Komerční prezentace Aktual.: 29.08.2025 15:08
Praha – Stát mohl dotace holdingu Agrofert vyplacené navzdory střetu zájmů majitele firmy a bývalého premiéra Andreje babiše (ANO) vymáhat zpět už dávno. V tiskové zprávě to dnes uvedla Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje zejména drobné farmáře. Zemědělské dotace nepatří molochům, mají naopak podporovat lokálně ukotvené farmáře, kteří svojí produkcí přispívají k rozvoji venkova a péči o krajinu, dodala asociace.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v tomto týdnu řekl serveru Seznam Zprávy, že jeho úřad bude po Agrofertu vymáhat 5,1 miliardy korun. Jsou to dotace poskytnuté firmám holdingu v letech 2017 až 2021, kdy byl podle ministerstva Babiš jako koncový vlastník firmy ve střetu zájmů. Stát podle Výborného pro svůj postup považuje za zásadní argumentaci Nejvyššího správního soudu, kterou zmínkou v odůvodnění usnesení potvrdil na konci dubna Ústavní soud. Ředitel Agrofertu Josef Mráz už dříve řekl, že pro vrácení nevidí důvod, mluvčí holdingu věc spojuje s předvolební kampaní.
Asociace soukromého zemědělství dnes postup ministerstva označila za deagrofertizaci státu až na poslední chvíli. Poukázala na informace serveru Seznam Zprávy, že ministerstvo zemědělství mělo potřebné argumenty včetně právní analýzy k dispozici daleko dříve. „Pár týdnů před volbami se ukazuje, že ministerstvo zemědělství mohlo již dávno vymáhat po Agrofertu více než pět miliard neoprávněně vyplacených zemědělských dotací kvůli střetu bývalého premiéra. Ušetřené finance mohly přitom směřovat na podporu menších a lokálních zemědělců produkujících kvalitní potraviny,“ uvedla asociace.
Vyplácení evropských zemědělských dotací obřím firmám bez vazby majitelů na konkrétní území, které je pro svoji životaschopnost nepotřebují, je podle asociace plýtváním veřejnými penězi. „Systém, který nemá jasné omezení těchto dotací, plní kapsy řadě dalších oligarchů a neprůhledných holdingů a žene zemi do závislosti na zemědělské výrobě úzké skupiny podniků,“ uvedla.
Současná vláda se bála nastartovat slíbenou deagrofertizaci a nebrání ani nebezpečným trendům, jako je přílišná koncentrace zemědělských podniků a zemědělské půdy do rukou často nezemědělských subjektů, napsala Asociace soukromého zemědělství ČR. Vyzvala ke změně. „Pořád tu je ještě čas se z těchto kauz poučit a konečně změnit zavedený systém. Bude k tomu mít někdo z politiků skutečně odvahu?“ doplnila asociace v tiskové zprávě vydané čtyři týdny před sněmovními volbami, v nichž je hlavním favoritem Babišovo hnutí ANO.
Největší část státem požadovaných peněz tvoří podle Výborného evropské nárokové dotace, jde ale i o národní podpory. Vrácení dotací se týká jednotlivých podniků pod holdingem, tedy zhruba 90 firem, výzvu proto neobdrží Agrofert, ale jednotlivé firmy. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) jim bude vydávat rozhodnutí o vratce. Mráz už dříve avizoval, že se Agrofert bude bránit právní cestou.
Z celkových tržeb Agrofertu podle Mráze tvoří dotace zhruba jedno procento, u nárokových dotací jde o půl procenta. Zisk holdingu Agrofert loni meziročně vzrostl o pět miliard na 7,1 miliardy korun.
