Stanjura je dál v ohrožení. Kvůli šetření policie i kritice opozice či Kalouska

Když se poslanci ve středu ráno scházeli k jednání o vyslovení nedůvěry vládě, měli za sebou jen krátký spánek. Předchozího dne se totiž sněmovní schůze protáhla dlouho do noci. Ani navzdory tomuto mnohahodinovému jednání, týkajícího se samotné existence vlády, ale nebylo patrné v kuloárech žádné velké napětí. Všichni totiž zřejmě počítají s tím, že opozice nemá dostatek hlasů na to, aby při večerním hlasování vládu sesadila.

Ne všichni členové vlády jsou si ale svou dosavadní pozicí tak jisti. Především ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) velmi dobře ví, že hlasováním o vládě pro něj nic nekončí. Pokračuje totiž vyšetřování toho, za jakých okolností se dnes už bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podílel na legalizaci bitcoinů, které patřily muži odsouzenému za několik závažných trestných činů. 

V celé kauze zůstává bez odpovědi velmi důležitá otázka: zda Stanjura věděl, co Blažek chystá, kdy se to dozvěděl, co všechno v této věci dělal a jak o tomto s Blažkem komunikoval. S tím rovněž souvisí i podezření, o kterém mluví opozice: zda se vláda, konkrétně ODS, nějakým způsobem vědomě podílela na možném praní špinavých peněz tím, že byly darované bitcoiny zlegalizovány. 

První vážná podezření ohledně Stanjury zazněla na začátku června v Deníku N, který napsal, že Blažek poprvé písemně informoval Stanjuru o možnosti získat bitcoiny jako dar státu letos 30. ledna. Ministr financí ale namítá, že neznal detaily transakce. „A popravdě jsem je ani znát nemusel a neměl,“ hájí se.

Nesedím nonstop v kanceláři u korespondence 

Šéf státní kasy potvrdil, že Blažkův dopis 30. ledna skutečně přišel a jeho vládní i stranický kolega ho v něm požádal o schůzku. Stanjura ale tvrdí, že celou věc řešili jeho podřízení, a veřejnost má podle něj patrně zkreslené představy o práci ministra.

„Někteří se možná chybně domnívají, že ministr sedí ve své kanceláři, otevírá poštu a nonstop vyřizuje e-mailovou komunikaci. To nepovažuji za efektivní způsob řízení ministerstva,“ prohlásil mimo jiné Stanjura.

Konkrétně prý dopis putoval do ministrova kabinetu, jehož ředitel 3. února zadal právní sekci za úkol připravit podklad pro jednání. „Právní sekce tento podklad poslala zpět do kabinetu 13. února, já jsem ho dostal 25. března. Při nejbližší příležitosti někdy na přelomu března a dubna jsem měl neformální jednání s panem ministrem Blažkem,“ tvrdí Stanjura a dodává, že v právnickém podkladu bylo upozornění, že uzavření darovací smlouvy je problematické.

Stanjurovi kritici se ale opakovaně ptají, jak je možné, že podklady dostal tak pozdě, a podivují se i tomu, že se chtěl sejít s Blažkem na konci března, když žádost obdržel na konci ledna. Stanjura v tomto ohledu připouští pochybení, ale trvá na tom, že nebylo úmyslné. „Ten dopis sice přišel 30. ledna, od té doby tu schůzku nikdo neurgoval, to znamená, že zůstala někde viset. Dneska mohu zpětně říct, že jsem mohl a měl dostat tuto informaci dříve, ale nestalo se tak. Nevidím v tom žádný úmysl, ministerstvo spravedlnosti ohledně schůzky nijak nenaléhalo a neposlalo k ní opakovanou výzvu,“ reaguje Stanjura.

Zastává se ho také šéf ODS a premiér Petr Fiala. „Co se týká pana ministra Stanjury, opakovaně celou situaci objasňoval a časová osa potvrzuje jeho slova.  Ano, 30. ledna přišel dopis na ministerstvo financí, ale pan ministr se z různých důvodů dostal k této věci až poté, co byla smlouva podepsaná. Nejpodstatnější je, že bylo odpovědností ministerstva spravedlnosti o tom daru rozhodnout. K tomu nepotřeboval souhlas ministerstva financí,“ odpověděl Fiala, když se ho po středečním jednání vlády Aktuálně.cz na Stanjuru zeptalo.

Jestli mluví pravdu, by se mělo ukázat v příštích týdnech či měsících, zejména z policejního vyšetřování. Separátní šetření vede také nová ministryně Decroix, ta se však zatím ke Stanjurovi nijak kriticky nevyjadřuje. Když na úterní tiskové konferenci dostala otázku ohledně jeho role v celé kauze, odpověděla, že se ministerstvem financí nezabývá. „Toto mi nenáleží komentovat,“ řekla k podezřením ohledně Stanjury.

Opoziční poslankyně z ANO Alena Schillerová, která byla ministryní financí v Babišově vládě, vylučuje, že by Stanjura věc nevěděl dřív, než tvrdí. „Je s kauzou naprosto stejně spjatý stejně jako Pavel Blažek. Předvedl ale úhybné manévry a kličkování. Nakonec to hodil na šéfa svého kabinetu,“ stěžovala si ve středu Schillerová, která spoléhá na to, že promluví zaměstnanci ministerstva financí. „Doufám, že si tamní úředníci uvědomují, že tato kauza bude mít trestněprávní dopady. Šetří to Národní centrála proti organizovanému zločinu i FBI,“ upozornila.

Další opoziční politik a bývalý člen Fialovy vlády, Pirát Ivan Bartoš si dokonce udělal ze Stanjury a jeho přístupu k celé kauze před novináři legraci. V úterý sehrál scénku, v níž si na tiskové konferenci nasadil pásku na oči a ptal se jich, jestli vědí, koho představuje. „Říká se, že spravedlnost bývá někdy slepá. Já jsem ministr Stanjura v lednu. Mohl bych být také ministr Stanjura v únoru, březnu, dubnu, květnu, a dokonce i na začátku června. Ministr financí od počátku o té kauze prokazatelně věděl a pomáhal Pavlu Blažkovi tuto věc došetřit,“ tvrdil Bartoš po herecké etudě.

Stanjurově zdůvodnění nevěří ani Miroslav Kalousek, expředseda KDU-ČSL a TOP 09, který byl rovněž v minulosti ministrem financí. „K tvrzení Zbyňka Stanjury, že o daru nevěděl do okamžiku, než byl přijat, mohu poctivě říct, že existují jen tři varianty: Zaprvé – ministr financí lže. Zadruhé – ministr financí svůj resort neřídí, netuší, co se tam děje a nikdo ho neinformuje o ničem včetně toho, co mu píší jeho vládní kolegové. Zatřetí – kombinace obou předchozích variant. Jiné varianty neexistují. Je to smutné. Ale chceme-li se zvednout z bláta, musíme si to přiznat,“ napsal na sociální síť X.