Aktualizace: 5.07.2024 18:11
Londýn – Nová britská vláda nebude nikoho přehlížet, bude pracovat na „obnově“ země a budovat důvěru veřejnosti ve stát, slíbil dnes nově zvolený labouristický premiér Keir Starmer, když poprvé promluvil k Britům jako předseda vlády. V projevu před sídlem premiérů v Downing Street vyhlásil, že jeho vláda začne okamžitě pracovat na kýžených změnách, dodal však, že si žádají čas.
„Naše země jasně hlasovala pro změnu, pro národní obnovu a návrat politiky k veřejné službě,“ řekl Starmer po drtivém vítězství své strany, které ukončilo 14leté vládnutí konzervativcův jedné z nejsilnějších ekonomik světa.
„Ať už jste volili labouristy či nikoli, vlastně obzvláště, pokud tomu tak nebylo, říkám vám napřímo, moje vláda vám bude sloužit,“ pokračoval. „Politika může být silou pro dobro, ukážeme to,“ prohlásil po příchodu do rezidence premiérů v centru Londýna, kde jej přivítal jásající dav spolupracovníků a jejich rodin.
Labouristé ve čtvrtečních volbách získali obří většinu v dolní komoře britského parlamentu, Starmer tak bude mít volnost k prosazování svých plánů. Kampaň postavil na jednoduchém příslibu „změny“, podle komentátorů ale není příliš jasné, jak chce zásadních pokroků dosáhnout. Stojí při tom před řadou výzev od stagnující ekonomiky a přetížených veřejných služeb po hlubokou nedůvěru v politiky.
Nový premiér v projevu hovořil o této deziluzi jako o ráně v britské společnosti, kterou mohou zahojit jen činy. Slíbil, že „cihlu po cihle“ bude obnovovat „infrastrukturu příležitostí v Británii“. Mnozí Britové dnes podle něj nevěří, že pro jejich děti bude Británie lepším domovem, nová vláda se je ale bude snažit přesvědčit, „dokud znovu neuvěříte“.
„Chvíli to potrvá,“ citovala Starmera zpravodajská společnost BBC. Premiér podle ní varoval, že „změnit zemi není jako přepnout vypínač“.
Na samý úvod projevu ocenil pracovitost svého konzervativního předchůdce Rishiho Sunaka a připomenul, že byl prvním britským premiérem s asijskými kořeny. „Dodatečné úsilí, které to jistě vyžadovalo, by neměl nikdo podceňovat,“ řekl.
Británie má první ženskou ministryni financí, vicepremiérkou je Raynerová
Starmer dnes začal se jmenováním kabinetu. Dlouholetá členka Labouristické strany a bývalá několikanásobná stínová ministryně Rachel Reevesová se stala ministryní financí a první ženou, která tento post zastává od momentu jeho vzniku, tedy roku 1221, uvádí stanice Sky News. Vicepremiérkou a ministryní pro sociální záležitosti se stala Angela Raynerová.
„Nedělám si iluze ohledně velikosti výzev, před kterými stojíme,“ uvedla podle BBC po svém jmenování Reevesová a dodala, že nemůže slíbit, že práce vlády bude jednoduchá. „Máme před sebou dlouhou cestu…jsme nový tým, máme nový začátek, tak se pojďme dát do práce,“ řekl nová ministryně. Všem mladým dívkám a ženám rovněž popřála, aby jim dnešek ukázal, že by neměly klást omezení svým ambicím.
Novým ministrem zahraničí Británie je podle agentury Reuters 51letý David Lammy, který tutéž roli zastával jako stínový ministr v opozici a který má více než 20 let zkušeností z vysoké politiky; začínal jako člen Londýnského shromáždění v roce 2000 a o několik měsíců později se dostal do Dolní sněmovny, kde měl funkce mimo jiné ve výboru zabývajícím se legislativou EU nebo ve výboru spravujícím umělecké sbírky Parlamentu, ve vládě Tonyho Blaira pracoval také na ministerstvu kultury.
„Je to největší čest mého života být jmenovaný (ministrem zahraničí). Svět čelí ohromným výzvám, my je ale s ohromnou silou a přednostmi Británie pokoříme,“ napsal Lammy na síti X po svém jmenování.
Ministrem obrany v době, kdy má britská armáda po 14 letech vlády konzervativců o desítky procent méně členů a vedení čeká na její modernizaci, se stal 64letý John Healey, bývalý stínový ministr obrany nebo zdravotnictví. Healey letos na jaře řekl deníku The Guardian, že „pokud půjdou labouristé do vlády, musí mít na paměti, aby zůstali političtí“. Způsob fungování vlády podle něj může „otupit“ vůli pro změnu. „Až příliš často lidé (na úřadu vlády) jednoduše přečtou agendu svého oddělení, radši než aby přemýšleli jako vládní ministři s citem pro věc, které se snažíme dosáhnout,“ řekl na jaře Healey.
Vnitro podle Reuters dostala na starosti 55letá Yvette Cooperová, členka labouristů od roku 1997, která má stejně jako Lammy a Healey desítky let zkušeností z vysoké politiky. V roce 2015 se ucházela také o post předsedkyně Labouristické strany, se 17 procenty však skončila třetí v hlasování, které tehdy ovládl Jeremy Corbyn s téměř 60 procenty.
Ministrem zdravotnictví se stal Wes Streeting, ministryní spravedlnosti Shabana Mahmoodová, ministryní školství Bridget Phillipsonová, ministrem pro energetiku někdejší lídr labouristů Ed Miliband a ministryní práce a sociálních věcí Liz Kendallová. Dopravu dostala na starosti Louise Haighová a vědu Peter Kyle.
Starmer je britským premiérem, labouristé přebírají moc po 14 letech v opozici
Británie má den po parlamentních volbách nového premiéra. Stal se jím lídr Labouristické strany Keir Starmer, když jej dnes přijal britský král Karel III. a vyzval ho k sestavení nové vlády, uvádí britská média. Starmer dovedl labouristy k zisku obří parlamentní většiny, středolevá strana se tak vrací k moci po 14 letech vlády pravicových konzervativců.
Britský panovník na konci dopoledne přijal demisi dosavadního premiéra Rishiho Sunaka a následně se v Buckinghamském paláci sešel se Starmerem, jak ukazuje fotografie publikovaná britskými novináři. Labouristický lídr pak zamířil do nedalekého premiérského sídla v Downing Street, aby poprvé jako předseda vlády promluvil k občanům.
Na premiéra na místě čekal dav spolupracovníků a jejich rodin, kteří si užívají vítězství po čtyřech porážkách labouristů za sebou. Starmer se s nimi po příjezdu zdravil a s mnohými si podával ruce.
Před novým premiérem stojí řada výzev v čele se stagnující ekonomikou a přetížením veřejných služeb, především zdravotní péče. Labouristé budou mít v nově zvolené dolní komoře parlamentu 412 ze 650 křesel a budou tak mít volnost při prosazování svých plánů, silná většina ale příliš neodráží jejich podporu u veřejnosti. Labouristy ve čtvrtek volila jen třetina hlasujících.
V britských volbách vyhráli labouristé, Sunaka v čele vlády vystřídá Starmer
Britská opoziční Labouristická strana drtivě vyhrála čtvrteční parlamentní volby a po 14 letech vystřídá ve vládě konzervativce. Ti sklízí frustraci Britů ze stavu země a utrpěli nejhorší porážku v dějinách strany, naopak labouristé obsadí v dolní komoře parlamentu přes 400 ze 650 křesel. Zatímco hrstka volebních obvodů ještě nezná své vítěze, v Londýně již začíná proces předávání moci.
Brzy ráno ve vítězném projevu v centrálním Londýně uvedl, že „změna začíná teď“ a že na Británii znovu svítí naděje. „Takovýto mandát přichází s velkou zodpovědností,“ řekl 61letý někdejší prokurátor. Uznal přitom deziluzi v britské společnosti a vyhlásil, že obnovování jejich důvěry v politiku je „bitva, která definuje naši dobu“.
Premiér Sunak krátce předtím uznal vítězství labouristů, vyjádřil zklamání nad prohrou konzervativců a řekl, že telefonicky pogratuloval svému nástupci. „Dnes dojde k předání moci pokojným a spořádaným způsobem, s dobrou vůlí na všech stranách,“ prohlásil po obhájení mandátu v severoanglickém obvodu Richmond a Northallerton. „Je toho hodně, z čeho se musíme poučit a nad čím se zamyslet, a beru na sebe odpovědnost za prohru… Je mi to líto,“ dodal.
Starmerova středolevá strana ve svém programu slíbila voličům obnovit ekonomický růst, ze kterého budou mít prospěch i chudší vrstvy obyvatel. Důležitým bodem je pro ně reforma systému pracovní migrace, který umožňuje snadno získávat pracovní víza cizincům splňujícím požadavky zaměstnavatelů. Starmerova strana chce omezit počet přistěhovalců přicházejících za pracovními pobídkami například ze zdravotnictví či stavebnictví a více investovat do rekvalifikací Britů, aby sami zaplnili volná místa.
V nově zvolené Dolní sněmovně budou mít labouristé nejméně 411 křesel, čímž téměř vyrovnají rekordní zisk expremiéra Tonyho Blaira z roku 1997. Výsledky však ukazují, že pro stranu hlasovala jen zhruba třetina všech účastníků voleb, tedy podobný podíl, jako před pěti lety, kdy naopak labouristé drtivě prohráli. Velké rozdíly mezi podílem hlasů a mandátů jsou důsledkem britského volebního systému, kde se mandáty udělují v jednotlivých obvodech nejsilnějším kandidátům, aniž by museli mít většinu hlasů.
Na oznámení vítězů se dopoledne čekalo už jen v pěti ze 650 obvodů. V jednom z nich si podle deníku The Guardian vývoj vyžádal kompletní přepočet hlasů, který začne až odpoledne, výsledky tedy ještě nějakou dobu nebudou úplné.
Již nyní je však jasné, že konzervativci utrpěli svou nejhorší porážku v dějinách se ziskem jen okolo 120 mandátů. Dosud bylo jejich minimem 165 z již zmíněného roku 1997. V táboře dlouholeté vládní strany teď začíná boj o post nového lídra strany, který rozhodne o jejím dalším směřování.
Svůj nejlepší výsledek naopak zažívají Liberální demokraté, kteří získali nejméně 70 křesel, zatímco v minulých volbách to bylo pouze 11. Do parlamentu zároveň míří jeden ze strůjců brexitu Nigel Farage, kterému se na osmý pokus podařilo získat poslanecký mandát. Jeho nacionalistická strana Reform UK podle neúplných výsledků získala čtyři křesla a téměř 15 procent hlasů. Ve svém londýnském obvodu zvítězil také bývalý šéf labouristů Jeremy Corbyn, který kandidoval jako nezávislý.
Hlasy pro menší strany a nezávislé kandidáty jsou jedním z hlavních motivů letošních voleb, během nichž voliči vyjadřovali silnou nedůvěru vůči tradičně dominantním silám. Konzervativci a labouristé dohromady získali méně než 60 procent odevzdaných hlasů, tedy nejméně za posledních 100 let, uvádí zpravodajská společnost BBC. Účast dosáhla 60 procent, což je rovněž relativně málo.
