Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 27. června 2025.
Sněmovna v pátek odmítla návrh na daňové osvobození příjmů z prodeje podílů ve firmách nebo také bitcoinů, i pokud přesáhnou 40 milionů korun. Úpravu neúspěšně prosazovali ministr financí Zbyněk Stanjura a poslanec Jiří Havránek (oba ODS) v podobě doplnění doprovodné novely související se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Zejména opoziční Piráti dávali pozměňovací návrh do souvislosti s aférou kolem miliardového daru v bitcoinech ministerstvu spravedlnosti. Kritizovalo ho i hnutí ANO.
Nejvyšší soud USA omezil pravomoc nižších instancí blokovat na úrovni celých Spojených států prezidentské exekutivní příkazy, které považují za nezákonné. Soud redukoval pravomoc udělovat širokou právní ochranu v případech, kdy soudci rozhodovali v právním sporu ohledně snahy prezidenta USA Donalda Trumpa omezit občanství na základě místa narození. Šéf Bílého domu na své síti Truth Social označil rozhodnutí soudu za obrovské vítězství.
Zaměstnavatelům by mohlo od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Budou v něm elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Návrh zákona schválila sněmovna, která v doprovodné novele podpořila i růst části příspěvků na péči pro lidi s postižením. Poslanci rovněž odsouhlasili zpřísnění azylových a migračních pravidel. Šlo o jejich poslední schůzi před letní pauzou.
Tuzemská ekonomika letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,4 procenta, nejrychleji za téměř tři roky. Zpřesněný odhad v pátek na webu zveřejnil Český statistický úřad, který na konci května odhadoval meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta. Oproti předchozímu čtvrtletí HDP v prvních třech měsících roku stoupl o sedm desetin procenta, dřívější odhad byl 0,8 procenta.
Na několika místech Česka si lidé připomněli pětasedmdesát let od vraždy političky Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu komunistického režimu a památku i dalších zavražděných, umučených a vězněných z politických důvodů. Piet se účastnili také předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) či šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Čtvrteční bouřky měly za následek výpadek elektřiny tisíců odběrných míst společnosti EG.D, většinou na jižní a východní Moravě, informoval mluvčí EG.D Lubomír Budný. V průběhu pátečního odpoledne se energetikům podařilo všechny poruchy odstranit. Jejich nejčastějšími příčinami byly pády stromů do vedení a následné poškození vodičů nebo izolátorů. Správa železnic evidovala v souvislosti s bouřkami čtrnáct událostí, většinu se do rána podařilo vyřešit.
Oběť, spolupracovník se zlem, nedoceněný člověk – tak někteří historici charakterizují prezidenta Emila Háchu. Nejvyšší český státní „úředník“ v době druhé světové války a protektorátu měl nesnadný úkol: zastupovat Čechy z okleštěné republiky, ale zároveň být pohůnkem Němců. Zemřel bezprostředně po válce – 27. června 1945. Před 80 lety dostal automatickou nálepku kolaboranta. Od roku 1989 se ale jeho příběh postupně přestává jevit tak jednoznačně.
