Aktual.: 29.01.2025 16:20
Brno/Praha – Starobní důchodci zůstanou bez státního příspěvku k penzijnímu spoření. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců ANO na zrušení právní úpravy, která od loňského července vyplácení zastavila u lidí pobírajících starobní důchod. Návrh se týkal státních příspěvků k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové je třeba respektovat rozhodnutí Ústavního soudu, který dal za pravdu vládě.
ÚS rozhodl, že nejde o zásah do vlastnického práva účastníků třetího penzijního pilíře. Právní úprava neporušila ústavní zákaz diskriminace, není ani v rozporu s principy směřujícími k ochraně spotřebitele.
„Šlo o výsledek několik let trvající veřejné diskuse, která směřovala k posílení funkce třetího penzijního pilíře jako systému dlouhodobého spoření na důchod, nikoli spoření při důchodu. Účastníci třetího penzijního pilíře tudíž nemohli legitimně spoléhat na to, že zákonodárce podporu pro účastníky s nárokem na starobní důchod do budoucna nepřehodnotí,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
„ÚS nerozhodl, že ta právní úprava je správná, že to takto má být. To není úkolem ÚS, to je úkolem zákonodárce. My jsme pouze řekli, že obsah té právní úpravy není neústavní,“ řekl Kühn novinářům.
Rozhodnutí soudu přivítal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Účelem státní podpory je motivovat lidi, aby si spořili na důchod. V důchodu už ale tato podpora logicky ztrácí smysl. Změna není retroaktivní a přišla po dlouholeté veřejné diskusi, jak posílit spoření na důchod, nikoliv při důchodu. Na trhu je řada jiných spořicích produktů, na které se nemusí využívat peníze daňových poplatníků,“ uvedl na síti X. Snahu ANO označil za jeden z pokusů opozičního ANO likvidovat návrhy vlády, které směřují k zodpovědnému hospodaření s veřejnými financemi.
Schillerová na stejné sociální síti napsala, že pokud ANO získá důvěru ve volbách a bude vládnout, „situaci lidí chycených do této pasti zpětně napraví“. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že ho rozhodnutí soudců nepřekvapilo. „Když jsem viděl podání a argumentaci, nebylo tam nic, na základě čehož by Ústavní soud mohl říci, že je to protiústavní. Podání bylo spíš čistě politické,“ uvedl Jurečka.
Pod návrh se podepsalo 71 poslanců ANO. Považovali za nepřijatelné hlavně to, že změna dopadla nejen na nové, ale i na dříve uzavřené smlouvy. Opoziční poslanci proto právní úpravu pokládali za nepřípustně retroaktivní. Porušila podle nich principy právní jistoty a předvídatelnosti práva.
Podle ústavních soudců novela nesla rysy retroaktivity, avšak přípustné. Do budoucna upravila obsah existujících právních vztahů mezi účastníky doplňkového penzijního spoření, nikomu však zpětně neodebrala nárok na státní příspěvek za období před novelizací.
Asociace penzijních společností podle mluvčího Jana Sedláčka nález respektuje, pro jednotlivé penzijní společnosti se podle něho nyní procesně nic nemění. „Tato záležitost se už řešila od předminulého roku a interní mechanismy penzijních společností jsou na ni nastavené od léta 2024. Naše návrhy se do úpravy vyplácení státních příspěvků starobním důchodcům sice nedostaly, i tak ale dnešnímu rozhodnutí rozumíme,“ řekl dnes ČTK Sedláček.
Stát přestal starobním důchodcům vyplácet příspěvky od poloviny loňského roku. Ministerstvo financí v minulosti argumentovalo tím, že účelem příspěvku je motivovat lidi k tvorbě úspor pro důchodový věk. Po přiznání starobního důchodu už příspěvek ztrácí smysl.
Schillerová dnes poukázala na to, že v systému zůstaly po změně právní úpravy „uvězněny“ desetitisíce důchodců, kteří jej nemohli bez ztráty peněz opustit. „Respektuji rozhodnutí ÚS, ale mrzí mě, že ÚS nedal žádné vodítko pro tyto lidi, jak mají dále postupovat,“ řekla Schillerová.
Podle informací, které soudu poskytla Asociace penzijních společností, bylo v systému třetího pilíře 230.000 účastníků v důchodovém věku, kteří k 1. červenci 2024 neměli „odspořeno“ alespoň pět let, a nemohli tak systém opustit bez ztráty všech státních příspěvků. Asi 80.000 z nich bylo v systému méně než dva roky, a mohli tak případně odejít jen se ztrátou všech investovaných prostředků.
ÚS však v nálezu argumentuje například tím, že výkonnost doplňkového penzijního spoření zůstává i bez státního příspěvku z dlouhodobého hlediska poměrně zajímavá. „Navrhovatelkou kritizované ‚uzamčení‘ v třetím pilíři tedy není setrváním v systému, který bez státního příspěvku postrádá ekonomický smysl,“ stojí v nálezu.
Poslanci ANO konkrétně navrhli zrušit ustanovení zákona o doplňkovém penzijním spoření, podle kterého má nárok na státní příspěvek člověk, „kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění“. Dále se návrh týkal jednoho paragrafu v zákoně o penzijním připojištění. Ten říká, že poskytování státního příspěvku k penzijnímu připojištění se řídí právě zákonem upravujícím doplňkové penzijní spoření.
