Čeští potravináři volají po jednotných evropských pravidlech při ochraně názvů produktů živočišného původu. Tedy spojovat klobása, párek nebo burger jen s masem. Jednoznačný přístup prosazuje i ministerstvo zemědělství. Výrobci vegetariánských a veganských alternativ považují debatu za neopodstatněnou, protože změna by jim zvýšila náklady.

„Nechceme nic zakazovat, ale jsme přesvědčeni o tom, že i pro obchodníky je dobré, když trh bude harmonizován. To znamená budou tady jednotná pravidla v rámci celé Evropské unie. Mimochodem tento názor podporuje dneska včetně nás osmnáct států Evropské unie,“ říká ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Definice pro burger nebo párek není v tuzemsku ani na evropské úrovni zavedena. Naopak pojem maso je jasně popsán. Již v loňském roce Evropský soudní dvůr vydal rozhodnutí, že producenti nesmí na obalech využívat spojení veganské maso, zmiňuje mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek.

Řeznictví bez masa

Vedle toho v současnosti existuje řeznictví, kde zákazníci maso nenajdou. Všechny produkty si majitelé vyrábějí sami, základem je pšeničná bílkovina. „Jde vlastně o to, neuvést zákazníka v omyl. Máme všude napsané, že jde o rostlinné výrobky,“ uvedl spolumajitel Bezmasny David Hůlka.

„Spotřebitel si myslí, že jde o alternativu, ale nejde vůbec o žádnou alternativu, protože jde o takzvanou rostlinnou imitaci. Mnohé výrobky mají minimální nebo dokonce nulový obsah bílkovin a spotřebitel může být zmaten,“ říká k tomu Zemánek.

Kdo koho mate

Výrobci vegetariánských alternativ argumentují, že při změně pojmenování by byl naopak zmaten zákazník rostlinné stravy. Současné názvosloví mu poskytuje informace o tvaru, struktuře a přípravě produktu. „Spotřebitel sám tak říká, že název ‚veganská klobása‘ je pro něj srozumitelný, tak jako čokoládové vajíčko, květákový mozeček či nealkoholické pivo,“ domnívá se mluvčí společnosti Nestlé Česko a Slovensko Tereza Procházková.

„Nikdo si v restauraci nebo v kavárně neobjedná sojový nápoj. Všichni tomu říkají sojové mléko. A pochybuju, že to někoho zmate,“ argumentuje Hůlka.

Za alternativy živočišných produktů utrácejí tuzemští zákazníci rok od roku víc. Za náhražky masa a ryb vydali loni přes dvě miliardy.

Druhou nejprodávanější kategorií jsou rostlinná mléka, kde tržby dosáhly téměř miliardy korun. Největší meziroční nárůst – o dvě pětiny – je u rostlinných sýrů. Za ty lidé v minulém roce utratili 85 milionů.

Naopak konzumace klasických mléčných výrobků podle posledních dostupných dat klesla. Stejně jako masa. V roce 2023 ho připadalo na hlavu asi 82 kilo, převážně vepřového. U toho se snížila spotřeba přibližně o dva kilogramy. Mléka a mléčných výrobků připadlo zhruba 255 kilogramů na jednoho. Předloni to bylo o tři kilogramy víc.

Definice pro burger nebo párek není v tuzemsku ani na evropské úrovni zavedena. Naopak pojem maso je jasně popsán. „Již v loňském roce Evropský soudní dvůr vydal rozhodnutí, že producenti nesmí využívat na obalech spojení veganské maso,“ uvedl Zemánek.

Pokud by začala platit nová pravidla pro názvosloví živočišných produktů, výrobci se shodují, že je budou respektovat. Doufají, že by měli případně dostatek času na přípravu.

Obchodníci přistupují k rostlinným alternativám různě. Někde jsou mezi klasickým sortimentem, jinde zcela odděleně. O produkty mají zájem nejen vegani a vegetariáni. Zvlášť u mladší generace hraje velkou roli i zájem o životní prostředí.

Podíl.
Exit mobile version