Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 10. července 2025.
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa obnovila dodávky některých zbraní na Ukrajinu, napsala agentura AP s odvoláním na dva nejmenované zdroje. Americký resort obrany minulý týden dodávky přerušil s odůvodněním, že musí vyhodnotit americké zásoby. Kyjev mezitím v noci na čtvrtek čelil další vlně ruských útoků, podle ukrajinských úřadů si vyžádaly nejméně dva lidské životy a několik zraněných.
Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání tripartity to řekli šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Rada hospodářské a sociální dohody jednala v tomto volebním období naposledy.
Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev ve čtvrtek v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech jednali o existujících rozporech mezi oběma státy, uvedl ve čtvrtek server BBC News s odvoláním na ázerbájdžánskou agenturu APA. Sporné body sahají od překážek bránících podpisu mírové dohody mezi oběma státy až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.
Putinovou strategií je stupňovat utrpení, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci o obnově Ukrajiny v Římě. S českým prezidentem Petrem Pavlem se shodují na nutnosti vytvoření politické koalice pro obnovu napadené země. Proběhlo také jednání „koalice ochotných“, která vznikla mimo jiné z důvodu nejasné podpory Ukrajiny ze strany Donalda Trumpa. Zúčastnil se ho poprvé i zástupce USA.
Přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům, uvedla ve výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS). Fenomén měl tak v Česku podle kontrarozvědky spíše mediální než reálný dopad. Dodala, že odhalila několik pokusů o sabotážní akce.
Evropská komise ve čtvrtek podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Návrh na vyslovení nedůvěry podpořilo 175 europoslanců, 360 bylo proti a osmnáct se hlasování zdrželo. Schválení návrhu, který by vedl k odvolání celé 27členné Komise, vyžadovalo hlasy dvou třetin přítomných europoslanců a zároveň většiny všech europoslanců, kterých je 720.
Ministerstvo vnitra odhalilo kybernetický útok na systém úřadu, ten byl odpojen, sdělil šéf resortu Vít Rakušan (STAN). Incident je závažný, nedošlo však k úniku osobních dat ani důležitých nebo utajovaných informací, dodal. Zasaženy nebyly ani systémy kritické infrastruktury, tedy ani systémy policistů nebo hasičů. Ministr nevyloučil zapojení cizího státu.
Evropská unie dosáhla dohody s Izraelem ohledně zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy. Ta podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové zahrnuje mimo jiné zvýšení počtu kamionů s pomocí a otevření dalších hraničních přechodů. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar dohodu potvrdil.
Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun odstoupit. Resort uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.
Prezident USA Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi třeba Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a na zboží z Filipín bude celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.
S družicí MethaneSAT byla spojena velká očekávání, která se ale nakonec nenaplní. Místo aby satelit ukazoval, jaké firmy vypouštějí nejvíc metanu, se nečekaně odmlčel a přestal fungovat.
