Státní rozpočet loni skončil schodkem 290,7 miliardy

Rozpočtové příjmy loni dosáhly 2,081 bilionu korun. Meziročně se zvýšily o 5,9 procenta, proti původnímu plánu byly o 30,5 miliardy korun nižší. Výdaje byly 2,372 bilionu korun, když meziročně vzrostly o šest procent a plán překročily o 44,7 miliardy korun.

Podle Schillerové stojí za nedodržením plánovaného salda zejména podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie ve schváleném rozpočtu, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje za regionální školství. Za OZE stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral o 16,3 koruny méně, na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více.

Rozpočet podle ministryně ovlivnilo i špatné čerpání peněz z Evropské unie. Česko získalo 130,7 miliardy korun, což představovalo 73 procent očekávané částky. Meziročně se příjmy z EU snížily o 18,4 procenta.

V samotném prosinci se rozpočtový deficit prohloubil o 58,3 miliardy korun. Takové prosincové saldo bylo v posledních letech nezvyklé, schodek se zpravidla prohluboval zhruba o 20 miliard korun. Vyšší prosincový deficit vykázalo Česko jen v letech 2006 a 2007.

Schillerová také oznámila, že Česko loni vydalo na obranu 2,02 procenta HDP. Dodržení dvouprocentního cíle, který vyžaduje od svých členů také Severoatlantická aliance, sliboval na konci loňského roku i premiér Andrej Babiš (ANO). Předpokládala ho také minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Ta také loni v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.

Členské státy NATO loni na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické.

Státní dluh ke konci roku 2025 vzrostl z 3,365 bilionu na 3,678 bilionu

Český státní dluh ke konci roku 2025 vzrostl na rekordních 3,678 bilionu korun. O rok dříve činil 3,365 bilionu korun. Dnes to oznámila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Na každého Čecha teoreticky připadal dluh 337.519 korun. Míra zadlužení vzrostla na 43,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) proti 41,8 procenta HDP na konci roku 2024.

Státní dluh se zvýšil výrazněji, než ministerstvo financí předpokládalo. Úřad loni očekával, že ke konci roku dosáhne dluh 3,614 bilionu korun. Očekávaný vývoj státního dluhu v letošním roce ministerstvo financí nezveřejnilo, podle dnes publikované Strategie financování a řízení státního dluhu bude záležet na schváleném saldu státního rozpočtu, který vláda zatím neprojednala.

Zvyšování státního dluhu loni vedlo i k vyšším nákladům na jeho financování. Loni stát vydal na obsluhu státního dluhu 98,1 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 9,7 miliardy korun.

V letošním roce bude muset Česko splatit dříve vydané státní dluhopisy v celkovém objemu 423,6 miliardy korun. Celková výpůjční potřeba státu bude záviset na schváleném deficitu státního rozpočtu. Loni byla celková výpůjční potřeba 673,5 miliardy korun, z toho 375,4 miliardy korun připadalo na splátky státního dluhu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Hospodaření státu a vývoj státního dluhu v miliardách korun:

Zdroj: Ministerstvo financí

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}