Rakovina úst a krku je zrádná: zraje plíživě až 10 let. Jakmile se na ni přijde, pacient už mívá metastázy. Podle lékařského ředitele Národního ústavu pro výzkum rakoviny Mariána Hajdúcha by se přitom dalo rozvoji těchto tumorů zabránit. Spouští je totiž papilomaviry (HPV), které se dají detekovat. Hajdůch proto vyvíjí kloktací testy, které by spolu s vyšetřením krve pacienty v riziku zachytily.
Kloktací testy by lidem mohli nabízet zubaři nebo praktici. „Klidně bychom mohli zavést i vyšetření formou samosběru – to znamená, že by pacient dostal do schránky testovací sadu a mohl si udělat kloktací test doma sám,“ říká Hajdúch. Pak by jenom odeslal zkumavku zpátky poštou do laboratoře.
„Přesně tak vypadá screening kolorektálního karcinomu v Nizozemsku nebo Finsku a velmi dobře to funguje. Mají tam 70 až 85procentní účast,“ popisuje Hajdúch v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jak se dá chytit papilomavirus?
Při pohlavním styku. Při jeho klasickém pojetí můžeme papilomavirem infikovat genitální oblast – to znamená děložní čípek, pochvu nebo penis. Pokud se někdo oddává také orálnímu sexu, tak se může papilomavirus dostat do dutiny ústní a krku.
Jiný způsob není?
Jiný způsob sice úplně vyloučit nelze, je ale velmi nepravděpodobný. Ostatně raketový nárůst nádorů, které papilomaviry v ústní části hltanu spouštějí, začal až po sexuální revoluci v 80. letech minulého století.
Do té doby se sice nádory v ústech a krku také vyskytovaly, byly to ale spíš karcinomy jiného typu. Způsobovalo je kouření a alkohol. Naopak dneska je velká část těchto nádorů zapříčiněná právě HPV infekcí.
Ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny Marián Hajdúch. | Foto: Archiv NÚVR, autor Jan Rasch.
Dalo by se laicky popsat, jak papilomavirus rakovinu spouští?
Papilomavirus je rafinovaný v tom, že jakmile vklouzne do buňky, začne tam zneškodňovat takzvané nádorové supresory. To jsou geny, které potlačují buněčné dělení a opravují poškozenou DNA. Fungují tedy jako brzdy, které brání rozvoji tumoru.
Tím, že papilomavirus tyto nádorové supresory neutralizuje, se ale může rakovinné bujení naplno rozjet. Buňka se začne nekontrolovaně dělit, prakticky nic jí v tom nebrání.
Je ale třeba dodat, že se takto nechovají všechny typy papilomavirů. Těchto virů je obrovské množství, řádově stovky. Riziková je přitom jen malá část z nich. Ty ostatní sice mohou způsobovat různé bradavice nebo kondylomata, to ale pro člověka nepředstavuje žádné velké nebezpečí ve smyslu nádorového bujení. Jsou to klinicky méně významné nemoci.
Zjistí člověk, že se papilomavirem nakazil? Má tato infekce už na začátku nějaké příznaky?
Ani moc ne. Akutní infekce v dutině ústní sice může vyvolat reakci podobnou lehkému respiračnímu onemocnění, to se ale děje jen v některých případech. V jiných se virus nemusí projevit vůbec. Člověk většinou nic nepozná.
Může to při běžné kontrole poznat lékař?
Ani to se moc neděje. Prozatím totiž nemáme žádné běžně používané vyšetření, kterým by se dal přednádorový stav spolehlivě odhalit. Můžeme sice detekovat přítomnost viru, ta ale nemusí nic znamenat. Až 80 procent lidí se sice papilomavirem někdy v životě nakazí, rakovina se jim z toho ale nevyvine.
Infekce se u nich samovolně během několika týdnů či měsíců odhojí. Rozvinout se může u těch, kde infekce přechází do chronické fáze a imunitní systém ji nedokáže odstranit. To ale v případě nádorů ústní části hltanu, o kterých mluvíme, zase nerozpoznáme dřív, než vyroste karcinom.
Je ale pravda, že už jsem se setkal s náhodnými záchyty těchto tumorů u zubaře. Člověk přišel například na obyčejnou preventivní prohlídku a najednou se během ní ukázalo, že má v ústní dutině problém.
U kolika lidí ročně to nastane? Kolik nových nádorů v ústech a krku lékaři odhalí?
Ročně u nás přibude zhruba 800 nových pacientů s HPV pozitivním nádorem v ústní části hltanu – takzvaný orofarynx. Bohužel často se na ně přichází až v okamžiku, kdy už je stádium rakoviny pokročilé a oni mají metastázy v uzlinách.
Nahmatají si bulku na uzlině, nebo mají problémy s polykáním a dlouhodobě je bolí v krku. V tom je další velká zrádnost těchto nádorů.
Jak dlouho takový tumor způsobený virem „zraje“?
Mnoho let. Od vniknutí infekce do těla až do vzniku nádoru může uplynout klidně i deset let. Papilomavirus totiž nejprve způsobí jen akutní infekci, která teprve po mnoha měsících přeroste do chronické fáze. Virus pak odbrzdí dělení nádorových buněk a na povrchu dutiny ústní se začnou tvořit změny. Celou tu dobu je přitom člověk zdánlivě zdravý – navenek se s ním nic neděje.
Další problém je v tom, že jsou tyto nádory často tak titěrné, že se nedají rozpoznat pouhým okem. Anebo mohou na místě vzniku vymizet a upozorní na ně až zmíněné metastázy.
Jsou nějaká typická místa, kde se tyto nádory nacházejí nejčastěji?
Ano, nejčastěji je to v ústní části hltanu – tedy na kořenu jazyka, mandlích nebo na měkkém patře. Všechno jsou to tkáně specifické dlaždicobuněčným epitelem a bohatou přítomností imunitního systému, ve kterých se virus rád usazuje.
Mají lidé s tumory v ústech a krku něco společného? Je pro ně něco typické?
Jak už jsem naznačil, jde o lidi, kteří často střídají sexuální partnery. I když je pravda, že nakazit se můžete i při prvním a jediném pohlavním styku. S tím pravděpodobně souvisí i to, že jsou tyto nádory až čtyřikrát častější u mužů než u žen. Většinou jde o lidi mezi 55 a 65 lety, jen vzácně se tento druh rakoviny vyskytuje před 35. rokem.
Proti HPV už se dneska běžně očkuje, mladým lidem od 11 do 15 let hradí vakcínu dokonce pojišťovny. Může se nakazit i takový člověk, který se nechal naočkovat?
Očkování poskytuje lidem velmi spolehlivou ochranu před všemi typy papilomavirových infekcí, které jsou obsažené v očkovací látce. Vakcína přitom sice nemusí chránit proti všem variantám viru, ale pokrývá ty nejčastější.
Z epidemiologickým studií víme, že rakovina způsobená HPV viry se v očkované populaci prakticky nevyskytuje, nebo jen zcela výjimečně.
A co když se někdo nechá naočkovat v době, kdy už ho papilomavirus osídlil? Zabrání tím dalšímu postupu nemoci?
Na to nejsou úplně jednoznačná data. Lze říct jen to, že vakcína není terapeutická. Znamená to, že když už se u člověka rozběhlo nějaké nádorové bujení, tak se ten nádor jenom kvůli vakcíně neztratí.
Přesto bych očkování doporučil i lidem, kteří už se s papilomavirem mohli teoreticky setkat. Jak jsem totiž říkal, těch genotypů viru HPV je spousta. Takže to, že proděláte infekci jedním genotypem, neznamená, že se časem nemůžete nakazit dalším. A z něho pak můžete mít nádor.
Vy jste teď začal vyvíjet testy, které by mohly přinést zvrat – pokud se osvědčí, mohly by sloužit jako první plošný screening tohoto typu rakoviny. O co přesně jde?
Chceme najít takovou metodu, která by dokázala odhalit i přednádorové stavy rakoviny dutiny ústní a hltanu. Lidé by se tak mohli začít léčit včas.
Zkoušíme k tomu použít takzvané kloktací testy, které už jsme si vyzkoušeli během pandemie covidu – dokázaly velmi dobře detekovat visus SARS-Cov-2. Prozatím to vypadá, že by totéž mohly zvládnout i u rizikových variant papilomaviru.
Princip těchto testů je jednoduchý – pacient vykloktá trochu pitné vody a vyplivne ji do zkumavky se stabilizující směsí. Ta se pak doručí do laboratoře a otestuje na HPV.
Pokud je vzorek pozitivní, pošle se pacient na další vyšetření. Tím je rozbor krve, během kterého se má ověřit přítomnost cirkulující HPV DNA. Pokud se tam najde, je pacient v riziku nádoru.
Jak moc je to spolehlivé?
To prozatím nevíme, teprve jsme se pustili do validační klinické studie. Mohu ale říct, že první část této studie dopadla velmi dobře. Otestovali jsme vyšší desítky lidí, o kterých už víme, že HPV pozitivní karcinom mají. Ověřili jsme si tím, že to kloktací testy poznají – rizikové papilomaviry odhalily asi u 95 procent z nich.
Teď zahajujeme druhou část studie, do které chceme přizvat až deset tisíc lidí starších čtyřiceti let. Tentokrát to budou zdraví dobrovolníci, už běží jejich nábor.
Chceme je všechny otestovat, jestli nemají papilomavirus – nejprve kloktacím testem, v případě pozitivity i rozborem krve. U těch, kteří budou mít jakýkoliv podezřelý nález, budeme doporučovat kompletní ORL vyšetření.
Kdo a kam se může jako dobrovolník přihlásit?
Hlásit se může prakticky kdokoliv, zájemci by měli ideálně oslovit naše spolupracující stomatologické kliniky. Právě na nich se bude testování provádět.
Více informací o studii a o možnostech zapojení najdou občané na našem na našem webu. Zubní kliniky jsme pro studii vybrali záměrně – hodně lidí tam chodí na preventivní prohlídky.
Máte představu, kdy by mohl být nový screening uvedený do praxe?
Nemám, na to je ještě příliš brzy. Určitě bychom to ale chtěli mít pro výzkumné účely hotové co nejdříve, otázka zavedení do praxe odvisí od dosažených výsledků.
Až to bude uvedené do praxe, kde se bude tento screening dělat? Bude to u zubařů? Nebo u praktiků?
Může to být u zubaře i u praktika. Klidně bychom mohli zavést i vyšetření formou samosběru – to znamená, že by pacient dostal do schránky testovací sadu a mohl si udělat kloktací test doma sám. Pak by jenom odeslal zkumavku zpátky poštou.
Přesně tak vypadá screening kolorektálního karcinomu v Nizozemsku nebo Finsku a velmi dobře to funguje. Mají tam 70 až 85procentní účast.
Víte už, kolik by mohl takový test stát – ať už pacienta, nebo pojišťovnu?
To ještě nevím. Ale myslím, že by se to mohlo pohybovat v podobných částkách jako HPV testy na rakovinu děložního čípku. To znamená kolem tisícikoruny. Nikoho by to, myslím, nezruinovalo.
