Americký prezident Donald Trump v sobotu uvalí 25procentní cla na dovoz z Kanady a Mexika a desetiprocentní clo na dovoz z Číny. Oznámila to mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Cla jsou podle ní reakcí na to, že se přes Kanadu a Mexiko do USA dostává droga fentanyl.
Leavittová rovněž uvedla, že Trump se zatím nerozhodl, jaký bude časový harmonogram pro zavedení cel na dovoz z Evropské unie. Odmítla také upřesnit, zda by cla na dovoz z EU byla stejná pro všechny členské země unie, nebo zda by se u jednotlivých zemí lišila.
Mluvčí se nevyjádřila ani k tomu, zda se na cla na dovoz z Kanady, Mexika a Číny budou vztahovat nějaké výjimky. Agentura Reuters krátce před oznámením Leavittové s odvoláním na své zdroje uvedla, že Trump zřejmě odloží platnost cel na dovoz z Kanady a Mexika až na začátek března, to však Leavittová popřela.
Trump dříve uvedl, že zvažuje výjimku z cel pro dovoz ropy z Kanady a Mexika. Leavittová nicméně uvedla, že o výjimkách nemá žádné aktuální informace. Cla podle ní budou zveřejněna v sobotu a okamžitě vstoupí v platnost.
„Tvrdě pracujeme na odvrácení těchto cel, ale pokud Spojené státy ten krok učiní, Kanada je připravena s ráznou a okamžitou odpovědí,“ prohlásil kanadský premiér. Někteří členové jeho vlády mezitím jednali ve Washingtonu se členy Trumpova týmu o tom, jak by se Kanada mohla zavedení cel vyhnout.
Pro kanadskou ekonomiku by 25procentní poplatek za dovoz do USA znamenal obrovskou ránu, vzhledem k tomu, že asi 80 procent veškerého kanadského vývozu míří právě tam.
„Nikdo, na jedné či druhé straně hranice, nechce vidět americká cla na kanadské zboží,“ uvedl v reakci Trudeau. Bílý dům předtím neposkytl žádné podrobnosti ohledně uvedení avizovaného cla do praxe a po vyjádření Leavittové přetrvávaly nejasnosti o tom, zda je rozhodnutí Trumpovy administrativy definitivní.
Otazníky se vznášejí také nad Trumpovou motivací. Americký prezident chce 25procentní clo současně uvalit na zboží z Mexika a dává najevo, že obě sousední země podle něj dostatečně nebojují proti pašování drog a převádění migrantů do USA. Na americko-kanadské hranici jde však o téměř zanedbatelný problém ve srovnání se situací na jižní hranici USA.
Trump hrozil zaváděním cel už v předvolební kampani, mimo jiné i kvůli migrantům bez dokladů, kteří se do USA dostávají zejména přes jižní hranici. Prostřednictvím cel hodlá Trump obchodní partnery přimět k větší spolupráci v různých oblastech, například při omezování migrace či snižování deficitu, který Spojené státy mají ze vzájemného obchodu. Panují však obavy, že nová cla povedou k růstu inflace v USA.
Kanadský premiér Justin Trudeau prohlásil, že jeho země je připravena reagovat, pokud Trump cla zavede. Dodal, že tato reakce bude rázná, ale rozumná. Varoval, že cla budou mít negativní dopady na Američany, protože ohrozí pracovní místa a způsobí růst cen.
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že Mexiko s Trumpovým týmem dál jedná, ale má připravené různé plány v závislosti na postupu Bílého domu. „Budeme vždy hájit důstojnost našeho lidu, budeme vždy hájit respektování naší suverenity,“ prohlásila.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu uvedla, že Evropa je připravena se Spojenými státy jednat. Trump vedl obchodní spory s EU také za svého prvního funkčního období. Tehdy zavedl cla na dovoz oceli a hliníku do USA, na což EU odpověděla uvalením cel na různé americké zboží, například motocykly, džíny nebo whisky.
