Konečně pravda?
Pak ale přišlo něco, co zcela zamíchalo kartami. Po roce 2010 totiž začal Gaensel poprvé opatrně naznačovat, že příběh o štěchovickém pokladu není takový, jak jej po desetiletí vyprávěl. Definitivní tečka přišla v listopadu 2022, kdy osmaosmdesátiletý hledač pokladu poskytl otevřený rozhovor Jaroslavu Marešovi pro Seznam Zprávy. Právě jemu poprvé řekl nahlas to podstatné: „Klein nemluvil o zlatu, ani nikdy nepoužil slovo poklad. Já jsem používal slovo poklad.“
Padla i legenda o takzvané Kleinově mapě. Nešlo o žádný tajný plán, ale o obyčejnou mapu Štěchovic z roku 1943, do níž si sám Gaensel dokreslil značky. Mareš navíc upozornil na další rozpory: údajný švýcarský bankéř Heinrich Lehmann, prezentovaný jako klíčová spojka, se v obchodních rejstřících vůbec nevyskytuje. Stejně tak se rozpadla představa o 540 bednách.
Na ilustračním snímku: Dnešní podoba zavaleného vchodu do štoly v rokli Dušno u Závisti, nedaleko Štěchovic. Právě zde, v nepřístupném lesním terénu, byl na konci války ukryt archiv K. H. Franka, který v únoru 1946 vyzvedla tajná americká mise. Místo, dnes již pohlcené přírodou, bylo v 90. letech cílem hledačů pokladů, kteří věřili legendám o nacistickém zlatu.
