Soudní maraton Sarkozyho pokračuje. Verdikt za nelegální financování je pravomocný

Rozhodnutí soudu padlo pouhé dva týdny po Sarkozyho propuštění z vězení, kde čekal na odvolací proces v další své kauze. Ta se týká jeho údajného nelegálního financování prezidentské kampaně v roce 2007 penězi z Libye.

Sedmdesátiletý Sarkozy strávil 20 dní v pařížské věznici La Santé a nyní čeká na odvolací soud v této kauze na svobodě. Soud bývalého francouzského prezidenta v rámci libyjské kauzy obvinil ze zločinného spiknutí a letos v září mu uložil pět let vězení. Odvolací řízení se bude konat od 16. března do 3. června příštího roku.

Proces týkající se kampaně 2012 začal v roce 2021, kdy pařížský soud a následně v roce 2024 odvolací soud dospěly k závěru, že Sarkozy svou kampaň financoval nelegálně. Téměř dvojnásobně totiž překročil maximální možnou legální částku určenou na tento účel. Zákonný finanční limit je ve Francii 22,5 milionu eur (543,8 milionu korun).

Podle deníku The Guardian však šlo nejen o prosté překročení limitu, ale i o způsob, jakým k samotnému překročení došlo. Sarkozy osobně trval na sérii velkolepých mítinků inspirovaných americkými kampaněmi, které byly nákladné na techniku, produkci i logistiku.

Vyšetřovatelé tvrdí, že jeho volební tým byl opakovaně varován před hrozícím přečerpáním rozpočtu, přesto se v pořádání masových akcí pokračovalo.

Rozpolcená společnost

Kasační soud se nezabýval znovu celým případem, ale pouze ověřoval, zda byly dodrženy všechny zákony. Verdikt tak nepřinesl nové skutečnosti, ale definitivně potvrdil dřívější závěry.

Sarkozy vede rozsáhlý „soudní maraton“, který nemá mezi evropskými exprezidenty obdoby. Od začátku roku 2010 čelí několika paralelním procesům a jeho pád ze špičky francouzské politiky do vězeňské cely má až románový nádech.

Část francouzské společnosti považuje Sarkozyho za politika, který překročil zákon a nyní sklízí důsledky, jiní ho naopak vnímají jako oběť justičního aktivismu.

Aktuální potvrzení trestu přichází krátce po jeho pobytu ve věznici La Santé, který sám Sarkozy označil za „drsný“ a „nesnesitelný“. Právě tato zkušenost, spolu s pokračujícím libyjským procesem, mu podle britského deníku v očích části pravicových voličů paradoxně dodává pověst neprávem pronásledovaného muže.

Sarkozy se dokonce v některých kruzích začíná stylizovat do role politického „mučedníka“, což je pro francouzskou debatu nový a neobvyklý prvek. Je to koneckonců první evropský prezident, jehož „příběh se uzavřel“, alespoň prozatím, skutečným pobytem ve vězení.

Kniha „mučedníka“

Sarkozy své krátké, ale intenzivně medializované zkušenosti z věznice La Santé rychle proměnil v knižní svědectví. V chystané publikaci Le journal d’un prisonnier líčí každodennost, která ho podle jeho vlastních slov „v ničem nepřipravila na ticho, jež v La Santé vlastně neexistuje“.

„Ve vězení není na co se dívat a není co dělat. Zapomínám na ticho, které ve věznici La Santé neexistuje, protože je tam stále co slyšet. Hluk je tam bohužel nepřetržitý. Ale podobně jako v poušti se ve vězení posiluje vnitřní život,“ píše Sarkozy, ačkoliv strávil za mřížemi pouze necelé tři týdny.

Kniha, která vyjde začátkem prosince, má sloužit jako osobní záznam Sarkozyho „vnitřního očistce“ a zároveň jako další kapitola v jeho pečlivě budovaném příběhu muže, jenž se cítí být neprávem pronásledován.