Iráčtí úředníci bijí na poplach. Varují, že jedny z nejstarších památek v kolébce lidské civilizace jsou ohrožené. Tisíce let historie mohou podle nich zaniknout, protože starověká jižní města Iráku čelí erozi v důsledku klimatických změn.
Babylon dal lidstvu věci, které využívá dodnes: zákony, architekturu, písmo a třeba také pivo. Metropole této zaniklé říše leží na území dnešního Iráku. A podle archeologů se ocitla na hraně zničení.
Drsné a suché počasí zvyšuje slanost půdy a poškozuje historické památky v ruinách měst, jako je Ur, rodiště biblického patriarchy Abrahama, a Babylon, kdysi velkolepé hlavní město říše. Písečné duny způsobují zhoršování stavu severní strany zikkuratu v Uru. Tento mohutný chrám ve tvaru stupňovité pyramidy byl před více než čtyřmi tisíci lety zasvěcen bohu měsíce Nannovi.
Svatyně zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO zůstává jedním z nejzachovalejších příkladů starověké mezopotámské architektury, který nabízí vhled do náboženských praktik a posvátných rituálů sumerské říše, kde vzkvétala jedna z prvních civilizací na světě. Zatímco třetí vrstva zikkuratu již byla poškozena vlivem povětrnostních podmínek a klimatických změn, eroze nyní začíná postihovat i druhou vrstvu,“ řekl archeolog Abdullah Nasrallah, který pracuje v provincii Dhi Qar, kde se město Ur nachází.
V blízkosti tohoto místa narušují solné usazeniny hliněné cihly královského pohřebiště v Uru, které objevil britský archeolog Sir Leonard Woolley ve 20. letech minulého století a kterým teď hrozí zřícení. „Tyto solné usazeniny se objevily v důsledku globálního oteplování a klimatických změn, které vedly ke zničení důležitých částí pohřebiště,“ popsal Kazem Hassoun, inspektor odboru starožitností v Dhi Qaru. „Nakonec ložiska způsobí úplný rozpad hliněných cihel, z nichž je hřbitov postaven,“ dodal.
Irák v době klimatické změny
Irák bojuje s rostoucími teplotami a silnými suchy, které zvýšily slanost v jeho jižní části, kde se mohutné řeky Tigris a Eufrat sbíhají, když tečou směrem k Perskému zálivu. Dále po proudu Eufratu jsou ohrožena také archeologická naleziště starověké Babylonie. Naléhavě vyžadují pozornost a restaurování, ale archeologům chybí ve válkou zničené zemi finanční prostředky, řekl pro Reuters generální ředitel iráckého ministerstva kultury a cestovního ruchu Montaser al-Hasnawi.
Tato země prožila desítky let válek, které celou tu dobu ohrožovaly její historické stavby – od války s Íránem v 80. letech přes válku v Perském zálivu na počátku 90. let až po invazi vedenou USA v roce 2003, po níž následovalo povstalecké násilí a vzestup a pád Islámského státu.
Nejnovější výzvou, které musí čelit, je změna klimatu, jež mění celý ekosystém země a ohrožuje nejen její zemědělskou budoucnost, ale i její historické dědictví. V Babylonu vysoká salinita ohrožuje hliněné materiály starověkých staveb, na nichž jsou stále viditelné propracované sumerské kresby.
Tyto materiály se sem nedostaly odnikud zvenku – nacházejí se přímo v půdě, která ale měla dříve nižší salinitu. Proto byly zřejmě docela odolné vůči klimatickým změnám. Jenže v uplynulých desítkách let prošly tyto stavby složitým restaurátorským procesem, který ale nebyl vždy provedený dobře.
A to podle al-Hasnawiho tyto unikátní stavby oslabilo tak, že současné změny už snášejí mnohem hůř. Rostoucí slanost prostředí teď podle něj zvyšuje nutnost co nejrychleji opravit chybné restaurátorské zásahy. „Problém salinity se zhoršuje jak u povrchové, tak u podzemní vody. To povede ke zničení mnoha měst, která se nacházejí pod zemí,“ varoval Hasnawi.







