Klíčovým úkolem víkendového sněmu TOP 09 bude kromě volby nového předsedy hledat způsob, jak učinit stranu přitažlivou pro voliče i v případě, že se bude muset spolehnout na samostatnou existenci. Realistickou možností ale také je, že na ni výhledově rezignuje a splyne s ODS. O moc víc možností před sebou TOP 09 nejspíš nemá.
Jedno je jisté: o víkendu skončí na postu předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Nahradit by ji mohl Jiří Pospíšil, který byl v letech 2010 až 2014 místopředsedou ODS a v letech 2017 až 2019 předsedou TOP 09, anebo místopředseda strany Matěj Ondřej Havel.
Kandidaturu zvažuje i končící ministr pro vědu, výzkum a inovace z plzeňské TOP 09 Marek Ženíšek. A vyloučit nelze ani to, že se o to pokusí ještě někdo další.
Nejsou lidi
TOP 09 přitom čelí několika problémům, které spolu souvisí. Pokud je jedním z favoritů volby nového předsedy Pospíšil, znamená to, že nemá nové výrazné tváře – vlastně by to byl návrat politika, o kterém jsme si mysleli, že se z centrální politiky už stáhl. Přitom pokud je tady po něčem poptávka, a důkazem toho je kroužkování v nedávných sněmovních volbách, pak je to touha nemalého počtu voličů po generační obměně.
„Nemyslím si, že by byl výběr Jiřího Pospíšila dobrý tah pro budoucnost strany,“ míní politolog Lubomír Kopeček s tím, že stranu už vedl, aniž to na dlouhodobě nízké podpoře strany něco zásadního změnilo.
„Pospíšil má navíc handicap coby politik, který začínal v ODS a ne úplně přátelsky se s ní rozešel, což pro spolupráci ODS a TOP 09 není nejlepší základ. Navíc je to politický veterán, ne někdo, kdo by mohl zkusit dát jí nový impuls,“ má jasno politolog.
Podobně to vidí jeho kolega Otto Eibl. „Je to dlouhodobý problém – ale nejen TOP 09. I ostatní strany mají problém s personálem. Důsledkem jsou stále dokola ti samí kandidující-maskoti, kteří přitahují pozornost a v případě zvolení pak čelí dilematu, jestli mandát přijmout, či nikoliv. Nepůsobí to na každý pád dobře,“ říká Eibl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
S tím souvisí další věc: podpora TOP 09 jako samostatné strany se už nějaký čas pohybuje okolo nebo pod pěti procenty. Nebýt koalice Spolu, je otázka, zda by její politici byli součástí nově ustavené dolní komory. Navíc jde přísně vzato o stranu, která de facto neexistuje mimo Prahu. Také proto nelze vyloučit, že někdy v budoucnu splyne s ODS a bude její součástí – něco na způsob stranické frakce.
„Samostatná existence TOP 09 je z mého pohledu problematická,“ reaguje Eibl na naši otázku a dodává: „Jde o projekt, který se postupně vyčerpal. Řešením je vplynutí do některé ze stávajících stran – nabízí se ODS. Anebo do něčeho, co teprve přijít může. Bez osobností a voličů to ale dlouhodobě fungovat nemůže.“
A navíc: kromě toho, že TOP 09 nemá nové výrazné osobnosti, v posledních letech postrádá další podstatnou věc pro každou relevantní politickou sílu: silné téma, se kterým by si ji voliči mohli spojit. Dříve to byly vyrovnané rozpočty a restriktivní fiskální politika nebo důsledně proevropské směřování – to se ale uvnitř koalice Spolu do velké míry postupem času vytratilo. Minimálně to tak působí.
Tematická konkurence
„Je fakt,“ uvažuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz už citovaný Kopeček, „že TOP 09 čelí velké tematické konkurenci dalších stran, STAN a Pirátů, ale i ODS, nicméně pořád má určitý voličský a kádrový potenciál, se kterým se dá pracovat a dá se využít k udržení určitého politického významu v české politice. Solidní zázemí v Praze a několika dalších velkých městech poskytuje TOP 09 určité možnosti.“
Podle něj ale TOP 09 musí pro prosazení se na různých úrovních politické soutěže (pro sněmovní volby, krajské volby, senátní, evropské) vytvářet koalice s jinou stranou či stranami. „Nemusí to být vždy nutně ODS, ale logiku to dává, protože je to v ekonomických tématech nejbližší strana. Stejně tak by ale dávalo smysl zvážit koaliční dohody s lidovci či případně STAN ve volbách, kde to dává smysl,“ míní Kopeček.
Podle politologa Ladislava Cabady pak určitě platí, že TOP 09 je stranou, která nejvíce akceptovala postupné spojování s dalšími partnerskými stranami v alianci Spolu. „Tomu jistě nahrávala i skutečnost, že předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová již řadu měsíců před volbami do sněmovny avizovala své zdravotní problémy a stažení z vrcholné politiky,“ říká.
Zdůrazňuje přitom, že TOP 09 byla nejslabší z pěti a později čtyř koaličních stran ve vládě Petra Fialy. Podle něj je proto logické, že se nyní kandidáti na předsedu generují převážně ze sněmovny. „Ondřej Havel je výraznou a mladší tváří, navíc školství, kterému se věnuje, je dlouhodobě preferovaným tématem strany – a to na všech úrovních,“ vysvětluje Cabada.
„Totéž,“ dodává politolog, „platí i pro téma právního státu a členství v EU, kde se zase dlouhodobě profiluje Jiří Pospíšil. Jedná se samozřejmě o politika, který je ve vrcholných pozicích už více než dvacet let, to vždy znamená, že za sebou má úspěchy i problémy. Že vedle sítě kontaktů mu také přibývali oponenti či přímo nepřátelé.“
Výhodou Pospíšila může na druhou stranu podle jeho mínění být, že má za sebou silnou pražskou organizaci. „Navíc opakovaně prokázal, že umí skládat většiny a profitovat z nich,“ dodává. Pokud jde o budoucnost, Cabada soudí, že řada členů TOP 09 preferuje setrvání ve Spolu a další konvergenci až směrem ke sloučení či stavu sloučení podobnému.
Nicméně zde je podle něj klíčovou otázkou vývoj ODS. „Pokud by v ODS měli sílit tzv. tradicionalisté, tedy zastánci euroskepticismu a také podporovatelé témat tzv. kulturních válek, pak to pro TOP 09 stěží bude atraktivní partner ke sloučení a bude muset odlišným programem – liberální, proevropský, se silným důrazem na ochranu lidských práv a právního státu – oslovovat městské liberály,“ míní politolog.
Zlomový sněm
Buď jak buď, politolog Aleš Michal nepochybuje, že nadcházející sněm bude pro stranu zlomový. „Markéta Pekarová Adamová byla velmi výraznou předsedkyní po dobu pěti let. Stala se jí tak ještě v době, kdy TOP 09 byla sice v opozici, ale kdy její síla byla mnohem větší, než je dnes. V koalici Spolu se tak trochu rozplynula část identity všech zúčastněných,“ má jasno také Michal.
Z jeho pohledu se to ale právě u této strany stalo nejvíc, neboť oproti ODS a KDU-ČSL byla nejméně programově i ideově vyhraněná. „Ostatně připomeňme si, že strana vznikla především na síle neformálního vlivu tandemu Schwarzenberg-Kalousek. A byť tehdy její vznik znamenal komplikaci především pro lidovce, poměrně brzy se profilovala jako strana rozpočtové odpovědnosti,“ připomíná Michal.
Tento genetický kód byl ale podle něj spojen se silnými osobnostmi, kterých má dnes strana skutečně pomálu. „Svědčí o tom i možnost návratu Jiřího Pospíšila – nové osobnosti jednoduše nedokáže generovat. To škodí institucionalizaci TOP 09 – aby strana přežila, musí být adaptabilní, pružně reagovat na krize, mít tak silnou a pokročilou organizaci, že není závislá pouze na omezeném počtu velkých měst.“
Na nejbližší budoucnost strany pak budou mít podle Michala vliv dva faktory – jeden vnitřní a druhý vnější. „Tím prvním je osud koalice Spolu. TOP 09 na sněmu bude přirozeně první stranou, kde se osud této formace začne veřejně propírat. A nelze opomenout fakt, že její udržení je pro stranu životně důležité, protože nyní reprezentuje aspoň minimální kotvu co do smysluplnosti existence,“ míní politolog.
A dodává: „Pokud však bude většina ODS a lidovců stát o konec spolupráce na současném půdorysu – a často slyšíme, že v opozici takový projekt smysl prostě nemá – TOP 09 bude muset hledat jiný model. K tomu by potřebovala nabírat nové členy, vypracovat nový dlouhodobý program i revidovat své vnitřní fungování.“
Za druhý klíčový faktor označuje volby, které se uskuteční v příštím roce. „Zde jsou TOP 09 hvězdy nakloněny – bude se totiž jednat o senátní a komunální volby, které dávají největší naději na aspoň nějaké volební zisky,“ říká s tím, že v senátních volbách může být TOP 09 důležitou součástí antipopulistických aliancí, které se pokusí zabránit uchvácení horní komory Andrejem Babišem.
Připomíná ale, že od loňska je zřejmé, že se hnutí ANO ve volbách do Senátu postupem času zlepšuje. „A na nástin strategie bylo pro TOP 09 už včera pozdě. Komunální volby bude mít smysl řešit především v Praze, to je ale pro řadu stran prestižní záležitost. Navíc bolestí je regionální báze strany i pro některé budoucí vládní strany – například pro Motoristy. To učiní z boje o pražský magistrát ještě o něco lákavější sousto,“ uzavírá Michal.
O šancích TOP 09 v budoucích volbách hodně napoví právě to, jaké vedení si delegáti sněmu o víkendu zvolí. „Neřekl bych, že všichni voliči chtějí nové a neokoukané tváře, nejsem si ale jistý, že chtějí tváře, které se v určitou fázi neosvědčily nebo přestaly fungovat,“ říká Eibl a diví se, jak malý prostor vyniknout dávají tradiční strany novým politikům.
Je totiž přesvědčený, že v nich stále ještě noví, schopní a neokoukaní lidé jsou. Podle něj je ale otázka, jestli jsou stávající politické špičky ochotné podělit se s nimi podělit o prostor na výsluní. „Ono dost napovídá i to, jakým způsobem byly sestavovány kandidátky – obecně, ale klidně v rámci Spolu – a jak to nakonec s některými lídry dopadlo,“ připomíná Eibl. „Třeba ale nakonec bude zvolen Matěj Ondřej Havel. Nebo někdo jiný,“ uzavírá.
