Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 5. ledna 2025.
Sněžení zhoršilo sjízdnost silnic na jihu Moravy, naopak třeba na Karlovarsku a v jižních Čechách se situace zlepšila. Podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla se tam silničářům podařilo nasolit asfalt, a na hlavních tazích tak už není souvislá vrstva sněhu. Kvůli namrzajícímu dešti však provoz zastavilo pražské letiště. Až do rána varují meteorologové před tvorbou ledovky.
Silné sněžení v neděli narušilo leteckou dopravu v Británii, Nizozemsku i Německu. Letiště ve Frankfurtu, Mnichově a Berlíně zrušila více než sto spojů. Největší letiště v Nizozemsku, amsterdamský Schiphol, zrušilo na sedmdesát letů. Ranveje ráno uzavřeli také v anglickém Manchesteru a Liverpoolu, píší agentury.
Fronta nyní dělí východoukrajinské město Toreck na polovinu, obě armády tam spolu tvrdě bojují o každý dům, napsal zpravodajský web Ukrajinska pravda s odvoláním na jednoho z ukrajinských velitelů. Rusko podle něj ve městě používá taktiku spálené země ve snaze zničit tamní infrastrukturu a zničit pozice ukrajinské armády.
Jihokorejský soud zamítl námitku prezidenta Jun Sok-jola proti zatykači, který na něj byl vydán a jehož platnost vyprší v pondělí 6. ledna. Policie se pokusila Juna zadržet v jeho rezidenci v pátek, ale po šestihodinovém napjatém střetu s prezidentskou ochrankou se stáhla. Junovi byly pozastaveny jeho prezidentské pravomoci po neúspěšném pokusu zavést v zemi stanné právo.
Izraelská armáda prohlásila, že o víkendu zasáhla v Pásmu Gazy přes sto cílů, včetně odpalovacích zařízení. Tvrdí, že také zabila desítky ozbrojenců teroristického hnutí Hamás. Agentura Reuters s odvoláním na palestinské zdravotníky uvedla, že izraelské útoky zabily v sobotu v Gaze přes sedmdesát lidí, včetně nejméně osmi dětí a několika žen. Informace nelze ve válečných podmínkách ověřit. O víkendu pokračovala také jednání o příměří.
„Až do včerejška jsem s přejmenováním Puškinské ulice nijak nespěchal. Stejně jako mnoho obyvatel Charkova jsem měl vždy pocit, že Puškin není o současném Rusku, o realitě, kterou se nám snaží vnutit Putinův režim, zneužívaje velikosti historických postav ve svůj prospěch,“ napsal po jednom z mnoha loňských brutálních ruských útoků na Charkov tamní starosta. „Ale poté, co nepřítel zasadil našemu městu strašlivé rány, vzal životy nevinným a proměnil domy v ruiny, vidíme skutečnou cenu takových rozhodnutí. Charkov teď tuto bolest cítí nejpalčivěji za celou dobu války. A proto si myslím, že nemůžeme nechat věci tak, jak jsou.“ Puškinská ulice už v Charkově není.
