Soudce nezákonně nařknul znásilněnou dívku, že si za utrpení s otčímem může sama

„Nebylo možno odhlédnout ani od toho, že prvotní impuls k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené a bez tohoto by s vysokou mírou pravděpodobnosti ke spáchání trestné činnosti obžalovaným nedošlo,“ uvedl letos 11. ledna soudce Krajského soudu v Brně Miroslav Novák.

Také tímto argumentem vysvětlil, proč vyhověl odvolání pachatele, jemuž původní tříleté vězení zmírnil na podmínku. Muž přes dva roky nevlastní dceru třikrát až pětkrát týdně znásilňoval, podstatnou část této doby byla mladistvá. Nutil ji k tomu hrozbou, že zveřejní videa z jejich prvního styku, jenž byl konsenzuální.

Po podnětu od ministra Blažka Nejvyšší soud letos v červenci rozhodl, že postup soudce Nováka byl nezákonný. Verdikt tehdy přiblížil v několika základních bodech. Ve druhé půli srpna vypracoval podstatně delší odůvodnění, v němž své argumenty rozvádí. Deník Aktuálně.cz má dokument k dispozici.

Zcela předčasné závěry soudce

„Závěry odvolacího soudu o tom, že poškozená trestné jednání obviněného iniciovala, čímž snížila závažnost činu obviněného, nemají podklad ve výsledcích dokazování,“ zní jeden z hlavních závěrů senátu soudkyně Milady Šámalové, jenž je rozepsal na dvaatřiceti stranách.

Soudce Novák pro uvedené tvrzení vycházel z výpovědi dívky, kterou učinila během vyšetřování coby svědkyně. Že by impuls k sexu vzešel od ní, však takto výslovně neuvedla. Později navíc svá vyjádření korigovala. Novák tak podle zákona k jejím původním slovům nesměl vůbec přihlížet.

„Dospěl ke zcela předčasným závěrům o tom, že sexuální kontakt iniciovala poškozená, a proto dostatečně nehodnotil okolnost, že obviněný si podstatnou část pohlavních styků vynucoval,“ popisuje v rozsudku Nejvyšší soud. Podle něj soudce zločin otčíma „bagatelizoval nemístným poukazem“ na údajnou dívčinu spoluvinu.

Šámalová upozornila, že soudce Novák nebral v úvahu, jak dlouho, opakovaně a intenzivně otčím dívce ubližoval. Znásilňování přitom považoval za běžný způsob uspokojení svých sexuálních potřeb, což podle Nejvyššího soudu „koresponduje se zjištěným egocentrickým zaměřením jeho osobnosti“.

Vážné a hluboké dopady traumatu

Soudce Nováka k nezákonnému rozhodnutí dovedla ignorace základního pravidla při odvolacím řízení. Pokud chce nadřízená instance takto dramaticky měnit výši trestu, musí tak učinit po projednání nových nebo jiných důkazů, než o které se opíral soud prvního stupně. Novák to však neudělal.

„Svoji činnost omezil výlučně na přehodnocení důkazů provedených soudem prvního stupně anebo na dovozování vlastních úvah z podkladů v obsahu spisu, které nikdy jako důkazy nebyly provedeny. Takový postup zcela mimo zákonem stanovená pravidla je možno označit za zjevný projev libovůle,“ píše Nejvyšší soud.

Nezákonné jednání soudce Nováka se nejvíce odrazilo v jeho přístupu ke znásilněné ženě. Podmínku pro otčíma zdůvodnil i tím, že neutrpěla výraznější trauma a prognóza jejího vývoje je dobrá. Vycházel však ze starého posudku, jenž navíc její duševní stav popisoval okrajově. Zcela přešel skutečnost, že dívka byla hospitalizovaná na psychiatrii.

„Psychická traumata způsobená dětem, a to zejména dlouhodobým sexuálním zneužíváním, mívají vážné a hluboké dopady,“ uvádí soudkyně Šámalová s tím, že stav obětí těchto deliktů musí být „posuzován s co největší pečlivostí“. Soudce Novák měl proto při svém rozhodování povinnost dívku vyslechnout, ale neučinil tak.

Soudce se nezabýval tím, že dívka šla na potrat

Novák kauzu jednostranně vyřizoval ve prospěch otčíma. Před dopady dvouletého znásilňování na dívku upřednostnil jeho osobní poměry, prý by se jeho uvězněním ocitla rodina v existenčních potížích. Soudce však neověřil, jestli je na jeho příjmech skutečně závislá.

„Uložený trest nespojený s odnětím svobody je trestem výrazně mírným a nedostatečně reflektujícím postavení zvlášť chráněné oběti, jak vyjádřil Evropský soud pro lidská práva v rozsudcích (…), kde reagoval na obdobné trestní věci,“ píše dále soudkyně Šámalová, podle níž se Novák odchýlil od nadřazené evropské judikatury.

V tomto ohledu Nejvyšší soud upozornil na nejdůležitější fakt: muž byl dívce otčímem, k němuž měla mít důvěru. Jeho úkolem bylo podílet se na její výchově, nikoliv tím pro ni nejbolestnějším způsobem zneužít své pozice. S její matkou navíc vychovával společného syna a její další dvě děti z předchozího manželství.

„Navzdory tomu poškozenou po dlouhou dobu velmi intenzivně sexuálně zneužíval, přičemž poškozená vlivem tohoto jednání ještě před svou dospělostí otěhotněla a podrobila se interrupci, což jsou závažné a významné důsledky, které měly být ve věci posouzeny,“ popsal Nejvyšší soud, co dalšího soudce Novák nebral v úvahu.

Výrok Nejvyššího soudu je akademický

Otčím dostal od soudce Nováka 32 měsíců se zkušební lhůtou čtyř let. Přestože tento pravomocný verdikt Nejvyšší soud vyhodnotil jako nezákonný, zrušit ho nemohl. Výrok senátu soudkyně Šámalové je akademický, jeho smyslem je ukázat soudům cestu, jak mají při vyřizování takových kauz postupovat v budoucnu.

Akademická povaha rozsudku vyplývá z takzvané zásady o rovnosti zbraní. Pachatel proti stížnosti ministra spravedlnosti nemá žádný prostředek obrany, stát je tak vůči němu v silnější pozici. Ale právě proto nesmí výsledný verdikt o ministrově podnětu zhoršit postavení delikventa.

Do výše trestu ale může promluvit Ústavní soud, kam dívka podala v březnu stížnost. Rozhodne o ní plénum, tedy všichni soudci tribunálu. „Termín rozhodnutí a vyhlášení nelze předem odhadovat nebo o něm spekulovat,“ sdělila Aktuálně.cz Natálie Nechvátalová z vnějších vztahů Ústavního soudu. Průměrně ale vyřizuje plénum stížnost 10 měsíců.

Dívce z Vyškova ubližoval otčím od března 2019 do dubna 2021. Na okraj rozsudku Nejvyšší soud poznamenal, že video z prvního styku s dívkou stejně ukázal její tehdejší partnerce. „Je to hodně těžké, protože se člověk začne nenávidět, i když za to nemůže,“ řekla serveru Seznam Zprávy mladá žena, která se po odvolacím rozsudku pokusila o sebevraždu.

Mohlo by vás zajímat: Policejní prezident mluví o tom, jak se sbor staví k sexuálnímu zneužívání (7. 8. 2023)