Aktual.: 8.12.2025 15:21
Brusel – Státy EU dosáhly politické dohody na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu EU. Ministři vnitra na jednání v Bruselu rovněž potvrdili, že Česká republika je pro toto období osvobozena od solidárního příspěvku kvůli množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří mají v zemi dočasnou ochranu. Informovalo o tom na sociální síti X stálé zastoupení ČR při EU. Ministři se zároveň shodli na rychlejším a efektivnějším navracení migrantů do zemí, odkud přišli.
O takzvaném mechanismu solidarity, který se týká zemí pod migračním tlakem a pomoci ostatních států, rozhodla Evropská komise letos v listopadu. Česká republika, která hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle komise do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si mohla požádat o vynětí z mechanismu solidarity, což ihned učinila. Všechny ostatní státy, které migračnímu tlaku nečelí, si ale mezi sebou musely dohodnout způsob, jakým se na solidaritě budou podílet, zda financemi, technicko-logistickou pomocí či relokací migrantů.
„Fond solidarity je jedním z hlavních prvků migračního a azylového paktu EU a poskytuje účinnou podporu těm členským státům, které jsou vystaveny migračnímu tlaku,“ uvedla ve svém prohlášení Rada EU.
Migrační pakt, který byl schválen v loňském roce a vstoupí v platnost 12. června 2026, má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů se shodla na odmítnutí paktu. „Zavedeme politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci. Odmítneme migrační pakt EU a přijmeme nový zákon o migraci a azylu,“ stojí v návrhu programového prohlášení.
Velikost fondu solidarity pro rok 2026 odráží podle Rady EU skutečnost, že migrační pakt začne platit až v polovině roku. Takzvané referenční číslo pro solidární fond státy EU stanovily na 21.000 relokací nebo jiných solidárních opatření nebo 420 milionů eur finančních příspěvků. V praxi to znamená, že právě tento počet migrantů či finančních příspěvků si mezi sebou jednotlivé státy EU musí rozdělit. „Je na každém členském státě, aby se rozhodl, k jakému typu solidárního opatření se zaváže, včetně možnosti zavázat se ke kombinaci různých opatření,“ stojí v dnešním prohlášení.
Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie jsou podle Evropské komise vystavené neúměrnému migračnímu tlaku a budou mít nárok na přístup k fondu solidarity pro členské státy potýkající se kvůli migraci se zátěží. Česko, Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko podle EK spadají do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, a měly tak možnost požádat o odečtení jejich příspěvků. Podle zdrojů ČTK si o úplné odečtení příspěvků požádaly čtyři z těchto šesti zemí (včetně Česka), jedna země nepožádala vůbec a jeden stát požádal pouze o poloviční zproštění.
Dnešní politická dohoda musí být ještě formálně schválena. Očekává se, že se tak stane na jednání ministrů odpovědných za evropskou problematiku v úterý 16. prosince. Teprve poté by mohly být zveřejněny bližší podrobnosti o jednotlivých příspěvcích do fondu solidarity. Jestli ale budou zveřejněny všechny detaily, tedy které země si zvolily finanční příspěvek a které jsou naopak připraveny přijmout přímo migranty z jiných států EU, není nicméně podle diplomatických zdrojů jasné. Jde totiž o velmi citlivé téma.
Ministři vnitra EU se shodli na rychlejším a efektivnějším navracení migrantů
Státy EU se shodly na nových pravidlech zajišťujících rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Shody dosáhli na svém jednání v Bruselu unijní ministři vnitra. Návratové nařízení, které doplňuje migrační a azylový pakt, má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, například usnadnit vznik návratových center pro migranty v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovala mimo jiné i Česká republika.
„Nařízení vytváří celoevropské postupy pro navracení osob nelegálně pobývajících v členských státech, ukládá povinnosti těm, kteří nemají právo na pobyt, a zavádí nástroje pro spolupráci mezi členskými státy. Umožňuje také členským státům zřizovat centra pro navracení ve třetích zemích,“ stojí v dnešním prohlášení.
„Tři ze čtyř nelegálních migrantů, kterým bylo v EU vydáno rozhodnutí o navrácení, zde zůstávají, místo aby se vrátili domů,“ uvedl dánský ministr pro migraci Rasmus Stoklund, jehož země nyní EU předsedá. „Jsem rád, že jsme se dohodli na novém návratovém nařízení. Věřím, že nový soubor pravidel může tato čísla výrazně pomoci zlepšit,“ dodal.
Dnešní dohoda bude sloužit jako základ pro zahájení jednání Rady EU s Evropským parlamentem s cílem domluvit se na konečném právním textu.
Nařízení obsahuje důležité prvky, i pokud jde o mezinárodní rozměr navracení. Zavádí možnost vracet osoby, které nemají zákonné oprávnění k pobytu, i do jiné země mimo Evropskou unii, než je země jejich původu nebo tranzitu, pokud jsou dodržovány mezinárodní normy v oblasti lidských práv. Zemí návratu tak může být i třetí země, se kterou má EU nebo její členský stát o této věci uzavřenou dohodu. A nařízení rovněž umožňuje zřízení takzvaných návratových center. Migranti, kterým bylo nařízeno opustit EU, by mohli být posláni do těchto center v případě, že jejich okamžitý návrat do země původu není z nějakých důvodů bezprostředně uskutečnitelný.
Návratové nařízení také ukládá „navraceným osobám“ přísné povinnosti. V první řadě jde o dodržování povinnosti opustit území dotyčného členského státu a spolupracovat s orgány. Mezi další povinnosti patří zůstat k dispozici orgánům, poskytnout jim doklad totožnosti nebo cestovní doklad a poskytnout biometrické údaje. Důsledky budou mít i případy, kdy osoby, kterým byl nařízen návrat, nebudou spolupracovat. Členské státy se mohou rozhodnout odmítnout jim udělit dávky nebo odečíst určité dávky a příspěvky, odmítnout nebo odejmout jim pracovní povolení nebo uložit i trestní postih, kterým by mohlo podle Rady EU být i odnětí svobody.
Rozhodnutí unijních ministrů zkritizovala organizace Amnesty International s tím, že nařízení bude znamenat „zintenzivnění deportací, razií, sledování a zadržování“. „Tato represivní opatření představují bezprecedentní omezování práv na základě migračního statusu a způsobí, že se více lidí ocitne v nejisté situaci a právním vakuu,“ uvedla Olivia Sundbergová Diezová z Amnesty International. Prosazovaná návratová centra jsou podle ní nefunkčním řešením. „Tento přístup odráží kruté, nelidské a protiprávní hromadné zatýkání, zadržování a deportace v USA, která rozdělují rodiny a ničí komunity,“ dodala.
