V Česku bylo loni nejvíc případů příušnic za sedm let a spalniček za posledních pět let. U záškrtu jsou počty nemocných nejvyšší dokonce za 25 let, u černého kašle od roku 1958, vyplývá z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Proti těmto nemocem, které se v různé míře vrací v několikaletých vlnách, je povinné očkování v dětském věku. Podle dat resortu zdravotnictví jsou ale v Česku desetitisíce dětí, které nedostaly vakcínu včas dle očkovacího kalendáře.

Povinně by děti měly být očkovány takzvanou hexavakcínou proti dětské obrně, tetanu, záškrtu, černému kašli, žloutence B a onemocnění bakterií Haemophillus influenzae typu b. Druhou povinnou vakcínou je takzvaná MMR proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Při proočkování většiny ročníku je chráněna celá populace, protože se nemoc nešíří. Například u spalniček je potřeba 95 procent.

V ročníku 2020 je podle ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct tisíc dětí, které do dvou let věku vakcínu nedostaly, proočkovanost tedy byla pouze 87 procent.

Před zahájením očkování bývaly v tuzemsku desítky tisíc případů za rok. Například u příušnic to bylo podle zprávy SZÚ v roce 1985 přes 24,5 tisíce. Loňských 654 do konce listopadu je nejvíc od roku 2017. O rok předtím ale byly počty skoro desetinásobné. Data za prosinec zatím nebyla zveřejněná.

„Charakteristickým klinickým projevem příušnic je bolestivé měkké zduření jedné nebo více slinných žláz,“ popisuje příznaky SZÚ. Infekce v dětském věku většinou proběhne bez komplikací, ve vyšším věku se komplikace objevují častěji. Může jít například o zánět slinivky břišní nebo pohlavních žláz, u chlapců v pubertě může vést ale dokonce až k neplodnosti.

Spalničky hlásí návrat

V posledních čtyřech letech se vlivem covidových opatření téměř nevyskytovaly ani spalničky, loni bylo 34 případů. Ohniska nemoci, která je minimálně desetkrát nakažlivější než chřipka, souvisela s importy ze zahraničí. Například od neočkované sedmileté dívky, která pobývala v Německu, se nakazilo dalších třináct osob. V roce 2019 bylo případů v Česku téměř šest set. Nemoc se projevuje horečkou, rýmou a kašlem a typickou vyrážkou s malými skvrnami, které postupně tmavnou.

Přibylo rovněž případů záškrtu. Nemoc se v Česku nevyskytovala od roku 1996, vrátila se v roce 2022. Nákaza se nejčastěji projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami v krku, které vedou k dušení. V roce 2022 SZÚ zaznamenal pět jeho případů, další rok sedm a loni jedenáct.

Černý kašel má možná slabou vakcínu

Proti černému kašli se v tehdejším Československu začalo očkovat v roce 1958, více než loňských 36 tisíc případů za rok od té doby na území dnešní České republiky nebylo. Nemocní jsou zejména teenageři, podle odborníků to může souviset se změnou složení vakcíny v minulosti a zároveň s postupným slábnutím ochrany. Doporučují proto jedno přeočkování v dospělosti.

V předchozích letech o něj zájem nebyl velký, lékaři ho doporučovali hlavně těhotným, protože vakcína chrání v prvních měsících i novorozeně. Zatímco v roce 2023 lékaři podali dospělým 23 971 dávek očkování proti černému kašli, loni to ale bylo v podstatě desetkrát tolik – 232 631 dávek do poloviny prosince.

V roce 2024 ale přibylo i případů jiných infekcí, které mají rozdílné způsoby nákazy, například žloutenky typu C, legionelózy, která se drží ve stojící vodě v potrubí, nebo listeriózy z nakažených potravin. Meziročně víc je i nemocí od klíšťat. Pokračoval také nárůst případů svrabu, proti předchozím letům je nemocných zhruba dvojnásobek.

Podíl.
Exit mobile version