Brno má od pondělního večera v provozu další část velkého městského okruhu. Silničáři kompletně otevřeli silniční galerii, na které pracovali čtyři roky. Stavba vyšla na 2,8 miliardy korun. Jedná se o třetí letos zprovozněnou část okruhu. Ředitelství silnic a dálnic tak má hotovou jeho necelou polovinu v severozápadu města. Dopravní zdržení se přesouvá tam, kde okruh chybí.
Nejen silničáři měli důvod k radosti. V Brně se podařilo odstranit pověstný dopravní špunt v Žabovřeské ulici. Krátce pod sedmé hodině se řidičům otevřely obě části silniční galerie velkého městského okruhu. „Druhou etapu jsme stavěli čtyřicet šest měsíců a i s valorizacemi nás stála 2,8 miliardy korun,“ řekl při slavnostním otevření v pondělí ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic David Fiala. Velký městský okruh je tak nyní v západní části města kompletní.
Stavba jižní části Žabovřeské, byla velmi komplikovaná. Z jedné strany je skalní masiv Wilsonova lesa, z druhé strany řeka. Kvůli rozšíření silnice bylo nutné vyrazit tunel pro tramvaj a postavit část silnice nad řekou.
Bauerovou ulicí plynulá jízda končí
Díky stavbě se také podařilo zprůchodnit území pro cyklisty a pro pěší. „Vznikl systém stezek a cyklostezek, který spojuje Wilsonův les s územím kolem řeky Svratky. Myslím, že to bude dobré jak pro procházky do Wilsonova lesa, tak pro sportovce,“ řekl Fiala. Spojení přes silnici zajistí lávky i přesypaný tramvajový tunel a silniční galerie, budou se zde dělat i parkové úpravy. Stavebně má být tato část hotová na konci roku, plné zprůchodnění se očekává na jaře.
Po silnici od Královopolského tunelu k výstavišti řidiči projedou doslova za minutu. O dva kilometry dál v ulici Bauerova, kde městský okruh zatím končí, zároveň končí i plynulá jízda. Situaci by měl do budoucna vyřešit tunel, který svede dopravu pod Červený kopec. Téměř dvoukilometrový podzemní úsek má vyústit u Ústředního hřbitova.
Průzkumná štola na Vinohradech
A podobně to je na opačném konci okruhu. I u Tomkova náměstí se čeká na tunel. Ředitelství silnic a dálnic a specializovaná firma začaly s přípravou ražby průzkumné štoly, která má prověřit podloží pod sídlištěm Vinohrady, kudy nový tunel povede. Práce mají trvat tři roky. Za štolu zaplatí Ředitelství silnic a dálnic víc než tři čtvrtě miliardy korun. Samotný tunel pak chce uvést do provozu zhruba za deset let.
„Je možné nasadit razicí stroj. Po celou délku ražby velice rychlý postup. Razicí stroj nemůže couvat. Když narazí do odlišného geologického prostředí, tak je v koncích,“ vysvětlil geofyzik z Fakulty stavební VUT Vladislav Horák.
I kvůli tomu má ražba trvat tři roky. Nemá ale být tak komplikovaná jako o dvacet let dřív štola pod Královým polem. Ta vedla v náročnějším podloží jen šest až dvanáct metrů pod obytnou zónou. Vinohradské domy budou čtyřicet metrů nad průzkumným tunelem. „Samozřejmě tomu věnujeme extrémní pozornost. Předpokládá se, že budeme sledovat asi šedesát objektů. Dělá se tam pasportizace, statici to budou sledovat,“ popsal ředitel, GEOtest Lubomír Klímek.
Celkem bude okruh měřit přes dvacet kilometrů
Vinohradský tunel propojí nově otevřenou estakádu vedoucí od Tomkova náměstí, na druhé straně vyústí do mimoúrovňové křižovatky Líšeňská pod vinohradským sídlištěm.
Brněnský velký městský okruh se staví už více než čtvrt století, jako první byl v roce 1998 uveden do provozu dvanáct set metrů dlouhý úsek Kohoutova na severu města. Další části okruhu se otevíraly v letech 2002 až 2020, nejvýraznějšími stavbami z tohoto období jsou Královopolské tunely otevřené v roce 2012.
V současnosti je hotová menší polovina velkého městského okruhu na severozápadě města. Všechny části by se měly propojit v roce 2035 a vytvořit nejdůležitější prvek silniční části dopravního systému Brna. Okruh, který prochází městskými částmi mimo centrum, je naplánovaný jako víceproudá komunikace rychlostního typu s šesti tunely a téměř dvěma desítkami mimoúrovňových křižovatek. Celkem bude včetně radiál měřit přes dvacet kilometrů.
