Aktual.: 18.02.2026 10:54
Praha – Spotřeba energií loni v tuzemsku začala růst, Češi spotřebovali více elektřiny, plynu i tepla. Nejvýrazněji oproti předloňsku stouplo využití plynu, meziročně o 6,5 procenta. Vliv na to měly především nižší teploty, projevily se ale i klesající ceny energií. Nárůst spotřeby byl patrný zejména u domácností. Rostla i výroba a tranzit energií. Novinářům to dnes řekli zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Loni se tak definitivně otočil trend z předchozích let, kdy spotřeba energií, zejména v důsledku energetické krize a růstu cen, výrazně klesala. Spotřeba rostla v řádu procent u elektřiny, plynu i tepla. „Růst táhli zejména menší odběratelé z řad domácností a malých podnikatelů. Vliv měly jak klesající ceny, tak nižší teploty,“ popsal předseda ERÚ Jan Šefránek.
Čistá spotřeba elektřiny loni podle dat regulačního úřadu meziročně vzrostla o 1,8 procenta na 59 terawatthodiny (TWh). Nejvýraznější nárůst energetici zaznamenali u domácností, které navýšily spotřebu elektřiny o 6,5 procenta. Spotřeba rostla i u podnikatelů, meziročně o 1,9 procenta. Na hladině vysokého napětí se provoz oproti předloňsku příliš nezměnil, spotřeba meziročně stoupla o 0,2 procenta. Naopak velkoodběratelé připojení na velmi vysoké napětí spotřebovali o 2,9 procenta elektřiny méně.
V návaznosti na rostoucí spotřebu stoupla i výroba elektřiny, a to meziročně o 3,2 procenta na 76,25 TWh. Česko i díky tomu loni zůstalo čistým exportérem. Přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, meziročně vzrostlo z 6,7 TWh na loňských 7,4 TWh. Nejvíce elektřiny se vyrobilo z jádra, z něhož bylo 32,1 TWh. Následovaly hnědé uhlí s 25,2 TWh a fotovoltaiky s 4,3 TWh.
Spotřeba plynu loni stoupla meziročně o 6,5 procenta na celkových 7,2 miliardy metrů krychlových (78,9 TWh). Velkou měrou k tomu podle ERÚ přispělo chladnější počasí. Zatímco předloni byla průměrná teplota roku 10,5 stupně, loni to bylo o 1,5 stupně méně.
K nárůstu přispěly všechny skupiny odběratelů. Domácnosti navýšily využití plynu meziročně o 9,9 procenta, podnikatelé o 9,3 procenta. U středních odběratelů se spotřeba oproti předloňsku zvýšila o 6,4 procenta, u velkoodběratelů pak o 3,4 procenta.
Tok plynu byl i tak loni stále výrazně nižší než před vypuknutím války na Ukrajině, zároveň ale o desítky procent vyšší než v roce 2024. Do tuzemských plynovodů přiteklo 8,5 miliardy metrů krychlových, meziročně o skoro 40 procent víc. Odteklo 1,3 miliardy metrů krychlových, tedy téměř čtyřikrát víc než o rok dříve.
Stoupla i spotřeba tepla z centrálního zásobování, a to o 3,4 procenta na 68,2 petajoule (PJ). Růst táhly hlavně sektory obchodu, služeb, školství a zdravotnictví a také domácnosti. Celkově se v tuzemských teplárnách vyrobilo 137 PJ, meziročně o 3,1 procenta více. Rostla zejména výroba ze zemního plynu a také z biomasy. Hlavním zdrojem produkce tepla ovšem stále zůstává hnědé uhlí, z něhož se loni vyrobila třetina tepla.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}










