Anna Maria říká, že její život je „obyčejný, až nudný“. Ve skutečnosti má ale k obyčejnosti daleko. Miluje pohyb venku – běh, tenis, koně a hlavně práci v zahradě, která se stala jejím útočištěm i vášní.
Ještě před pár lety přitom s partnerem žili jako mnoho jiných mladých párů – v malém nájemním bytě. Zlom přišel v roce 2017, kdy tak trochu náhodou získali stavební pozemek. A pak už to šlo rychle.
Související
„Myšlenka postavit dům vznikla při dlouhých večerech na balkoně u vína,“ vzpomíná. Bez velkého plánování či snu z dětství, a hlavně spontánně. A ačkoliv se svému rozhodnutí dodnes občas diví, ničeho nelitují.
Středobod všeho
Touha po vodě v zahradě byla od začátku jasná. Jenže první volba – klasický bazén – s sebou nesla pochybnosti. Příběhy o tom, jak nadšení po pár letech vyprchá, slovenský pár znal až příliš dobře.
A pak přišla náhoda.
Stačilo jedno hledání na internetu – a objevili koncept koupacího jezírka. „V tu sekundu jsme věděli, že to je ono,“ tvrdí Anna Maria s tím, že to, co rozhodlo, byla především jeho přirozenost. Zatímco bazén je čistě funkční, jezírko žije vlastním životem. A i když se v něm zrovna nekoupete, pořád má smysl: může být domovem pro rostliny, ryby, hmyz i ptáky, či se proměnit v rybník nebo tichou, zelenou kulisu zahrady. A právě to dokonale zapadlo do prostředí jejich domu pod lesem.
Dnes je jezírko centrem všeho – třeba letního koupání bez chemie a zimního bruslení. Ale hlavně – je to místo setkávání. „Přirozeně nás to táhne k tomu, trávit u něj co nejvíc času. Je to místo, kolem kterého se soustředí život v naší zahradě, trávíme zde volný čas, snídáme u něj i večeříme, a rádi u něj i posedíme s přáteli,“ vyjmenovává Anna Maria.
Sedm let, stopka a jasná pravidla
Od prvního kopnutí do země po současnou podobu uplynulo zhruba sedm let – od roku 2018 do roku 2024 – přičemž dům, jezírko, terén, zahrada činí nekonečný proces, který pár stál spoustu energie i peněz. „Proto jsme si v roce 2024 museli říct stop a zpomalit,“ přiznává Anna Maria. A zahrada přitom stále není hotová.
Když před lety okolí řekli, co všechno plánují, zpočátku se setkali hlavně s obavami. Blízcí je od jezírka odrazovali především kvůli studené a špinavé vodě, komárům, hadům a nekonečné dřině. Anna Maria ale říká, že klíčové bylo pochopit samotnou filozofii jezírka: nechtěli sterilní modrou vodu ani iluzi hotelové dovolené. Chtěli kus přírody. A to znamená přijmout její pravidla.
Ohledně dřiny však jejich okolí mělo pravdu. Zahrada rozhodně nevznikala hladce, především kvůli tomu, že ji začali tvořit bez konceptu a výsledek byl chaotický. Zlom pak přišel až s jezírkem. Tehdy si uvědomili, že potřebují jasný plán, a oslovili zahradní architektku. „Naším cílem bylo dostat kousek lesa na náš pozemek,“ říká. Proto část hotové zahrady zbourali a začali znovu, za což jsou nyní rádi. A ačkoliv tvorba exteriéru nebyla a není jednoduchá, běžná údržba jezírka prý zabere jen kolem 20 minut týdně. Více práce je však pochopitelně na jaře při spuštění a na podzim při zazimování. „A na tuhle část se můj partner nikdy netěší,“ směje se.
Velké ohlasy nečekala
Anna Maria svůj příběh začala sdílet až v dubnu 2025 – bez očekávání velkého ohlasu. O to víc ji překvapilo, kolik lidí téma zahrady a jezírka zajímá. Nejčastější otázky? Komáři, žáby, hadi. A také obavy z koupání s rybami. Sociální sítě jí ale daly ještě něco navíc – nadhled. „Často vidím jen to, co ještě není hotové. Lidé mi ale připomínají, co všechno už máme a jak je to krásné,“ přiznává.
Na svém profilu pak sdílí spoustu věcí bez obalu. Například tvrdí, že možná překvapivě není nejdůležitější vzhled, ale technické řešení – cirkulace vody, spády, filtrace. „Technologie je u jezírka alfa a omega,“ míní. A nevyhýbá se ani otázkám o financích. Koupací jezírko podle ní rozhodně není levnější alternativa k bazénu – a kvůli velikosti a hloubce bývá naopak dražší. Neopomíná však zmínit ani provozní náklady – zájemci musí myslet na náklady spojené s elektřinou pro filtry a čerpadla. „Nám pomáhá fotovoltaika, která pokryje až polovinu spotřeby,“ doplňuje.
Jezírko jako životní styl
I když si Anna Maria jezírko zamilovala, přiznává, že není pro každého. Je ideální pro ty, kdo milují přírodu a práci v zahradě – naopak lidé, kteří preferují sterilní prostředí nebo se bojí hmyzu, budou šťastnější s bazénem. „Koupací jezírko je totiž tak trochu životní styl,“ dodává.
A proč u ní jezírko tolik zabodovalo? Třeba kvůli přirozenému ochlazení zahrady. Dokáže snížit pocitovou teplotu až o 2–3 °C. A co zmínění komáři? Ty jí vrásky nedělají? „Zde se opravdu ukázala síla a promyšlenost přírody. Víc hmyzu přilákalo víc živočichů, kteří se jimi živí. Přes den loví lítající hmyz ptáci, už při západu slunce si všimnete netopýrů, kteří aktivně loví celou noc. Ve vodě zase zafunguje práce ryb a vážek. Takže od té doby, co máme jezírko, je s otravným hmyzem pokoj,“ vypráví.
Místo na pozemku = další plány
Pokud by pak měla dát jedinou radu, říká jasně: Plánujte. Zahrada bez konceptu se rychle změní v chaotický prostor, který se později těžko opravuje. „Projekt je jako mapa. Šetří čas i peníze,“ tvrdí.
A co dál? V jejich zahradě má vyrůst viktoriánský skleník. A možná i workoutové hřiště. „Vypadá to tak, že dokud budeme mít na pozemku místo, pár věcí ještě přibyde,“ uzavírá tvůrkyně, které v domě žije s partnerem a pár zachráněnými čtyřnohými kamarády, s úsměvem.
VIDEO: Z české přírody mizí ptáci. Na vině je příliš intenzivní zemědělství, říká ornitolog
Zdroj: autorský text
