Když se spojí mimořádně solidní základ první Škody Fabia s okatou snahou ušetřit, vznikne nesourodá směs precizního automobilu s těžko pochopitelnou výbavou. Jeden takový kousek, údajně v „top stavu“, nabízí i autobazar Auto Esa. Mohl by to být dobrý tip pro sběratele? Rozhodli jsme se to prověřit.
Švestkově modrá Fabia v kombinaci s tmavě šedými nárazníky určitě není tím správný vozem, se kterým by se dala vyhrát soutěž elegance. Jenže v záplavě jiných, celobarevných, je chudobná verze Junior snadno rozpoznatelná už z dálky. Její zjevná ošklivost tak může být současně její předností, protože s něčím takovým přišla Škoda vůbec poprvé a po Junioru už to nikdy nezopakovala.
Kromě podivných nárazníků chybí Junioru i kastlík před spolujezdcem, centrální zamykání, ale hlavně posilovač řízení. Ten se dal sice za 12 tisíc korun dokoupit, další povinnou položkou však byla také větší 14″ kola. A to už bývalo pro spořivého zájemce o auto se základní cenu 224 900 korun příliš.
A tak bez posilovače jezdí i námi testovaná Fabia. Že jej nemá, se dá poznat podle nepřirozeně velkého volantu, který ve skutečnosti pochází z první generace novodobé Octavie. Všechny ostatní Fabie s posilovačem mají volant o něco menší.
Hned zkraje je třeba konstatovat, že řidič musí za volant čas od času pořádně vzít. Je to kvůli konstrukci přední nápravy, která má velký samostředicí efekt, který počítá s posilovačem řízení. Pokud ale auto posilovač nemá, musí jej řidič překonávat vlastní silou, a to nejen při parkování, ale také při pomalé jízdě v zatáčkách.
Když se už ale auto rozjede, pak absence posilovače není na škodu. Řízení působí autenticky, i když malá 13″ kola nejsou pro stabilitu auta ideální. Větší už by ale řidič vlastní silou utáhl těžko.
Bazarová Fabia ročníku 2002 působí i po třiadvaceti letech svěžím dojmem. Lak není vyšisovaný a světla na obou koncích karoserie jsou stále čirá, což je zjevně tím, že auto nestávalo na přímém slunci, ale daleko spíš v přítmí garáže. Ani prahy za předními koly nejsou shnilé, jak bývá u tohoto modelu obvyklé. Přesto je tu pár věcí, které udávaný nájezd 47 tisíc kilometrů zpochybňují.
Předně je to stav řidičova sedadla, kdy kraj sedáku je na levé straně zlomený a směřuje k podlaze. „To jsem ještě neviděl,“ konstatuje zkušený automechanik Libor Kucharski, když v dílnách Retro auto muzea ve Strnadicích bazarovou Fabii zkoumáme podrobněji. „Leda by byl původní majitel extrémně těžký,“ nabízí možné vysvětlení.
Jak to vidí Auto ESA
Škoda Fabia 1.2i Junior je perfektní ukázka toho, jak vypadal před 20 lety základní dopravní prostředek. Jednalo se o nejlevnější variantu Fabie, kterou Škoda nabízela pro ty, kteří prostě potřebovali jezdit z bodu A do bodu B s minimálními nároky na komfort. Auto nemělo posilovač řízení, takže parkování bylo náročnější, chyběl mu stabilizátor přední nápravy, což se projevilo na jízdních vlastnostech v zatáčkách. Tříválcový motor 1.2 HTP s 40 kW měl svoje mouchy – především charakteristickou hlučnost a vibrace, plus sklon k vyšší spotřebě oleje.
Ale právě proto je dnes jako ojeté auto ideální pro ty, kteří potřebují jezdit krátké vzdálenosti nebo jako auto pro převoz materiálu na chatu, aniž by se bál, že si zničí drahý vůz. Prostě pracovní auto za pár korun.
Testovaná Fabia 1.2i Junior spadá do kategorie ‚Levné vozy‘, kam v Auto ESA zařazujeme vozidla s vyšším opotřebením nebo neověřeným stavem tachometru. I když konkrétně u tohoto vozu se spíše jedná o chybu záznamu na STK.
Obecně jsou to vozy, která mohou ještě nějakou dobu sloužit a plnit svůj účel, ale nelze od nich očekávat nekonečnou životnost bez nutných nákladů spojených se zvýšenými nároky na údržbu. U této konkrétní Fabie vidíme typické známky opotřebení tříválcového motoru 1.2 HTP, zvýšenou spotřebu oleje nebo hlučnější rozvodový řetěz. Je to ale pořád funkční auto za příznivou cenu, které poslouží těm, kdo potřebují levnou mobilitu.
A pak jsou tu také podivné nesrovnalosti v záznamech o technických kontrolách. Na tu vůbec první přijelo auto až po sedmi letech provozu v roce 2009, s nájezdem 14 tisíc kilometrů. O dva roky později však už mělo na budíku údajně 101 tisíc, aby za další dva roky na STK zaznamenali 24 tisíc, a to vše v rámci jednoho majitele. Že by radikálně změnil způsob užívání vozu a ještě sám sobě stočil tachometr? Podivné a navíc nepravěpodobné, spíš to ukazuje na nějakou chybu v zápisu. Fotografie jako důkaz se tehdy ještě na STK nepořizovaly, takže záhada zůstane nevyřešena.
Další věc, která vyvolává rozpaky: Pěkný stav karoserie a interiéru poněkud kontrastuje s podvozkem, který je orezlý víc, než by udávanému nájezdu odpovídalo. „Tohle ale není nic výjimečného, stačí, když auto projede v zimě solí a pak parkuje v temperované garáži,“ vysvětluje Kucharski. Spíš ho zaráží, že Fabia nemá originální rezervu, i když rozměr kola uloženého pod podlahou kufru je správný.
Nepřeplňovaný tříválec 1,2 nesoucí tehdy ještě označení MPI byl v roce 2002 novinkou. Jeho problémy jsou spojené s absencí olejového mezichladiče, která má za následek vysoké teploty oleje a přehřívání bloku motoru. „V takovém případě to špatně mazalo a zpravidla odešla vodítka ventilů,“ upozorňuje automechanik na typickou závadu. „Opravila se hlava a většinou to pak už fungovalo,“ dodává. Zároveň si všímá, že motor už v minulosti někdo rozebíral, takže je možné, že tady už hlavu někdo měnil. „Také uměl přeskočit rozvodový řetěz, takže rozvody bych novému majiteli doporučil vyměnit.“
Čeká však na něj i výměna motorového oleje – předepsané intervaly se navíc u tohoto motoru doporučuje zkrátit, hlavně pokud auto často jezdí po dálnici, kde teplota oleje při vysokých otáčkách stoupá nejvíc.
Bez investic se tedy auto neobejde, v této cenové kategorii je ostatně zanedbaná pravidelná údržba častým jevem. Tentokrát jsou alespoň v pořádku pneumatiky, nový majitel se starou Fabií získá navíc i sadu zimních kol.
Kdo si ale třiadvacetiletou Fabii bez posilovače koupí?
„Sběratelský kousek to není, na to je zespodu příliš orezlá,“ uvažuje Kucharski, i když jedním dechem dodává, že koroze zatím není hluboká. „Na druhou stranu, auto ještě posloužit ještě může, zvlášť pokud má za sebou deklarované kilometry.“ Jestli ale odometr souhlasí se skutečností, o tom stoprocentně přesvědčený není.
A hodnocení redakce? Prát se při řízení s volantem už je dnes akceptovatelné jen u automobilových veteránů, v běžném provozu je to na obtíž. Posilujícím jedincům by to ale až tak vadit nemuselo a Fabia za 45 tisíc jim může být klidně ještě několik let užitečná.
Pokud jí ovšem věnují trochu pravidelné péče a nové sedadlo řidiče, protože s tím původním by mohly být na příští STK potíže.
