Komerční prezentace Aktual.: 7.10.2025 13:25
Praha – Stavební produkce v Česku letos v srpnu zrychlila meziroční růst z červencových 10,2% na 17,1%. Stavebnictví posiluje od listopadu 2024 a v srpnu dosáhlo nejvýraznějšího meziročního růstu za více než 7,5 roku. Průmyslová výroba po šesti měsících růstu klesla, v srpnu se meziročně snížila o 1,3 procenta. Meziměsíčně byla nižší o 1,1 procenta. Zahraniční obchod skončil přebytkem 5,6 mld. Kč, který byl meziročně o stejnou částku nižší. Klesl vývoz počítačů, uvedl ČSÚ.
Český průmysl po půlročním růstu klesl, v srpnu se meziročně snížil o 1,3%
Průmyslová výroba v Česku po šesti měsících růstu klesla. V srpnu se meziročně snížila o 1,3 procenta, zatímco v červenci vzrostla o 1,8 procenta a v plusu končila od letošního února. Meziměsíčně byla srpnová průmyslová produkce nižší o 1,1 procenta, informoval dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Hodnota nových zakázek ve srovnání s loňským srpnem klesla o 5,5 procenta.
Na pokles produkce během druhého prázdninového měsíce měla největší vliv výroba počítačů, strojů a zařízení i motorových vozidel.
„Po červencovém růstu průmyslová produkce v srpnu mírně poklesla. V kumulaci za oba prázdninové měsíce výkon českého průmyslu meziročně stagnoval. Na srpnový pokles průmyslové produkce měla největší vliv odvětví výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů, výroba strojů a zařízení a výroba motorových vozidel,“ uvedl Radek Matějka z ČSÚ.
Naopak kladně k vývoji průmyslové produkce přispěla v srpnu podle statistiků zejména výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba elektřiny nebo farmaceutický průmysl.
Hodnota nových zakázek v srpnu ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 5,5 procenta, z toho nové zakázky ze zahraničí se snížily o 6,3 procenta a tuzemské o 4,1 procenta. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší rovněž o 5,5 procenta.
„Pokles nových zakázek v průmyslu nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel, kde se částečně projevil vliv vyšší loňské srovnávací základny. Meziroční pokles zaznamenala ale většina sledovaných odvětví,“ dodala vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.
Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla pouze ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení a ve farmaceutickém průmyslu.
Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se v srpnu meziročně snížil o 1,9 procenta.
Analytici: Za stagnací českého průmyslu jsou problémy německé ekonomiky
Za aktuální stagnací českého průmyslu jsou strukturální problémy německé ekonomiky. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Nyní se k tomu podle nich začal přidávat negativní dopad cel na vývoz produkce z EU do USA. Za celý rok očekávají nepatrný růst do jednoho procenta. Průmyslová výroba v Česku po šesti měsících růstu klesla. V srpnu se meziročně snížila o 1,3 procenta.
Pokračující stagnace německé ekonomiky nedává prostor ke zlepšení situace v českém průmyslu, řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Pro řadu českých firem jsou přitom subdodávky pro německé podniky klíčové. Situaci podle něj nezlepší ani dopad nově zavedených cel na zboží vyvážené z EU do USA. Českých firem se to dotkne zejména nepřímo, právě prostřednictvím dodavatelských řetězců, podotkl.
„Srpnová data nepůsobí příliš optimisticky, ale nedělali bychom z nich velké závěry. Meziměsíční i meziroční poklesy s velkou pravděpodobností ovlivnilo konkrétní načasování letošních celozávodních dovolených, které zřejmě letos častěji připadly právě na srpen, zatímco loni spíše na červenec,“ uvedl analytik Investiky Vít Hradil. To ovšem podle něj nic nemění na skutečnosti, že k ideální kondici má český průmysl daleko. Jeho výkonnost už dlouho vykazuje stagnaci, dodal.
Pokud se sečtou oba prázdninové měsíce, byla v porovnání s loňskem výroba produkce téměř totožná, doplnil analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Pozitivní čísla z předchozích měsíců sice mohla naznačovat světlejší budoucnost našeho klíčového sektoru, ale rizika podle něj nepominula v čele s negativními dopady amerických cel.
Podobný průběh jako produkce měly během prázdninových měsíců nové průmyslové zakázky, připomněl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. V souhrnu se jejich meziroční změna také blíží stagnaci, což podle něj společně s dalšími předstihovými čísly z průmyslu nenaznačuje změnu dosavadního obrázku v blízké budoucnosti. Předpokládáme, že celoroční růst produkce nepřesáhne jedno procento.
V posledních měsících se stále zřetelněji ukazuje, že výraznější oživení průmyslu v období únor až duben, bylo dočasné a podmíněné efektem předzásobení před zavedením amerických cel, upozornil analytik Akcenty Miroslav Novák. Na výrobní sektor v ČR nyní začíná stále více dopadat negativní efekt cel v kombinaci s utlumenou zahraniční poptávkou a slabým průmyslem v Německu. V souhrnu za celý letošní rok by mohl tuzemský průmysl růst zhruba o 0,5 procenta, odhadl.
Stavební produkce v ČR v srpnu zrychlila meziroční růst na 17,1%
Stavební produkce v Česku letos v srpnu zrychlila meziroční růst z červencových 10,2 procenta na 17,1 procenta. Stavebnictví posiluje nepřetržitě od loňského listopadu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Stavební výroba dosáhla v srpnu nejvýraznějšího meziročního růstu za více než 7,5 roku. Výrazněji rostla naposledy v lednu 2018. Meziměsíčně stavební výroba letos v srpnu stoupla o 2,3 procenta.
„K růstu přispívá i velká rozestavěnost inženýrských staveb,“ sdělil ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Produkce v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, v srpnu vzrostla ve srovnání s loňskem o 27,4 procenta. V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, se zvýšila o 11,2 procenta.
Počet dokončených bytů letos v srpnu meziročně výrazně stoupl, a to o 35,4 procenta na 3033 bytů. Naopak množství zahájených staveb mírně klesl. V srpnu se začalo stavět 2757 bytů, což je o 0,4 procenta méně než loni.
Orientační hodnota staveb, na které bylo v srpnu vydáno stavební povolení, dosáhla 56,7 miliardy korun. Meziročně tak vzrostla o 12,2 procenta. „K srpnovému meziročnímu růstu orientační hodnoty přispělo povolení většího množství staveb s rozpočty nad miliardu korun. Po jejich modelovém odečtení by byla orientační hodnota mírně pod úrovní loňského srpna,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Analytici: Ve výsledcích stavebnictví se pozitivně projevují veřejné investice
Ve výsledcích srpnové stavební výroby, o kterých dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ), se pozitivně projevují veřejné investice. Jsou vidět převážně ve zvýšené výstavbě infrastruktury, která je oproti stavbě bytů intenzivnější. Výstavbě dopravních a energetických staveb by se mělo dařit i v budoucnu, potvrzuje to nárůst hodnoty staveb, kterým bylo v srpnu vydáno stavební povolení. ČTK to sdělili oslovení analytici.
„Srpen přinesl další silná data z českého stavebního sektoru. Daří se oběma komponentám stavebního sektoru, prim ale hraje inženýrské stavitelství. Zde se projevují zejména velké infrastrukturní stavby financované většinou z veřejných prostředků. Infrastrukturní stavby slibují pokračování spanilé jízdy. Meziroční růst orientační hodnoty staveb povolených během srpna dosáhl 12,2 procenta. Smíšené zprávy přišly z rezidenčního sektoru,“ uvedl ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
Také podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se ve výsledcích výrazně projevují investice z veřejných rozpočtů. „Citelný nárůst ovšem zaznamenal také počet dokončených bytů, což je tedy klíčová oblast pozemního stavitelství. Tento nárůst činil v srpnu meziročně 35,4 procenta. Za celé období od letošního ledna do srpna ovšem počet dokončených bytů meziročně víceméně stagnuje, takže markantní srpnový nárůst je pouze projevem běžné rozkolísanosti počtu dokončených bytů v měsíčním vyjádření. Stavební boom Česka tak vskutku způsobuje zejména inženýrské stavitelství, tedy například výstavba a rekonstrukce dopravních komunikací,“ dodal Kovanda.
Další vývoj ale bude podle ředitele analytické společnosti CEEC Research Michala Vacka nadále silně záviset na tom, jaké priority vůči stavebnictví nastaví nová vláda. „Klíčová zůstává především kontinuita nebo navýšení investic do dopravní infrastruktury a zároveň jednoznačné politické stanovisko k rezidenční výstavbě jako strategicky významné oblasti celonárodního zájmu. Nezbytné je rovněž jasně formulované směřování v oblasti stavební legislativy. Budoucnost českého stavebnictví se tak opírá o tři základní pilíře – stabilní investice do infrastruktury, státní strategii pro rozvoj rezidenčního bydlení a kvalitně připravenou legislativu,“ uvedl Vacek.
Zahraniční obchod Česka v srpnu skončil přebytkem 5,6 mld. Kč
Zahraniční obchod ČR se zbožím v srpnu skončil přebytkem 5,6 miliardy korun, který byl meziročně o stejnou částku nižší. Vyvezlo se méně počítačů a elektronických a optických přístrojů. Příznivý vliv měla bilance obchodu s chemickými látkami a přípravky a přebytek obchodu se stroji a zařízeními. Vyplynulo to z dnes zveřejněných předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„Obchodní bilance se v srpnu vrátila do kladných hodnot, a to i přes to, že vývoz většiny komoditních skupin meziročně klesl,“ uvedla vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Jana Mazánková. „Nejvyšší pokles jsme zaznamenali u exportu počítačů a elektronických a optických přístrojů, kde došlo k poklesu o téměř devět miliard korun, což představuje meziroční snížení hodnoty o více než 20 procent,“ doplnila.
Meziročně klesl vývoz o 5,7 procenta na 347,8 miliardy korun a dovoz se snížil o 4,3 procenta na 342,2 miliardy korun. Srpen 2025 měl o jeden pracovní den méně než srpen 2024.
Schodek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji byl vyšší o pět miliard korun. O 1,6 miliardy korun se snížil také přebytek obchodu s kovodělnými výrobky a o 1,3 miliardy korun s motorovými vozidly. Příznivý vliv měla bilance obchodu s chemickými látkami a přípravky, kde se snížil deficit o 2,7 miliardy korun. Přebytek obchodu se stroji a zařízeními vzrostl o 1,9 miliardy korun a záporná bilance obchodu se základními kovy byla nižší o 0,7 miliardy korun.
Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy EU se v srpnu meziročně zvýšil o 4,3 miliardy korun. Deficit obchodu se státy mimo EU se zvýšil o 7,5 miliardy korun.
Za prvních osm měsíců letošního roku dosáhl přebytek obchodní bilance 142,5 miliardy korun, což představovalo meziroční pokles o 14,8 miliardy korun. Od začátku roku stoupl vývoz o 3,4 procenta a dovoz o 4,1 procenta.
Analytici: Zahraniční obchod nadále oslabuje špatná situace v německém průmyslu
Výkon zahraničního obchodu ČR nadále oslabuje nepříznivá situace v německém průmyslu, která se dále zhoršila uvalením cel na dovoz do Spojených států. ČTK to dnes řekli analytici.
„Pro zahraniční obchod České republiky je důležitá vitalita jejího hlavního obchodního partnera, kterým je Německo. Německá ekonomika stále strádá a poptávka je slabá,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. Za červenec podle ní průmyslové objednávky v Německu klesly meziročně o 3,4 procenta a meziměsíčně o 2,9 procenta.
Analytička Komerční banky Jana Steckerová očekává, že nepříznivá situace v německém průmyslu bude na výsledky zahraničního obchodu ČR dopadat i v dalších měsících. Svůj vliv má ale také výkon českého průmyslu, který rovněž není dobrý, uvedla Steckerová. „Od začátku letošního roku bilance zahraničního obchodu dosáhla kumulativního přebytku 142,5 miliardy korun, což představovalo meziroční pokles o 14,8 miliardy korun. Za celý letošní rok náš odhad počítá s přebytkem zahraničního obchodu ve výši 182 miliard korun po loňských 225 miliardách korun,“ doplnila.
Export z ČR do Německa klesl v srpnu meziročně o 2,3 procenta na přibližně 106 miliard korun, vyplývá z informací v databázi zahraničního obchodu se zbožím ČSÚ. Od začátku letošního ledna do konce srpna dosáhl vývoz z ČR do Německa 946,9 miliardy korun, což ve srovnání s loňskem bylo naopak o 3,6 procenta více.
Podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura byl přebytek zahraničního obchodu ČR v srpnu přesto o něco málo vyšší, než trh očekával.
„Z teritoriálního hlediska vidíme nejcitelnější pokles exportu do USA (o 5,3 miliardy korun) a do Spojeného království (o 4,5 miliardy korun), což zřejmě souvisí mimo jiné s uvalením dovozních cel (americkým prezidentem, pozn.red.) Donaldem Trumpem. Makroekonomický dopad cel na českou ekonomiku však zatím není nijak zásadní,“ řekl Pour. Nadále podle něj platí to, že do výsledku zahraničního obchodu se negativně promítá mírné oslabení české ekonomiky. „O žádné dramatické změny se však zatím nejedná,“ doplnil.
