
Justice zbytečně zkomplikovala dívce se zdravotním handicapem cestu k odškodnění za nedostatečnou péči v novorozeneckém a kojeneckém věku. Před odebráním z péče rodičů byla podvyživená a vývojově opožděná. Otec dostal podmínku, trestní soud ale dívku s nárokem na náhradu odkázal do civilního řízení. Stížnosti dívky, za kterou jedná opatrovnice, nyní částečně vyhověl Ústavní soud (ÚS). Znovu rozhodne odvolací Krajský soud v Ostravě.
Rodiče se dítěti narozenému v roce 2018 nevěnovali, nezajistili mu výživu, vyhovující prostředí, lékařskou péči ani rehabilitace, což mělo za následek podvýživu a hospitalizaci na dětském oddělení v zanedbaném stavu. Trestní stíhání matky bylo zastaveno pro její nepříčetnost. Otec dostal za ohrožování výchovy dítěte rok vězení s podmínečným odkladem na dva roky.
Dívka v trestním řízení uplatnila nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění 26 milionů korun a na náhradu další nemajetkové újmy pět set tisíc korun, a to právě za duševní strádání spojené s nedostatečnou péčí. Trestní soud ji s obojím odkázal na občanskoprávní řízení, což by znamenalo nový proces náročný na čas i dokazování.
Dívka trpí atrofií mozku a epilepsií, což je zřejmě důsledek vzácné genové mutace. Podle původního rozsudku tak její trvalé problémy pravděpodobně nejsou způsobeny zanedbáním péče, a otec tak nenese zodpovědnost za ztížené společenské uplatnění. ÚS tento názor nesdílel, součástí společenského uplatnění je totiž i schopnost vykonávat alespoň běžné životní úkony, kterou mohla řádná péče a výživa v rané fázi života příznivě ovlivnit.
Trestní soud ale dle ÚS nechyboval, pokud v této části nároku odkázal dívku do občanskoprávního řízení. „Rozhodnutí o případné výši nároku vyžaduje další náročné dokazování, které přesahuje účel a meze trestního řízení. Ve vztahu k nároku na náhradu ztížení společenského uplatnění lze tedy odkázání stěžovatelky na občanskoprávní řízení akceptovat a z ústavněprávního hlediska obstojí,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové.
Trestní soud ale chyboval, pokud sám nerozhodl o náhradě další nemajetkové újmy způsobené duševním strádáním spojeným s nedostatečnou péčí a nedostatečnou výživou v prvních měsících života. „Při adekvátní výživě stěžovatelka nemusela být v žádném případě ve stavu podvýživy, ve kterém se nesporně nacházela,“ uvedl ÚS. Poukázal na to, že po odebrání z péče rodičů začalo dítě zdárně přibývat na váze a udělalo i jiné pokroky.
O náhradě této újmy tak musí trestní soud rozhodnout znovu, aniž by bylo nutné provádět širší dokazování v občanskoprávním řízení. Podkladů má totiž už nyní dostatek.