Komerční prezentace Aktual.: 7.02.2025 10:44
Brno – Spolek Klimatická žaloba se obrátil na Ústavní soud (ÚS). Požaduje, aby stát přijal konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů. Spolek sdružuje přes 300 členů, žalobu podával spolu s obcí Svatý Jan pod Skalou na Berounsku a dalšími aktéry. Vláda podle nich neplní ani své vlastní klimatické plány. Správní soudy žalobu zamítly. Rozhodnout musí ÚS, oznámil dnes spolek v tiskové zprávě. Jako soudkyně zpravodajka se bude stížností zabývat Veronika Křesťanová, řekla ČTK mluvčí ÚS Kamila Abbasi.
„Stát dosud nepřijal klimatický zákon a nestanovil uhlíkový rozpočet ani konkrétní roční cíle pro dosažení klimatické neutrality. Tato neaktivita státu nemůže být vykládána v neprospěch stěžovatelů a na úkor ochrany lidských práv,“ řekl člen rady spolku Jakub Zamouřil.
Spolek poukazuje na to, že neaktivita státu porušuje právo na příznivé životní prostředí. Zvyšující se teploty a častější extrémy podle spolku zasahují do práva na život a na ochranu zdraví lidí v Česku. „Sucho a další dopady klimatické změny pak dopadají do vlastnického práva a práva vykonávat hospodářskou činnost pro zemědělce, lesníky nebo i obce,“ uvedl Zamouřil.
Městský soud v Praze v roce 2022 žalobě nejprve částečně vyhověl, po zásahu Nejvyššího správního soudu (NSS) ji ale zamítl. Jeho druhé rozhodnutí už NSS potvrdil. Zohlednil i právní závěry velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ten dal loni v dubnu zapravdu skupině švýcarských žen, které žalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování.
Situace kolem české klimatické žaloby je však podle NSS odlišná, rozdíl spočívá například v tom, že Česko je na rozdíl od Švýcarska členskou zemí Evropské unie. Zohledňují se tedy také unijní právní předpisy a mechanismy kontroly. Oproti únoru 2023, kdy NSS rozhodoval poprvé, se výrazně zpřesnily. Kolektivní závazek EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o polovinu ve srovnání s úrovní v roce 1990 se v mezičase promítl jak do sekundárního práva EU, tak do povinností jednotlivých členských států včetně ČR.
Ani při zohlednění závěrů nové judikatury štrasburského soudu nenašel NSS ve vnitrostátním, unijním ani mezinárodním právním řádu povinnost Česka snížit emise skleníkových plynů o více než 80 procent, jak požadovali žalobci. Na druhou stranu, NSS se s nimi ztotožnil v tom, že povinnosti státu v boji proti změně klimatu nekončí splněním požadavků plynoucích z Pařížské dohody.
