„Pozorně sledujeme situaci, která je mimořádně bouřlivá, napjatá a emocionálně přetížená,“ řekl v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Mluvil hlavně o cenách ropy, jež zkraje týdne klesaly – a to poškozuje ruský rozpočet. O tom, jak se zlevňování ropy podepisuje na ruském státním rozpočtu a v jakém stavu je tamní ekonomika, mluví pro Aktuálně.cz finanční a politický výzkumník Alexandr Koljander.
Jak je na tom nyní ruský státní rozpočet, který je z valné části postavený na prodeji ropy a plynu?
Cena ruské ropy klesla. Nevíme ale, jaká je její přesná cena, protože ruská ropa URALS se na burze neobchoduje. Čísla, která vidíme, jsou odhady, cena není známá. Může to být 50 dolarů za barel, možná víc, možná míň. Ale aktuální cena není tak důležitá, klíčovým ukazatelem je průměrná cena za celý rok.
Navíc není důležitá jenom cena, ale také směnný kurz. Pro příjmy rozpočtu z ropy jsou důležitá dvě čísla: cena ropy v dolarech a kolik rublů se získá za jeden dolar. A teď za jeden dolar dávají méně rublů, než kolik plánovali. A za jeden barel ropy dávají méně dolarů. V důsledku toho ruský rozpočet dostává méně rublů.
Pokud tedy průměrná cena za celý rok klesne a pokud průměrný směnný kurz amerického dolaru k ruskému rublu zůstane také pod úrovní rozpočtu, pak budou rozpočtové příjmy nižší, než bylo plánováno. S tím v tuto chvíli nemá nic společného ani americký prezident Donald Trump, ani celní války a podobně. Je to zejména kvůli ruským vnitřním problémům, jako je pokles dovozu. Takže kurz zůstává vysoký, ceny ropy se snižují. To znamená, že s největší pravděpodobností rozpočet nebude schopen navýšit svůj fond národního bohatství.
Nakolik je to problém pro ruskou ekonomiku?
To, co jsem popsal, neznamená, že se všechno zhroutí. Pokud současné ceny ropy zůstanou tam, kde jsou nyní, rozpočtový schodek bude vyšší, než se očekává. Vláda tedy prozatím očekává, že rozpočtový deficit bude v letošním roce na úrovni 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Já osobně také očekávám, že celkový hospodářský růst bude nižší, než vláda očekává. Kreml nyní predikuje růst ruské ekonomiky o 2,5 procenta. O tom já velice pochybuji. A rozpočet je tvořen také příjmy z daní, takže pokud se ekonomika zpomalí, výtlak daní bude nižší. Soudím, že schodek rozpočtu bude vyšší než 0,5 procenta HDP, ale nevidím problém, ani když se zvýší třeba o dvě procenta.
Takže i ruská ekonomika poroste méně či o trochu klesne, a nebude schopna financovat fond národního bohatství. Přesto to znamená, že pro ekonomiku nepůjde o nějakou katastrofu, chápu vás správně?
Ne, protože ve fondu národního bohatství jsou stále peníze. Tudíž vše, co Rusku chybí kvůli nižším cenám ropy, lze vzít z něj. Ne celý rozpočtový deficit, ale jen to, co chybí z plánovaných příjmů z ropy.
Jak dlouho by podobný „doping“ ruská ekonomika vydržela?
Ekonomika to vydrží. Pokud tedy otázka zní, jak dlouho může Rusko využívat fond národního bohatství ke kompenzaci klesajících cen ropy. Tady záleží na tom, jak nízko by klesly a jak dlouho by na oné úrovni setrvaly. Dostupné peníze ve fondu národního bohatství jsou někde kolem dvou až tří procent HDP, takže by to nebyl problém. A navíc, i kdyby vám peníze ve fondu národního majetku došly, je stále možné prodat některá aktiva, která tam jsou, například podíly ve společnosti Sberbank apod. A také je možné přesunout část devizových rezerv centrální banky do fondu. Není to jednoduché, ale můžete to udělat – pokud opravdu chcete, pokud to opravdu potřebujete.
Kromě toho je ruská vláda schopna snížit některé rozpočtové výdaje, aniž by vyvolala velký rozruch – stačí odložit například infrastrukturní projekty. Takže si myslím, že pokud ceny ropy zůstanou na současné úrovni řekněme 50 dolarů za barel, nemyslím si, že by to ruskou ekonomiku zničilo.
- narodil se v ukrajinském Charkově
- zabýval ruskou politikou a ekonomikou jako stratég v bance Credit Suisse
- působil také jako moskevský korespondent deníku Wall Street Journal nebo v Moskvě nebo jako reportér ruské mutaci BBC
- aktuálně pracuje jako výzkumník v Center for European Policy Analysis
- má britské a ukrajinské občanství
- žije v Londýně
Foto: X/ Alexander Kolyander
Mluvili jsme o ceně ropy, ale je tu ještě jeden důležitý faktor, který se může podepsat na ruské ekonomice – sankce. Některé státy včetně evropských je zavedly po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fungují?
Fungují, zpomalují ruskou ekonomiku, vytvářejí jí problémy – ale neničí ji. Je to jako s těmi cenami ropy. Byť to má jistou odlišnost, protože ceny ropy kolísají – stoupají a klesají -, ale sankce tu zůstanou. Ruská ekonomika se sankcím přizpůsobuje. Jenže to stojí peníze a nadto existuje riziko uvalení dalších sankcí.
Pokud tedy fungují, proč nevedou a nevedly k zastavení války na Ukrajině?
Prostě to nešlo a nejde. A to proto, že Evropa a Spojené státy nechtěly pocítit žádnou bolest. Evropa nechtěla přestat s nakupováním ruského plynu, protože se bála vysoké inflace, a Američané nechtěli sankcionovat ruskou ropu, protože se báli vyšších cen benzinu. Takže nemůžete uvalit sankce na Rusko, aniž by to nebolelo. A Evropa tuto bolest nechtěla a nechtěly ji ani Spojené státy. Jinak řečeno – hlavní sankce, které měly zakázat ruskou ropu a plyn, nebyly zavedeny.
To je číslo jedna. A číslo dvě: Evropa, a to především Evropa, zavřela dveře ruskému kapitálu, takže veškerý kapitál zůstal uvnitř Ruska. Místo toho, aby Rusko v roce 2022 opustil, tak proto, že nebylo kam odejít, veškeré peníze zůstaly v Rusku a byly investovány do ruské ekonomiky.
Je poměrně paradoxní, že zatímco tím evropské země chtěly Rusku kvůli jeho agresi na Ukrajině uškodit, tak tím vlastně Moskvě pomohly…
A těch paradoxů je víc: Evropa, včetně Česka, zavřela dveře Rusům, kteří se pokoušeli opustit zemi. Nějací ruští imigranti jsou v Německu a částečně ve Francii, ale všechny středoevropské a východoevropské země a také Finsko uzavřely své hranice a byly velmi aktivní v tom, aby zabránily ruské imigraci do Evropy. Přitom jedním z největších problémů v Rusku je nedostatek pracovníků. To pohání inflaci, vytváří spoustu problémů.
Takže místo toho, aby se tento problém pro Rusko stal ještě akutnějším a obtížnějším, tak státy střední a východní Evropy vlastně pomohly Rusku tím, že to si mohlo udržet všechny IT specialisty, inženýry uvnitř země. Místo aby Evropa usnadnila odliv mozků a sama využila imigrace kvalifikovaných pracovníků, pomohla Moskvě udržet je uvnitř země. A to vše jen kvůli politice… Než zdravý rozum a ekonomika byla důležitá skutečnost, že politici chtěli být populární. Obyvatelé východní Evropy, střední Evropy, ale i ve Finsku obecně řečeno nenávidí Rusy. Politici se tím řídili a v důsledku toho všichni pomáhali Rusku, aby se udrželo na nohou.
Ale vždyť už po vypuknutí invaze v únoru 2022 a pak i během první mobilizace miliony Rusů uprchly ze země…
Spousta lidí se snažila opustit zemi, odešli například do Gruzie. Ta je však nyní kvůli velkému ruskému tlaku ze země vyhazuje. Také samozřejmě existují místa jako Uzbekistán, Kazachstán či Spojené arabské emiráty… Jenže abyste mohli jet do Emirátů, musíte mít hodně peněz. Někteří lidé šli dokonce i do Mongolska, protože neměli na výběr.
Zkrátka – zavřením hranic Evropa vlastně pomohla Rusku. Pomohla jeho ekonomice. Sankce existují jen na papíře. Ale možná vás překvapím, ale Evropa i nadále nakupuje ruský plyn – i tři roky po začátku války. Včetně Česka. Evropa nezakázala ani nákup ruské ropy, ani ruského plynu.
Za druhé Evropa pomohla udržet veškerý kapitál uvnitř Ruska. A za třetí Evropa pomohla udržet veškerou pracovní sílu uvnitř Ruska, což pomohlo Kremlu udržet nízkou míru inflace.
Mluvili jsme o cenách ropy, o ruském vládním rozpočtu a o sankcích. Existuje něco, co z ekonomického hlediska může zastavit ruskou agresi na Ukrajině? Například nějaké nové sankce nebo jiné opatření?
Ne, v této fázi je to nemožné. Byla chvíle, kdy ekonomický tlak mohl zastavit Rusko, nebo jej alespoň donutit k jednání, ale myslím, že tato možnost byla s koncem roku 2022 promarněna. To, čeho sankce nyní dosahují, je, že nutí Moskvu se sankcemi pracovat. Možná by bylo trochu obtížnější přijmout nižší ceny ropy… Víte, je to jako s HIV (vir, který způsobuje nemoc AIDS – pozn. red.). Neumíráte, ale dělá to váš život složitější. Když dostanete zápal plic, můžete umřít, to ano, ale na samotnou nemoc ne.
Co by tedy v tomto případě mohlo být oním zápalem plic?
Co se dá udělat, jsou sekundární sankce proti odběratelům ruské ropy v Indii a v Číně. Jenže Evropa se k zavedení sekundárních sankcí neodhodlá, takže by to mělo přijít od Američanů.
Evropa nevyváží spoustu věcí, jako jsou stroje a technologie, do Ruska oficiálně. Přitom tam se to dá pořád všechno koupit, díky reexportu přes Turecko, Kazachstán a další místa. A Evropa to nechce zastavit, respektive není v pozici, aby to zastavila a nechce to udělat. Když by se to opravdu zastavilo, tak byste hned slyšeli třeba Siemens, Alstom a další firmy z evropských zemí, které tam vyvážejí. Evropa před tím tak trochu zavírá oči.
To jsou tvrdá slova…
Jistě. Víte, Rusko pocítí opravdové problémy až ve chvíli, kdy to Evropa začne brát opravdu vážně, protože by to zvýšilo cenu všeho, co Rusko kupuje, vytvořilo by to úzká místa a podobně. Já však nevidím politickou vůli v Evropě to udělat.
Mohl by problémy Rusku způsobit staronový americký prezident Donald Trump? Co od něj čekáte ve vztahu k ruské ekonomice?
Já nevím. Od Donalda Trumpa nečekám nic. Myslím, že Evropa je předvídatelnější, ale moje předpověď je, že Evropa neudělá nic. Protože Evropa se zastaví ve chvíli, kdy se začne bát, že to poškodí její společnosti, jako třeba v případě vývozních sankcí. Nebo když by to ohrožovalo politický rating politiků, jako v případě nepodpory emigrace z Ruska. V každém případě je k použití sankcí vedoucích k zastavení války už příliš pozdě. Můžete ponechat sankce, abyste zpomalili Rusko, ale nepovede to k zastavení války. Ta chvíle už pominula.
Zeptám se teď obecně – lze důvěřovat dokumentům a údajům, které Moskva o vývoji ruské ekonomiky zveřejňuje? (Ve středu, po rozhovoru, ruské ministerstvo financí oznámilo, že ruský rozpočet vykázal za první tři měsíce letošního roku schodek 2,17 bilionu rublů, v přepočtu 586 miliard korun, což představuje jedno procento HDP. Byl tak výrazně vyšší než ve stejném období loni, kdy činil 0,1 procenta HDP.)
Ano. Některé údaje jsou tajné, takže Rusko je nezveřejňuje. Můžete se ptát na metodiku, můžete se ptát, zda Rusko počítá inflaci tak, jak má. Pravděpodobně to není 10 procent, ale 11 procent. Ale obecně ano, můžete věřit, protože je nemožné zfalšovat statistiky do té míry, že všechno odpovídá.
