Neobvyklý spor už několik let rozděluje městys Stonařov na Vysočině. Jeho vedení se chystalo zbourat budovu bývalé ubytovny Hitlerjugend. Po protestech místních ji však ministerstvo kultury prohlásilo za památku. Nyní se spor dál vyhrocuje – bude jej řešit soud, městys podal na ministerstvo žalobu. S demolicí počítá územní plán, absolutně nás nezajímá, že tam někdo chce muzeum, uvedl starosta.
Té budovy si snadno všimne každý, kdo při cestě po evropské silnici E59 směrem na Jihlavu projíždí městysem Stonařov. Na kopci u místní základní školy nad zástavbou ční osamoceně stojící dřevěný barák, který se nepodobá žádnému jinému domu v okolí – ani zevnějškem, ani historií.
Stojí zde od roku 1940, kdy jej postavili jako ubytovnu mladých mužů a chlapců z Hitlerjugend, mládežnické organizace nacistů. Ti zde přespávali při svých zemědělských brigádách. Po válce našel prostor nový účel coby školní tělocvična. I přes její neobvyklý historický vzhled sem děti chodily cvičit po dalších sedm desítek let, až do roku 2020.
Vedení městyse se poté těšilo, že konečně provede dlouho připravovaný plán – srovná někdejší nacistickou ubytovnu, která dnes pomalu chátrá, se zemí a prostor kopce využije k vybudování rodinných domů. S tím se počítalo i ve schváleném územním plánu. Jenže nastal zvrat. Jak už informovalo Aktuálně.cz, koncem loňského roku přišla zpráva, že se z tělocvičny stala kulturní památka. Ministerstvo kultury tím reagovalo na petici žádající ochranu tělocvičny. Její papírovou verzi podepsalo 147 lidí, elektronickou 181; iniciátoři navrhovali na místě udělat stálou expozici o obci.
„Objekt připomínající existenci někdejšího německého jazykového ostrova se dochoval jako jedna z mála obdobných typových staveb ubytoven, které se dříve relativně hojně vyskytovaly. Navíc zůstal dochován v mimořádně autentickém stavu včetně řady detailů,“ potvrdili památkáři.
To rozzuřilo starostu Ivana Šulce. Nejenže městys už nemůže tělocvičnu zbourat, zároveň se o ní musí jako o památku starat – objekt sice leží na soukromém pozemku, budova ale patří obci. „S objektem jsme nepočítali, nemáme pro něj využití a že tam někdo chce udělat nějaké muzeum, to nás absolutně nezajímá,“ řekl nyní Aktuálně.cz starosta. Navíc míní, že budova je ve velmi špatném stavu.
Spor se už dostal tak daleko, že se jím nyní zabývá Městský soud v Praze. Vedení městyse nejdříve podalo proti rozhodnutí rozklad, který však ministr kultury Martin Baxa (ODS) zamítl. Potvrdil, že jde o architektonicky jedinečnou budovu postavenou v takzvaném Heimatstilu, který odborníci považují za dlouho opomíjený architektonický sloh. Budova podle něj v havarijním stavu není a veškeré vady jdou údajně opravit běžnými metodami.
Ani 75 stran psaného textu, ve kterém se podle mluvčí ministerstva Ivany Awwadové resort vypořádával s námitkami, starostovi nestačilo. „Zhodnocení ministra bylo vágní a neodpovídá reálné situaci. Mluvil o technickém stavu, že umožňuje budoucí využívání. Aniž by měl souhlas obce, že vůbec k nějakému využívání dá souhlas,“ uvedl Šulc.
Vedení městyse proto podalo na ministerstvo žalobu. Jako první na to upozornil minulý týden server Jihlavské listy. Šulc pro Aktuálně.cz doplnil, že nyní čeká na rozsudek. „Termín zatím nevím,“ dodal starosta.
„Ministerstvu kultury v této chvíli nezbývá než vyčkat rozhodnutí soudu v této záležitosti, které bude pochopitelně respektovat,“ dodala za ministerstvo kultury mluvčí Ivana Awwadová. Resort si každopádně stojí za tím, že budova tělocvičny splňuje podmínky pro prohlášení památkou pro své architektonické, urbanistické, krajinotvorné, historické, řemeslné a další hodnoty.
Historická tělocvična ve Stonařově. | Foto: Tomáš Klézl
I tak starosta věří, že u soudu může uspět. „Dva územní plány dvacet let počítaly s demolicí objektu a s tím, že v těchto místech bude zástavba rodinnými domy. V případě schvalování nikdo z občanů ani z dotčených orgánů státní správy nevznesl požadavek na to, aby byla budova zachována,“ argumentuje Šulc.
400 tisíc za advokáty
Městys zastupuje advokátní kancelář Havel and Partners. Té zatím vedení Stonařova za její služby uhradilo téměř 400 tisíc korun. Starosta uvedl, že se do této částky počítá i řešení předchozího sporu, kdy se městys úspěšně zasazoval proti zpamátnění historické budovy místní školy.
Že na tahanici vydává vedení městyse takové prostředky, se ovšem nelíbí například místnímu obyvateli Ladislavu Plavcovi, který je jedním z iniciátorů petice za ochranu budovy. „Vidím to jako smutnou vizitku obce. Je všeobecně známo, že se obec má o svůj majetek starat s péčí řádného hospodáře, navíc pokud jde o kulturní památku. Tady se ovšem někdo rozhodl, a obecní rozpočet krvácel a teprve krvácet bude. Místo investice do opravy a žádosti o dotace bude radnice platit pražskou advokátní kancelář,“ soudí Plavec.
