Spotřeba plynu byla v posledním týdnu nejvyšší za pět let

„GasNet zaznamenal během aktuálních mrazů nejvyšší týdenní spotřebu plynu za posledních pět let,“ řekl dnes ČTK mluvčí GasNet Tomáš Pernis.

Odběratelé podle dat distributora, který pokrývá přes 80 procent území České republiky, spotřebovali v týdnu od 5. do 11. ledna na jeho distribučním území téměř 242 milionů metrů krychlových plynu. „Oproti průměrné týdenní spotřebě plynu během topné sezóny, která dosahuje asi 150 milionů kubíků, jde o více než 60procentní nárůst.

Nárůst spotřeby energií kvůli mrazivého počasí byl patrný už na začátku roku. U plynu v prvním lednovém týdnu byla spotřeba oproti stejnému období před rokem vyšší zhruba o 23 procent. Růst spotřeby hlásí i distributoři elektřiny, i když mírnější. Podle dat společností ČEZ a EG.D stoupla spotřeba elektřiny o několik procent.

Spotřeba elektřiny v zimě v Česku je v průměru o 40 procent vyšší než v létě, v mrazech se rozdíl ještě prohlubuje. „Spotřeba roste s každým stupněm pod nulou v průměru přibližně o 0,5 procenta. To platí až do přibližně minus deseti stupňů. To je mez nasycení a pak již tato úměra neplatí,“ popsal mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Dnešní ráno bylo v této zimě dosud nejmrazivější, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Teploty v Čechách a na západě Moravy klesly většinou 12 až 20 stupňů pod nulu, na Šumavě ale i k minus 30 stupňům Celsia. Padlo sedm mrazivých teplotních rekordů. V dalších dnech se podle týdenní předpovědi ČHMÚ oteplí, mrznout už nemusí ani v noci.

Analýza: Spotřeba plynu v Česku loni po zohlednění teplot mírně klesla

 Brno – Spotřeba zemního plynu v Česku loni vzrostla o 6,9 procenta na 79 terawatthodin (TWh). Po zohlednění teplotních vlivů ale o 1,2 procenta klesla. Zůstala tak na úrovni roku 2024 a pod úrovní spotřeby z roku 2021, tedy před začátkem války na Ukrajině. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGU.

Vývoj spotřeby je daný výrazným teplotním rozdílem v topné sezoně v uplynulých dvou letech. „Topná sezona roku 2024 byla neobvykle teplotně nadprůměrná s průměrnou teplotou okolo 4,4 stupně Celsia. Chladnější polovina loňského roku měla průměrnou teplotu jen okolo 2,8 stupně Celsia, ale i tak byla lehce nad teplotním normálem 2,5 stupně Celsia. Mírný meziroční pokles celkové spotřeby po teplotním přepočtu potvrzuje dosavadní trend stagnace ve využívání zemního plynu,“ uvedl ředitel strategie EGU Michal Macenauer.

Spotřeba plynu v ČR zůstává pod úrovní z let předcházejících začátku války na Ukrajině v únoru 2022. Macenauer upozornil, že mezi domácnostmi i firmami je od té doby patrná nejistota. „Nejprve vlivem zajištění dodávek, poté nárůstem cen a nyní v souvislosti s EU ETS2 a vnímání zemního plynu jako nízkoemisního zdroje. To vše nepovzbuzuje spotřebu a spíše motivuje vyčkávat s investicemi do plynových technologií. Zatím není patrný ani efekt nahrazování uhlí plynem v elektroenergetice a teplárenství, který by podle chystaných projektů měl nastat až po roce 2027,“ dodal Macenauer.

Spotřeba plynu pro výrobu elektřiny loni klesla o 0,3 procenta. EGU to připisuje zejména odstávce největší české paroplynové elektrárny v Počeradech na Lounsku. Analytici ale upozornili, že do roku 2035 stoupne výroba elektřiny z plynu až o 3,5 násobek a spotřeba plynu v Česku má vzrůst za 20 let až o čtvrtinu.

To potvrzuje i výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba. „Příští roky budou ve znamení intenzivního přechodu tepláren z uhlí na zemní plyn. Investice směřují do nových zdrojů o výkonu větším než dvě GWe, což je srovnatelné s instalovaným výkonem JE Temelín. V praxi to bude znamenat navýšení očekávané spotřeby okolo 20 TWh plynu do roku 2030, část navýšené spotřeby bude přitom pokrývat i tuzemská výroba biometanu,“ uvedl Kotrba.

Cena plynu pro evropský trh kvůli chladnému počasí vzrostla ke 30 eurům za MWh

Amsterodam – Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se zvyšuje a blíží se 30 eurům (729 Kč) za megawatthodinu (MWh). Hlavní příčinou je chladné počasí, nízký objem suroviny v zásobnících a rostoucí geopolitická rizika u dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Surovina je teď nejdražší zhruba od poloviny loňského listopadu, zůstává ale výrazně levnější než před rokem.

Cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v únoru krátce před 12:00 SEČ vykazovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku nárůst o 5,1 procenta na 29,83 eura (714 Kč) za megawatthodinu. Před rokem se pohybovala nad 45 eury za MWh.

„Konec čtrnáctidenní předpovědi se opět jeví chladnější, což dnes pravděpodobně podpoří vývoj cen,“ uvedli v pravidelném komentáři analytici společnosti Mind Energy. Chladné počasí z posledních týdnů zároveň podle nich vedlo k rychlejšímu čerpání plynu ze zásobníků.

V celé Evropské unii byly zásobníky ke konci minulého týdne naplněny z 54,88 procenta, ukazují data organizace Gas Infrastructure Europe (GIE). Ve stejném období loňského roku jejich naplněnost činila 66,9 procenta. V České republice byly zásobníky na konci minulého týdne plné z 61,89 procenta.

„Následujících deset dní bude teplotně mírnějších než obvykle, avšak poslední lednový týden by mohl znovu přinést chladnější počasí,“ uvedl meteorolog společnosti LSEG Georg Müller.

Trh vyhodnocuje i zvýšené geopolitické napětí. Objevily se totiž zprávy, že Spojené státy zvažují vojenské a kybernetické možnosti vůči Íránu, což zvyšuje riziko narušení dodavatelských řetězců u LNG, upozornil analytik LSEG Dzmitry Dauhalevich. Lidé v Íránu už přes dva týdny demonstrují proti teokratickému režimu, protesty už si podle aktivistů vyžádaly přes 500 lidských životů.

Evropa je po výrazném omezení dodávek ruského plynu prostřednictvím plynovodů stále více závislá právě na globálně obchodovaném LNG. Evropská unie začala ruský plyn odmítat už dlouho před válkou na Ukrajině, po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 ale začala činit kroky k úplnému zastavení nákupů surovin z Ruska.

Nizozemský provozovatel plynárenské soustavy Gasunie loni uvedl, že dovoz LNG poprvé překonal dodávky plynu sítí plynovodů, včetně dodávek z Norska. Import LNG meziročně vzrostl o 25,3 procenta, respektive o 4,2 miliardy metrů krychlových.

Na evropském trhu s emisními povolenkami dopoledne vykazoval referenční kontrakt nepatrný růst. Cena se dostala na 89,65 eura za tunu. Povolenky dávají svému držiteli, obvykle firmě, právo vypouštět oxid uhličitý. Bez odpovídajícího počtu povolenek nesmí firma emise legálně vypouštět.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}