Horizont ČT24: Padesát let od smrti diktátora Francisca Franca (zdroj: ČT24)
Po celý rok si bude Španělsko připomínat padesáté výročí od smrti fašistického diktátora Francisca Franca. Debaty a koncerty pořádané středolevicovou vládou mají podle premiéra Pedra Sáncheze mimo jiné upozornit na vzestup krajní pravice nejen ve Španělsku, ale i v celé Evropě. Socialisty za to kritizují pravicové strany. Tvrdí, že levicová vláda rozděluje společnost.
Státního pohřbu generála Francisca Franca se 23. listopadu 1975 účastnilo na sto tisíc jeho příznivců. Ze zahraničí přijel diktátor Augusto Pinochet nebo monacký kníže Rainier III. Španělsko se v tu chvíli ocitlo na křižovatce.
Za svého nástupce si fašistický vůdce vybral Juana Carlose z rodu Bourbonů. Mladý šlechtic slíbil frankismus zachovat, nakonec ale vsadil na demokratické reformy. „Budeme slavit, že v roce 1975, v době velkého politického neklidu, se španělská společnost rozhodla vsadit na demokracii a svobodu,“ vyzval premiér Sánchez.
Ne všichni se k připomínkovým akcím a uměleckým vystoupením pod patronátem středolevicové vlády připojí. Osoba fašistického generála španělskou společnost rozdělovala vždy. A nejiné to je nyní, kdy podpora krajně pravicové strany Vox, která se k Francovu odkazu otevřeně hlásí, stále roste. V předloňských volbách vyšla jako třetí nejsilnější v zemi.
Sánchez varoval před ztrátou svobody
Připomínat si přechod k demokracii podle scénáře socialistů odmítá i hlavní opoziční strana Lidovců vzešlá z aliance bývalých frankistů. Právě s nimi chtěla krajní pravice sestavit koalici a poprvé od Francovy smrti se dostat do vlády. U moci ale zůstali socialisté díky podpoře katalánských separatistů. To vyhnalo opakovaně desítky tisíc lidí do ulic. „Není to nenávist, ale jsme rozhořčení, protože si s námi hrají,“ řekla jedna z demonstrantek.
V některých regionech se Lidovci společně s Vox snaží zrušit takzvaný Zákon o demokratické paměti prosazený levicí. Ten nově umožňuje postih zločinů z dob frankismu nebo exhumace těl obětí totality. Masových hrobů jako ten nedaleko Madridu jsou po celém Španělsku na dva tisíce. Leží v nich přes sto tisíc odpůrců španělského fašismu.
„Svoboda se nezískává navždy. Dá se o ní přijít. Jako téměř před stoletím, když se čtrnáct ze čtyřiadvaceti demokracií z celého světa stalo diktaturami. Může se to stát znovu,“ nedělá si Sánchez iluze.
Velké vášně vyvolala ve španělské společnosti už exhumace samotného diktátora. V roce 2019 úřady převezly jeho ostatky do rodinné hrobky z Údolí padlých. Velkolepé mauzoleum postavilo Francovi na dvacet tisíc politických vězňů.
