Začínají zápisy do prvních tříd základních škol, které potrvají do konce dubna. Konkrétní termín určují ředitelé škol. Přinášíme informace, na co se připravit a co od zápisu očekávat. Část rodičů bude také žádat pro své děti o odklad povinné školní docházky, v září by pak do prvních tříd mohlo nastoupit zhruba 120 tisíc žáků.
Kterých dětí se zápis týká?
Letos v září mají do první třídy nastoupit děti, které se narodily od 1. září 2018 do 31. srpna 2019. Zápisy se kromě nich týkají také sedmiletých a starších dětí, které měly dříve odklad povinné školní docházky. Ve výjimečných případech mohou rodiče zapsat i dítě, které by do školy nastoupilo v pěti letech.
Rodiče si mohou vybrat kteroukoli školu. Školy však přijímají přednostně děti ze spádových oblastí. V případě, že pro ně kapacita zařízení nestačí, rozhoduje o přijetí losování. Problémy s kapacitou byly v minulých letech například v Praze a okolí či v okolí dalších velkých měst.
„My se s rodiči snažíme setkávat už před zápisem. Máme přípravnou fázi, kdy se při dni otevřených dveřích snažíme vysvětlit všechny aspekty zápisu a podrobnosti, aby na to byli připraveni. Doporučujeme, aby pokud možno přišli rodiče k zápisu s dětmi. Je to společenský akt. Je to o tom, že děti jsou motivované k dalšímu studiu a podobně,“ uvedl ředitel ZŠ Květnového vítězství v Praze Pavel Kopečný, který zároveň ale dodal, že případ, že by rodiče přišli na zápis bez dětí, je velmi výjimečný.
Jak probíhá přihlašování?
Školy zveřejňují v dostatečném předstihu informace o organizaci a průběhu zápisu. Součástí zveřejněných informací jsou i ředitelem školy stanovená kritéria pro přijímání žáků.
Rodiče k zápisu potřebují vyplnit žádost o přijetí dítěte, kterou mají školy většinou na svých webových stránkách. Vyplněný formulář lze většinou vytištěný odevzdat osobně ve škole, odeslat doporučeně poštou, ale lze jej také poslat datovou schránkou nebo e-mailem s elektronickým podpisem s požadovanými náležitostmi.
Co mít s sebou na zápis?
Po odevzdání žádosti je nutné dostavit se na zápis. Rodiče či zákonní zástupci by s sebou měli mít občanský průkaz a rodný list dítěte. Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je potřeba, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat.
Podrobné informace zveřejňují jednotlivé školy na svých webových stránkách. Je možné, že školy mohou požadovat informace o trvalém pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Mohou chtít rovněž zdravotní kartičku dítěte a v případě elektronického zápisu mohou požadovat také vyplněnou a vytištěnou žádost. Některé školy nabízí objednání na konkrétní den a čas.
„Je tam motivační fáze. Paní učitelka předkládá úkoly dětem, povídá si s nimi. Je tam také část, kdy rodiče doplní informace, které potřebujeme vědět k zápisu,“ vysvětluje Kopečný.
Letos mají školy možnost v nutných případech vyhlásit takzvaný zvláštní zápis k povinné školní docházce pro cizince s dočasnou ochranou, tedy pro děti ukrajinských uprchlíků, a to v termínu od 1. června do 15. července. Podle ministerstva školství to ale není vhodné řešení. Zvláštní zápis podle resortu znevýhodňuje děti s dočasnou ochranou, protože ostatní děti cizinci se zapisují společně s českými dětmi.
Co by mělo dítě umět?
Ministerstvo v minulosti také zveřejnilo takzvané Desatero pro rodiče dětí předškolního věku. Jde o materiál, či soupis toho, co by mělo dítě zvládnout před vstupem do základní školy. Je však potřeba brát v potaz to, že zrání dítěte je nerovnoměrné a každé dítě nemusí všech parametrů dosáhnout, může se k nim však přiblížit.
„Existuje desatero prvňáka, které souvisí s grafomotorikou, matematickou představivostí, sebeoblužností a podobně. Ty všechny věci, které by děti měly umět, se v posledním ročníku v mateřské školce dozvědí,“ dodal Kopečný.
Psycholožka Veronika Pavlas Martanová také dodává, že nejvhodnější je situaci konzultovat s učitelkou v mateřské školce, která zná děti velmi dobře. „Často pro ně mají připravená různá portfolia a sledují dovednosti,“ míní. Z odborného poradenského hlediska by dítě podle ní mělo být schopno například vydržet u nějaké činnosti. „My tomu říkáme výkonová motivace – tedy vydržet u něčeho, co si samo nevybírá, u drobné práce po dobu deseti nebo patnácti minut,“ podotýká.
Podle Pavlas Martanové nastupuje celá řada dětí s nedotrénovanou logopedickou vadou. „Pokud bych měla apelovat na rodiče, tak pokud vaše dítě špatně vyslovuje, tak máme ještě šest měsíců, kdy když budeme trénovat sedm minut denně, tak můžeme většinu těch jevů odstranit,“ dodala.
Zároveň doporučuje s dítětem hrát slovní fotbal, při kterém poznají první a poslední písmeno ve slově, což se dá rovněž natrénovat, a také hlídat úchop tužky svého dítěte. „Držení psacího nástroje je hodně důležité – dítě bude hodně psát, kreslit, tu ruku potřebujeme uvolňovat,“ uvedla s tím, že tyto tři body mohou dítěti výrazně usnadnit vstup do školy.
„Dovednosti dnešních prvňáků se liší, mají jiné dovednosti, než měli před dvaceti lety. Často slýchám, že nejsou tak připraveni ve smyslu samostatnosti a podobně, ale na druhou stranu mají třeba jiné dovednosti, které děti před deseti lety neměly. Jsou více sebevědomé, nebojí se komunikovat s dospělými a podobně,“ dodává Kopečný.
Pavlas Martanová poukázala na to, že v poslední letech zaznamenali obrovský nárůst vývojové disfázie, která zahrnuje horší porozumění řeči, horší výslovnost, ale i stavbu věty. „U nich jsme zaznamenali obrovský nárůst. V minulosti to byly ojedinělé případy a teď je výskyt výrazně větší. Nedokážu říct, kde je příčina, víme jen, že to tak je a že to potřebuje speciální péči a hodně odborného vedení,“ dodává.
Co když dítě škola nevezme?
Pokud spádová škola nemůže dítě vzít z kapacitních důvodů, zřizovatel školy (místní úřad) musí pro dítě najít volné místo v některé z dalších škol v okolí. Pokud rodiče nesouhlasí s rozhodnutím zřizovatele nebo ředitelství školy, mohou také podat odvolání. Odvolání musí být podáno písemně do patnácti dnů ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí o nepřijetí dítěte do základní školy.
Jak je to s odkladem?
Rodiče nebo zákonní zástupci dětí, kteří chtějí požádat o odsunutí povinné školní docházky o rok, musí k žádosti přiložit posudek z pedagogicko-psychologické poradny a potvrzení od lékaře či psychologa.
Podíl odkladů povinné školní docházky v tuzemsku dlouhodobě výrazně převyšuje průměr ostatních evropských zemí a dosahuje hodnot kolem dvaceti procent, uvedla ve výroční zprávě za školní rok 2023/2024 Česká školní inspekce. Odklad by přitom měl být jen výjimečným opatřením, které by se podle některých expertů mohlo týkat dvou procent dětí.
Snížit počet odkladů by měla novela
Snížit počet dětí s odkladem by tak měla novela školského zákona, která je nyní v Poslanecké sněmovně. Odklad by do budoucna byl možný jen tehdy, pokud zdravotní stav dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve výuce. Žádost o odklad by bylo třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení. Pediatři by doporučení dávat nemohli.
Současné velké množství odkladů negativně ovlivňuje kapacity mateřských škol, které by se po omezení odkladů mohly stát dostupnějšími pro tříleté děti. Podle Kopečného je ale otázka odkladů složitá. „Děti, které nejsou ještě zralé do školního věku, kdy se začnou věnovat studiu, by do toho měly dospět,“ podotkl.
„Pokud to funguje a vyhovuje a nepociťujeme disproporci v dalších letech vzdělávání, tak já osobně bych to razantně neměnil,“ zmínil s tím, že vysoký počet odkladů není v jeho případě problém. „Pokud je to každý rok přibližně stejné, tak školy už vědí, že pokud mají ve spádové oblasti dvacet dětí s odkladem, tak s tím mohou počítat – na řadě škol existují přípravné třídy, kam tyto děti směřujeme. Ten systém je docela dobře nastavený v tomhle směru,“ dodal.
Psycholožka: Pro odklady je v českém systému důvod
Podle psycholožky Pavlas Martanové je pro počet odkladů v českém systému důvod. „Kdybychom posílali všechny šestileté děti do školy tak, jak je to v jiných zemích, tak by školy byly více nachystané a všichni bychom s tím počítali,“ dodává. V tuto chvíli je to podle ní ale nastavené tak, že dítě by mělo vstupovat do první třídy „školsky zralé.“
„Podle kritérií, která se předpokládají v první třídě, posoudíme, zda to dítě je, nebo není připraveno,“ dodává s tím, že kdyby se kritéria uzpůsobila tak, jak je zamýšleno do budoucnosti, tak by nebyl důvod dávat dětem odklady, protože by se počítalo s tím, že mohou dozrávat i v průběhu první a druhé třídy.
„Myslím, že posun bude tím směrem, že budou nastupovat všechny děti v šesti letech, ale zároveň bude potřeba posílit terén,“ dodala s tím, že bude potřeba například posílit speciální pedagogy na školách či screeningy v mateřských školách. „Abychom děti dříve vyhledali a bude potřeba, aby se zapojili také více rodiče, a co půjde, do září dotrénovali s dětmi,“ dodala.
„Když děti nastoupí do školy výrazně nezralé, tak naše speciální pedagožka má krásný příměr. Je to jako výlet na Karlštejn v první třídě. Některé děti jsou atleti a mají perfektní sportovní obuv. A jiné děti, které jsou nezralé, jako by šly na výlet v přezkáčích, což znamená, že dítě je úplně v pořádku, ale obuv je velmi nevhodná. A dítě, které vstoupí nezralé do školy a musí se během jednoho roku naučit základy čtení a psaní, tak je to pro něj nesmírně náročné,“ míní. Lze podle ní poslat všechny šestileté do školy, ale „musíme počítat s tím, že některé z nich se do konce první třídy nenaučí číst a psát, protože to není možné – jejich zrak a sluch nejsou dostatečně dozrálé“.
