Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
Nejčastěji loni dědil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) v Praze, kde řešil 625 případů. „Nejhodnotnější byl pětipodlažní dům se sedmi byty na Starém Městě v hodnotě přesahující 122 milionů korun, dále bytový dům s dvanácti byty v městské čtvrti Vokovice v hodnotě přes 31 milionů korun a další budova na Starém Městě za bezmála 16 milionů korun,“ shrnuje mluvčí úřadu Michaela Tesařová. Státní instituce ani místní samosprávy o domy zájem neměly, proto je ÚZSVM plánuje dát do elektronické aukce.
Právě nemovitosti tvořily velkou část z majetku, který loni stát převzal. „Jednalo se o 4087 položek za bezmála 475 milionů korun, z toho téměř 346 milionů korun byla hodnota budov, staveb, bytů a nebytových prostor a přes 129 milionů korun hodnota pozemků,“ vypočítává Tesařová.
Traktory i archiválie
Někdy ale při odúmrti stát dědí i méně obvyklé předměty. Loni takto získal například tři traktory nebo sbírku mramorových, bronzových a sádrových plastik. Tyto položky pak úřad nabízí jiným státním institucím. „Umělecké a starožitné předměty často putují do muzejních, hradních a zámeckých expozic,“ vysvětluje Tesařová.
Národní muzeum tak loni získalo například soubor odznáčků. „Soubor obohatil fond odznaků podsbírky novodobých českých dějin Národního muzea. Obsahuje odznaky především z druhé poloviny 20. století, zejména pak odznaky podniků. Je to cenný materiál pro studium jejich propagace i podoby loga,“ říká mluvčí Národního muzea Kristina Kvapilová.
Státní okresní archiv v Mostě loni tímto způsobem dostal archiválie mosteckého pamětníka, amatérského fotografa a historika Bohumila Hlaváčka. „Celkem jsme do archivu získali 92 kartonů a 11 balíků písemností,“ poznamenává vedoucí archivu Martin Myšička.
Kromě fotografií města Most byly součástí dědictví i deníkové záznamy a osobní korespondence. „Pan Hlaváček dlouhá léta fotograficky dokumentoval starý Most, který se od roku 1965 začal bourat. Velmi se zajímal o stavební vývoj města, byl znalcem jednotlivých ulic, dokázal z fotografií identifikovat zaniklé objekty a znal jejich vývoj,“ vysvětluje Myšička, proč se archiv dědictví ujal.
Fena Bublina
Státu mohou připadnout i zvířata, loni jich bylo šest. V aktuální nabídce, kterou má úřad zveřejněnou na svých webových stránkách, je například fena Bublina, která byla po smrti majitele přemístěna do útulku Jimlín na Lounsku.
Pravidelně také ÚZSVM nabízí věci z odúmrtí dětským domovům, výchovným ústavům nebo nemocnicím. „Za loňský rok žádné takové případy neevidujeme. V minulých letech jsme ale například poliklinice v Teplicích předali podpažní berle, Diagnostickému ústavu Brno kuchyňskou linku a vůz Citroen C1, Psychiatrické nemocnici Bohnice velké soubory knih, invalidní vozíky, chodítko a další zdravotnické pomůcky a Lázním Kynžvart jízdní kolo, pračku či mikrovlnnou troubu,“ dodává Tesařová.
Pokud o zděděné položky nemají zájem ani státní instituce či dětské domovy, dává je úřad do aukce. Movité i nemovité věci se prodávají formou transparentního výběrového řízení přes web. Loni tak úřad třeba vydražil dům v Táboře za 14,75 milionu korun. Nyní je z odúmrtě v nabídce rodinný dům na okraji Hronova.
S dědictvím jsou spojené i výdaje
Přestože stát zdědí majetek v řádech stovek milionů korun, desítky tisíc padnou na výdaje. Ne všechny věci jsou totiž kvůli špatnému technickému i hygienickému stavu vhodné k prodeji nebo uschování. „Jedná se často o potraviny po lhůtě trvanlivosti, staré noviny, obnošené oblečení, zastaralé a nefunkční spotřebiče,“ přibližuje Tesařová. V takovém případě stát musí zařídit ekologickou likvidaci. Dalšími náklady jsou také pobyty v nemocnici a důstojné pohřby, které stát musí uhradit.
Podle Tesařové jsou poměrně časté také případy, kdy dědic odmítne dědictví kvůli dluhům. „Jde o případy, kdy je pozůstalost zatížená dluhy vyššími, než je hodnota dědictví, a proto ji dědicové nechtějí přijmout,“ říká mluvčí ÚZSVM. Dluhy pak stát platí do výše aktiv. Loni bylo takzvaných předlužených dědictví 199, tedy o čtyřiadvacet více než v roce 2024.
Celkově loni stát převzal po zemřelých 8655 položek. To je nejvíce od roku 2020, kdy jich bylo bezmála dvanáct tisíc. Nejčastěji dědil úřad v Praze. „Nejméně případů bylo na Českobudějovicku, kde státu připadla pozůstalost ve 102 případech,“ uzavírá Tesařová.


