
Minulý týden přiletěl do Litvy z Běloruska vojenský dron. Nejnovější vyšetřování ukázalo, že stroj, který se ztratil z radarů, a trvalo několik dní, než jej litevské úřady našly, s sebou nesl výbušniny.
„Ať už to byl ozbrojený, nebo neozbrojený dron, v první řadě buďme rádi, že i když měl výbušniny, nevybuchl. To je důležité,“ řekl televizi Elta Giedrims Jeglinskas, předseda výboru pro národní bezpečnost a obranu litevského parlamentu.
„Ještě důležitější je si ale uvědomit, že dronů bude více. Musíme konečně vytáhnout hlavy z písku a zjistit, co uděláme pro ochranu litevského vzdušného prostoru a obyvatel Litvy,“ uvedl.
Podle ministryně obrany Dovilė Šakalienė existuje podezření, že se jednalo o dron Gerbera vypuštěný Ruskem na Ukrajinu, který byl kvůli dobré ukrajinské elektronické obraně dezorientován a skončil v Litvě.
To na základě videa ze sociálních sítí pro Aktuálně.cz potvrdil také bezpečnostní expert Lukáš Visingr. Na rozdíl od takzvaných Šáhedů má podle něj Gerbera jiný tvar, připomíná placku a má levné navigační systémy. Funguje totiž jako klamný cíl.
Událost se odehrála minulé pondělí, kdy obyvatelé litevského pohraničí ohlásili, že zahlédli neidentifikovaný dron. Armáda ho o tři dny později našla asi sto kilometrů od hranic v okrese Jonava. Odborníci zjistili, že dron nesl výbušné zařízení až se dvěma kily výbušniny, které následně zneškodnili vojenští specialisté.
V Litvě incident vyvolal debaty o tom, že by se země, která je sice členem NATO, ale na jedné straně sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí a na druhé straně s Běloruskem, měla na podobné hrozby lépe připravovat.
Litevská ministryně obrany Dovile Šakaliené po setkání s americkým protějškem Petem Hegsethem. Pentagon, 25. července 2025. | Foto: Reuters
„Zdá se mi, že někdy zapomínáme, že ve skutečnosti žijeme velmi blízko válečné zóny. Bělorusko je využíváno jako základna pro ruský útok na Ukrajinu,“ připomněla pro LRT Šakalienė.
„Náš vzdušný prostor je v době míru plný civilních objektů, nemůžeme střílet vlevo a vpravo,“ řekla Šakalienė.
„Podnikneme ale dodatečné kroky, řeší se nová právní úprava, kdy budeme moci mít určité vzdušné koridory, které bude možné uzavřít. Například aby po informování stíhaček NATO mohli piloti stíhaček bez stresu ničit cíle, aniž by se museli obávat poškození jakéhokoli civilního objektu,“ vysvětlila možnou reakci.
Další incidenty z minulosti
Podobný incident se v Litvě stal také v polovině července, tehdy dron Gerbera letící z Běloruska narušil alianční vzdušný prostor. Od začátku války na Ukrajině také spadly kusy rakety či dronů na území Polska, Rumunska a dalších zemí, které s napadenou zemí těsně sousedí.
Ve středu na sociálních sítích zaujalo video z Rumunska, na němž lidé sledují ruský útok za řekou, kde je Ukrajina.
This video is from Romania, and across the river is Ukraine. This video is a good illustration of what is happening. pic.twitter.com/PpPdNni4Ds
— Volodymyr Tretyak 🇺🇦 (@VolodyaTretyak) August 6, 2025
Nic neobvyklého nebyly pády letadel či raket ani za studené války. Například v roce 1989 se při obyčejném letu sovětského MiGu porouchal motor a vypadalo to, že se zřítí, pilot se katapultoval. Stíhačka ale ve vzduchu zůstala a doletěla až do Belgie, kde teprve spadla.
Neznámý objekt proletěl nad Vilniusem | Video: X / Lithuanian aviation