Západním zemím dochází trpělivost s tankery takzvané stínové flotily, které obcházejí sankce, a patří do ní plavidla, která často plují pod falešnou vlajkou například různých afrických zemí. Často také jde o starší lodě, díky kterým Moskva dokáže exportovat ropu.
Takových tankerů je podle ukrajinského webu War Sanctions více než 1200, využívají je navíc i země jako Venezuela či Írán. Jenže je otázka, jak dlouho tato schopnost obcházet sankce ještě vydrží.
Ukrajinci už na konci loňského roku na tankery plující v Černém moři začali útočit drony, Němci v posledních dnech jednu ze „zombie“ lodí odmítli vpustit do svých teritoriálních vod a Američané tento týden zabavili už šestou loď.
„Plavidlo se pokusilo vyhnout americkým úřadům změnou názvu a vlajky. Nepodařilo se to,“ napsala k incidentu agentura Reuters.
Britové se k Američanům už možná brzy připojí. „Speciální jednotky jsou připravovány k útoku na plavidla ruské stínové flotily,“ napsal tento týden deník The Times s tím, že jsou elitní vojáci vycvičení k slaňování na lodě z vrtulníků a zajímání jejich posádek.
Někteří experti se kvůli tomu domnívají, že by ruská taktika mohla dostat pořádnou ránu.
„Po zásazích Trumpovy administrativy proti ropným tankerům v mezinárodních vodách existuje vysoká pravděpodobnost, že globální stínová flotila se nejen nachází u bodu zlomu, ale je docela dobře možné, že je na cestě k vážnému zhoršení stavu,“ myslí si profesor ekonomie z univerzit ve Warwicku a Bonnu Thiemo Fetzer v textu pro web The Globalist.
Co by „bod zlomu“ přesně měl znamenat, vysvětlil v rozhovoru pro web Aktuálně.cz ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev. „Nemyslím si, že americká nebo britská armáda bude lovit ruské tankery někde v Jihočínském moři nebo v Indickém oceánu,“ tvrdí.
Největším rizikem je podle něj to, že se Indové a Číňané budou bát kupovat ropu, na kterou se vztahují sankce nebo která je přepravována na lodích, na které se vztahují sankce.
„To se již děje. Zatím to vše vyvolává především touhu žádat o slevy. Dosáhnout slev nebo, řekněme, nějakým způsobem zamaskovat způsoby dodávek. To znamená, že když byly zavedeny sankce proti Lukoilu a Rosněfti, během následujících dvou a půl týdne se export těchto společností snížil o 900 tisíc barelů denně,“ vypočítává.
Souběžně s tím se ale podle něj o stejnou částku zvýšil export jiných ruských společností. Důvod je poměrně jednoduché rozklíčovat: stejná ropa se začala prodávat pod cizím jménem.
„Když Indie od Trumpa dostala padesátiprocentní cla a začala kupovat méně ruské ropy, velmi záhy se ukázalo, že Indie začala nakupovat velké množství ropy z Egypta,“ konstatuje Inozemcev s tím, že to má jeden důležitý háček.
Egypt totiž prakticky nevyrábí ropu, kterou by exportoval. Ruské lodě tak buď vykládaly ropu v egyptských přístavech a překládaly ji na jiné lodě, nebo je lodě jenom prodaly egyptské společnosti a ta ji pod svým jménem odesílala do Indie.
Podle ekonoma to v roce 2026 způsobí, že export ruské ropy bude pod tlakem a s největší pravděpodobností se sníží. Otázkou ovšem je o kolik, protože loňský pokles byl zhruba dvě a půl procenta.
V kombinaci s nutnými slevami to ovšem kremelskou peněženku bolí. „Proto Moskva chce pokračovat v dialogu s Trumpem a Američany, chce, aby sankce byly nakonec nějakým způsobem zrušeny,“ upozorňuje Inozemcev, podle něhož Rusové invazí na Ukrajinu spáchali v roce 2022 sebevraždu.
Jak připomíná ruský exilový server The Insider, téměř všechna dosavadní zadržení tankerů nakonec skončila jejich propuštěním. Zabavení tankerů je totiž podle práva prakticky nemožné, a to i v případě, že plují bez jakýchkoli dokladů, registrace, povolení nebo pojištění.
Pokud plavidlo zaplatí potřebné pokuty a projde všemi nezbytnými technickými kontrolami k získání povolení k plavbě, je další zadržování plavidla a členů posádky nepřípustné.
