Otázky Václava Moravce: Zvyšování platů politiků (zdroj: ČT24)
Bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský ocenil vymezení se Ústavního soudu (ÚS) vůči argumentaci vlády, že zvýšení platů politiků je navázané na rozhodnutí ÚS o výdělcích soudců. Dochází k vyjasňování pravomocí, řekl Landovský v pořadu Otázky Václava Moravce. Dalšími hosty byli ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) a předsedkyně KSČM a europoslankyně za koalici Stačilo! Kateřina Konečná. Diskuze se dotkla i migrace, polského předsednictví v Radě Evropské unie nebo změn ve vládě.
„Já si myslím, že je dobře, že nám platí rozdělení mocí. Ve své podstatě soudy dneska ukázaly, že dokážou razit linii, která třeba úplně neodpovídá argumentační linii vlády,“ reagoval Landovský na prohlášení ÚS. „Buďme rádi, že dochází k vyjasňování pravomocí zákonodárných nebo legislativních,“ řekl.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve uvedl, že nebýt rozhodnutí ÚS zrušit snížení platů soudců, na které jsou výdělky politiků navázané, zákonem na zvýšení odměn politiků by se nezabývala ani vláda, ani parlament. Proti této argumentaci se ÚS ohradil.
„To nejdůležitější je být srozumitelný. Antisystémové strany díky tomu, že málokdy nesou odpovědnost za vládnutí, jsou absolutně srozumitelné a velmi razantní v tom, co navrhují,“ míní Landovský.
„Já jsem nikdy nepochopil, jestli vláda šetří prostředky občanů nebo je investuje, případně kam je investuje. To jsem byl voličem této vlády čtyři roky,“ dodal.
„Historicky byla snaha, aby platy ústavních činitelů byly víceméně jedna kategorie. Dnes již vidíme, že se ty kategorie rozdělily,“ prohlásil Lipavský. Je připraven na variantu, že by ke zvýšení platů politiků vůbec nedošlo. Zároveň zdůraznil, že diskuze na toto téma je „extrémně složitá“.
Konečná by návrh na zvýšení platů politiků „hodila do koše“. „Vaši kolegové z těch stran, které vás podporují, jasně říkali, že ten krok musí udělat. Stáhli krovky až ve chvíli, kdy se Ústavní soud ohradil,“ řekla Konečná na adresu ministra zahraničí.
„Tato debata mi vadí ve chvíli, kdy se opět zvyšuje inflace. Lidé nemají příjmy, které by jim mohly pokrýt základní životní potřeby. Kdy se opět dostáváme do situace, kdy máme nejdražší energie v Evropské unii,“ uvedla předsedkyně KSČM.
Polské řešení migrace
Diskuze se dotkla i migrace a blížícího se polského předsednictví v Radě EU, které začne 1. ledna 2025. Polský premiér Donald Tusk v sobotu oznámil, že chce kvůli situaci na běloruské hranici dočasně pozastavit právo na azyl. Dodal, že požádá Evropskou unii, aby opatření schválila. „Musíme znovu získat stoprocentní kontrolu nad tím, kdo do Polska přijíždí,“ prohlásil.
Landovský vyjádřil názor, že je potřeba „absolutně obnovit“ důvěru lidí, že stát kontroluje, kdo na jeho území přijde. „Polsko správně vycítilo, že migrace je evropské politické téma číslo jedna již mnoho let. Rakouské volby ukazují, k čemu to potom vede,“ míní Landovský.
Ve středu proběhlo v Praze jednání české a polské vlády. V jeho závěru polský premiér Tusk avizoval, že o víkendu plánuje představit polský plán pro zvládnutí migrace, který bude sloužit jako příklad i pro Evropskou unii.
„Proběhlo jednání ministrů vnitra, kteří se shodli, že potřebujeme v otázce migrace a ochrany vnějších hranic s Polskem spolupracovat. Já myslím, že je zcela evidentní, že součástí ruské hybridní války proti Evropě je i instrumentalizovaná migrace,“ sdělil Lipavský a v této souvislosti zmínil „rozbíjení států v Africe“ a „navážení migrantů“ na bělorusko-polské, rusko-finské nebo rusko-norské hranice.
Konečná se domnívá, že polské vládě „nezbyde nic jiného“ než během svého předsednictví v Radě EU znovu otevřít téma azylových nařízení a migrační politiky. „Je to poslední moment, kdy se s tím dá něco dělat. Když to Polsko neudělá, tak začne za rok a půl platit,” varovala europoslankyně.
Změny ve vládě
Hosté pořadu OVM se vyjádřili také k nedávným změnám ve vládě. „Pro mě není složité pokračovat na postu ministra zahraničních věcí, protože všech pět stran a čtyři stávající strany, které tvoří vládní koalici, měly opravdu výraznou shodu na tom, jaká je naše zahraniční politika,“ řekl Lipavský. Kandidatura za některou politickou stranu ve sněmovních volbách v roce 2025 pro něj není otázka programu, ale „životní volby“.
„Chtěl bych vyloučit, že mám zájem se stát velvyslancem nebo že bych o to kdykoliv usiloval,“ uvedl Lipavský. Informaci, že by se v budoucnosti přesunul na velvyslanecký post v Londýně nebo jinde, „naprosto vyloučil“.
Pro Konečnou je těžko pochopitelné, že Lipavský zůstává ve vysoké politice „ve chvíli, kdy zradíte lidi, kteří vás drželi“. „Já si pamatuji, když pan prezident Zeman nechtěl jmenovat pana Lipavského. Jaký nátlak pan Bartoš udělal, jak tehdy téměř položil vládu,“ připomněla předsedkyně KSČM.
„Změna na postu ministra zahraničí a zahraniční politika je jedna z oblastí, kde se vyplatí mít dlouhodobou shodu,“ řekl Landovský. Případná výměna by podle něj znejistěla zahraniční partnery.
„Já jsem vždy vnímal vztah ke státu spíš jako službu,“ zdůraznil Landovský. „Pokud se bavíme o stranické politice, tak prezident je také organizován pod moc výkonnou, a přesto není stranický politik. Tam je místo pro různé podoby, jak být svému státu prospěšný včetně nestraníků za politické strany. Ano, s plnou odpovědností za to, jak v té politické vládě působí,“ dodal bývalý velvyslanec.
Podle něj je dobře, když politické elity dokážou najít shodu i mimo silová řešení.
