Hnutí SPD spoluprací s PRO, Svobodnými a Trikolorou pro sněmovní volby „si ubírá“ radikálně pravicovou konkurenci a zvyšuje šanci, že se do dolní komory parlamentu dostane, říká politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha. Toto memorandum však podle něj může zároveň některé voliče odradit, tvrdí. O budoucnosti koalice SPOLU a rovněž přežití malých stran jako TOP 09 podle něj rozhodne volební úspěch.
Do podzimních sněmovních voleb zbývá půl roku a subjekty postupně avizují předpokládanou podobu svých kandidátek. Současné opoziční hnutí SPD v pátek uzavřelo memorandum o spolupráci s Trikolorou, Svobodnými a PRO. „Čistě matematicky by jim to prospět mohlo,“ naráží politolog Cabada na navýšení šance stran vstoupit do sněmovny. „Klíčovou spekulací“ podle něj je, že si tak SPD „ubírá konkurenci na radikálně pravicové straně politického spektra“.
„Pro SPD i další subjekty ve spolupráci to zmenšuje riziko, že se do parlamentu nedostanou. Na druhé straně to může znamenat, že podporovatelé některé ze stran mají k jiné v uskupení takový odpor, že raději budou volit někoho jiného,“ říká Cabada. Jako hlavní subjekt, jehož voliči by mohli přejít jinam, zmiňuje Svobodné, jejichž program označuje za libertariánský. „Byť deklarovali, že programový překryv (s SPD) je takřka stoprocentní, nedochází mi, co společného můžou mít.“
Strany podepsané pod memorandem dříve kritizovaly koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) nebo Pirátů a Starostů a kvůli zvyšování šancí na úspěch spojením je označovaly za „podvod na voliče“ či hanlivě jako „slepenec“. „Vidíme rozpor v tom, jak komunikovaly v minulosti,“ uvádí Cabada. Upozorňuje však, že ačkoliv se jedná o spolupráci, nejde o koalici. „Kandidáti tří politických stran budou umístěni na kandidátní listinu čtvrté z nich. Není to koalice, kterou ošetřuje volební zákon, tedy platí pro ně pětiprocentní kvórum.“ Při standardní koalici se zvyšuje hranice, kterou musí koalice překonat, aby se dostala do sněmovny.
Názorový obrat podle politologa voliči stran neřeší. „U Svobodných bych čekal výraznější odpor. Zatím ho vidíme u některých členů, kteří odchází, ale nemyslím si, že v rozhodování podporovatelů to bude hrát roli,“ dodává.
Protestní hnutí se mezi sebou možná vybijí, zaznělo v 90′
Politická situace půl roku před volbami byla také tématem pořadu 90′ ČT24. Hlavní komentátorka Czech News Center Lenka Zlámalová se oproti politologovi Cabadovi domnívá, že memorandum o spolupráci SPD u uren nijak neprospěje. „Podpory těch stran jsou tak malé, že Tomio Okamura nesebere více hlasů, než by dostal normálně,“ prohlásila v debatě. Za Okamurovu „živou vodu“ označila žalobu poslance TOP 09 Jiřího Pospíšila na loňskou billboardovou kampaň SPD.
Pochybnosti ohledně navýšení zisku hlasů vyjádřil také komentátor Seznam Zpráv Václav Dolejší. „Vlastenectví u nás není tak silné téma jako třeba v Polsku, na Slovensku nebo v Maďarsku. Protestních hnutí do voleb půjde více. Možná se mezi sebou vybijí a zůstanou pod pěti procenty. Okamura o sobě ví, že už je okoukaný a voliči žádají nového a silnějšího sekáče,“ míní.
Podle šéfkomentátora portálu Deník.cz a bývalého poslance za hnutí ANO Martina Komárka Okamurovo hnutí může v některých ohledech o přízeň voličů soutěžit se Stačilo! Kateřiny Konečné. „V opozičním módu a v postoji proti evropským hodnotám si konkurují,“ uvedl. Voliče kritizující evropskou politiku podle něj můžou uspokojit také Motoristé.
Udržitelnost SPOLU
Připravenost na volby v uskupení potvrzují i strany SPOLU, ačkoliv někteří členové, především z ODS, jsou proti. Cabada poznamenal, že „každá politická strana by si přála, aby její představitelé mluvili jedním hlasem, ale nepřeceňoval bych to“.
„Proti rozhodnutí vstoupit do koalice SPOLU a respektovat dohodu tří stran se vyslovili tři z dvaceti členů výkonné rady ODS. Jsou to silná jména, minimálně Martin Kuba je na regionální úrovni těžká váha, ale neumím si představit, že by záměrně podkopávali volební kampaň toho společného projektu,“ pokračuje. U jednotlivých kandidátů podle něj lze očekávat zásah voličů formou udělení preferenčního hlasu.
Důležitou otázkou podle politologa zůstává, jak TOP 09 na svém kongresu po odchodu Markéty Pekarové Adamové vyřeší otázku vedení a postojově se odliší od jiných.
„Udržitelnost SPOLU stojí a padá s tím, jak dopadnou sněmovní volby. Pokud se alianci podaří uspět tak, že by mohla vládnout či promlouvat do povolebních vyjednávání, pak má jistě šanci přežít,“ myslí si Cabada o budoucnosti současného vládního partnerství. „Pokud se naopak neprosadí vedle dominantního hnutí ANO a voliči a členové koalice, asi zejména ODS, vyhodnotí, že projekt už nic nepřináší, pak je možné, že se rozejde. Otázkou je, jak malé strany typu TOP 09 rozkol ustojí.“
Návrat Adama Vojtěcha
Politolog okomentoval také avizovanou první pozici na kandidátní listině hnutí ANO pro Jihočeský kraj, kterou má zaujmout exministr zdravotnictví z poslední vlády Andreje Babiše (ANO) a současný velvyslanec ve Finsku Adam Vojtěch. Zda tam dokáže vyzvat SPOLU, si však není jistý.
„Odešel do diplomacie, nyní se pravděpodobně vrátí do aktivní politiky. Bezpochyby byl výraznou tváří hnutí před odchodem. Je to člověk politicky obratný se slušným vzděláním v oblasti práva a rozumí zdravotní politice. Nebude mít však jednoduchou roli, protože s regionem není nijak spjat. Bude muset najít cestu proti uskupení SPOLU, které tu v krajských volbách ukázalo dominanci,“ vyjádřil se Cabada.
Vojtěchovi podle něj může uškodit i vedení resortu zdravotnictví v době pandemie koronaviru. „Bude to jedna z rétorických figur, kterých budou využívat vládní subjekty, tedy že Adam Vojtěch je tváří pandemického chaosu,“ míní. Výrazná část voličů ANO ale podle něj tímto způsobem neuvažuje. „Hnutí budou volit za jakýchkoliv okolností.“
Pirátům hrozí konec ve sněmovně
Budoucnost dříve vládních a nyní opozičních Pirátů hodnotila v 90′ ČT24 politoložka a odborná asistentka katedry marketingové komunikace na FSV UK Anna Shavit. „Žijí v těžké době. Masivní úspěch zaznamenali v časech, kdy si mohla městská část liberálních voličů dovolit hodit hlas takto specifické straně,“ řekla. Podle ní se ze strany může stát jakási libertariánská antiestablishmentová alternativa.
Zlámalová předpokládá, že procenta Pirátům nezachrání ani nový předseda Zdeněk Hřib a oni tak skončí mimo dolní komoru. Dnes podle ní nemají co nabídnout.
Naopak rostoucí tendenci lze podle Dolejšího pozorovat u původních koaličních partnerů Pirátů, tedy STAN. „V koalici SPOLU je ohromný strach, aby se v dalším průzkumu nepřiblížili na dostřel a pro antibabišovský tábor se Vít Rakušan (STAN) nestal jasnou alternativou k Petru Fialovi (ODS).“ Komentátor však varoval před přeceňováním této strany, což se podle něj projevilo už v několika dřívějších volbách.
Bezpečnost a blahobyt
Rozhodujícím tématem kampaně i podzimních voleb bude podle diskutujících v 90′ ČT24 bezpečnostní situace. „Cokoliv se nyní děje v české politice, není teď tím podstatným. Kampaň určí to, co se děje kolem nás. Rozhodne bezpečí a blahobyt,“ narážela Zlámalová na kroky podnikané novou administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruskou válku na Ukrajině.
„Nevíme, v jakých časech budeme volit. Trump mění názory každou hodinou,“ poznamenal Komárek. V případě, že by však na Ukrajině nastal mír, bezpečnostní otázky by podle něj ustoupily tuzemské ekonomické situaci.
„Vládní strany a speciálně koalice SPOLU na tématu bezpečnosti kampaň staví,“ popsal Dolejší. ANO podle něj navzdory častým názorovým obratům bude muset kampaň bezpečnosti přizpůsobit, jestliže vycítí, že „je to téma“.
S Dolejším souhlasí i Shavit. „Babiš to chce tlačit přes peněženku a ukazováním, jak se budeme mít. Toto téma mu ale možná bezpečnost sebere. V hodnotových tématech váhá. Chce, aby jeho voliči měli pocit, že se mají špatně a že on jim to zlepší,“ komentovala. Premiér Petr Fiala podle ní naproti tomu poutá pozornost prozápadní orientací a poukazováním na to, co jeho vláda zvládla. Jako výhodnější pozici označuje Shavit tu Babišovu, protože v opozici může „kritizovat a slibovat“.
