Obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Babiš v roce 2020 v postavení předsedy vlády ve Sněmovně pronesl, že je Deník Referendum novinářská žumpa a opakovaně lže.

Podle soudu Babiš deníku způsobil újmu a chtěl ho poškodit – znehodnotit jeho význam jako média a zpochybnit jeho závěry. Jeho kritika byla nepodložená a nepřiměřená. Navíc naznačil, že opakovaně šíří lži a nepodložená tvrzení, což je pro každé médium velmi citlivé nařčení. Stát je podle soudkyně za tento zásah zodpovědný.

Nehoda se stala 20. září 2020. Do Bečvy pronikla zprvu neznámá látka. Rozbory odhalily kyanidy a šestimocný chrom. Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a zničil podmínky pro život organismů na desítkách kilometrů toku. Do kafilerie bylo odvezeno přes čtyřicet tun ryb, rybáři však odhadovali, že skutečný počet uhynulých mohl být až dvojnásobný. (Archivní foto z roku 2020, Rožnov pod Radhoštem, řeka Bečva)Foto: HN

„MF vyčká na doručení písemného vyhotovení a odůvodnění rozsudku a teprve po jeho prostudování se rozhodne o svém dalším postupu,“ sdělilo ČTK ministerstvo financí. Vyjádření Babiše ČTK zjišťuje.

Deník v žalobě požadoval, aby mu stát kvůli výrokům zaplatil 800 tisíc korun, podle soudkyně je však tato částka nepřiměřeně vysoká. Podle šéfredaktora a vydavatele Deníku Referendum Jakuba Patočky proto médium zváží další postup. „Myslím si, že ta společenská nebezpečnost a závažnost dopadů útoků tohoto druhu na média zvlášť v pondělní společenské situaci by měla být hodnocena v té míře, jakou jsme požadovali,“ řekl po skončení jednání Patočka.

„Interpelace sice slouží primárně poslancům, ale je všeobecným faktem, že je určena i veřejnosti,“ prohlásila v odůvodnění k odpovědnosti ministerstva soudkyně Barbora Šumová. Výroky tak přenáší veřejnoprávní média a slouží i k propagaci politické činnosti vlády a k politickému marketingu jednotlivých členů. Otázka na premiéra pak byla podle soudkyně reakcí na činnost vlády, zejména na činnost ministerstva životního prostředí v kauze havárie na řece Bečvě a zejména pochybnosti při vyšetřování.

Podezření padlo nejdříve na chemičku Deza, tehdy patřící do svěřenského fondu úřadujícího premiéra. Firma možnost, že by únik pocházel z jejího provozu, od počátku odmítala. Soudy v roce 2024 pravomocně rozhodly, že za havárii mohla společnost Energoaqua.

Deník Referendum se případem od počátku zabýval a podle soudkyně odvedl dobrou práci. „Skutečně se jedná o otázku, která ve společnosti rezonovala a v určitých aspektech rezonuje dodnes. Vznikly tam pochybnosti o řádnosti a včasnosti vyšetřování, zejména odběru vzorků. Nepochybně k objasnění havárie a k jejímu řádnému vyšetření přispěla právě i investigativní činnost žalobkyně,“ uvedla Šumová.

Share.