Komerční prezentace Aktual.: 9.06.2025 13:05
Brno – Krajský soud v Brně lednovým usnesením rozhodl o vydání devíti kusů elektroniky Tomáši Jiřikovskému, k jejichž datům se znalec nedostal. Celkem mu soud vydal tři desítky elektrotnických přístrojů. V případě tří notebooků a jednoho externího disku rozhodl o smazání dat. Vyplývá to ze dvou usnesení soudu, které má ČTK k dispozici. Muž v minulosti odsouzený za obchod s drogami daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny, jejichž dražbou získalo skoro miliardu korun.
Soud Jiřikovskému vydal sedm notebooků, dva netbooky, stolní počítač či tři iPady. Dále mobilní telefony, několik serverů s pevnými disky, několik přenosných úložišť, dvoje chytré hodinky a herní konzoli. Devět kusů elektroniky zůstalo znalci nepřístupných, kvůli chybějícím heslům se do nich nedostal. Šlo například o MacBook Pro, tři iPady a dva iPhony. Skrytý obsah zůstal i na vrácené herní konzoli, také do jejího datového obsahu se znalec nedostal.
Znalec naopak prozkoumal například datový obsah fotoaparátu, chytrých hodinek, netbooků či serveru s pevnými disky. Na nich žádné informace vedoucí k bitcoinům nedohledal. Znalci zkoumali i další zařízení jako flash disky, notebooky či telefony, kdy znalec podle usnesení soudu sice obecně připustil existenci relevantních informací vedoucích k virtuální měně, nicméně konkrétně žádné takové informace nedohledal.
Znalec však podle usnesení zmínil možnost uchovávat taková data i nestandardně v zařízeních obsahujících pouze instalační soubory nebo skryté v souborech s nesouvisejícím obsahem. Například ve fotografiích. „Nicméně nebylo nijak dovozeno, že je na místě se se zvýšenou pravděpodobností domnívat, že přístupová data byla takto uchovávána, když nic nebránilo odsouzeným uložit je běžným způsobem na dostupných místech ve svých elektronických zařízeních,“ uvedl soud.
Tři notebooky a jeden externí disk podle znalce obsahovaly soubory s daty, která by Jiřikovskému přístup do virtuálních peněženek umožnila, ty soud usnesením nechal promazat.
Jiřikovský byl v roce 2019 odsouzen k devíti letům vězení za drogové delikty, zpronevěru a nedovolené ozbrojování. Trestná činnost souvisela s internetovým tržištěm, kde se platilo v kryptoměně. Po propuštění se pokoušel dostat k své technice. Cestu mu otevřel v roce 2023 Nejvyšší soud. Kritizoval paušální přístup k zabaveným věcem a nařídil krajskému soudu, aby rozhodl znovu poté, co posoudí obsah jednotlivých zařízení. Krajský soud letos v lednu vynesl vstřícné rozhodnutí, kdy dalších několik zařízení dostala zpět i bývalá Jiřikovského manželka.
V dalších měsících se Jiřikovský k bitcoinovým peněženkám zjevně dostal. Koncem května ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) informoval, že člověk odsouzený za obchod s drogami daroval ministerstvu bitcoiny, jejichž dražbou utržilo skoro miliardu korun.
Zůstává nejasné, kolika bitcoiny Jiřikovský skutečně disponoval, co se s nimi dělo dále, kdo mu pomáhal a s jakou motivací. Blažek kvůli pochybnostem kolem spornému daru čelil kritice a rezignoval.
Podle expertů by Jiřikovského bitcoiny byly bez vráceného hardwaru nedobytné
Jiřikovský potřeboval k manipulaci s penězi svůj starý hardware, bez něj by zůstaly nedobytné. Měl na něm uložené soukromé klíče, které mu umožňují nakládat s bitciony uloženými v blockchainu. Také tam mohl mít uloženou tzv. seed (obnovovací) frázi, což je posloupnost 12 až 24 anglických slov a slouží jako záloha k privátnímu klíči kryptoměnové peněženky. A zřejmě neměl jinou funkční zálohu soukromých klíčů, předpokládají odborníci na kryptoměny z Masarykovy univerzity Petr Švenda, Dagmar Vágnerová Linnertová a Filip Hampl. Řekli to v rozhovoru s ČTK.
Pokud by soud nechal data z hardwaru vymazat, nebo by jej Jiřikovskému v lednu nevrátil, byly by bitcoiny sice viditelné, ale zůstaly by navždy zamčené v blockchainu. „To by nebylo nic neobvyklého. Podle odhadů je mezi 3,7 až 7,8 miliony bitcoinů trvale ztraceno a nelze je obnovit. To představuje přibližně 17 až 37 procent z maximálního množství 21 milionů bitcoinů, které kdy budou existovat,“ uvedli Vágnerová s Hamplem.
Švenda řekl, že v dnešní době už existují modernější technologie eliminující závislost na jediném hardwarovém zařízení. „Používají se peněženky, které generují klíče pro daného uživatele z obnovovací fráze, kterou lze snadno zazálohovat třeba na dobře schovaný kousek papíru a odvodit z něj všechny budoucí klíče. Dříve se ale používal i starší a méně pohodlný způsob, při kterém bylo potřeba všechny klíče neustále zálohovat,“ uvedl Švenda. Policie se ke klíčům nebyla schopná dostat, přestože kriminalisté předpokládali, že Jiřikovskho majetek v bitcoinech bude větší. Některá zařízení byla zašifrovaná.
Dnes se používají jak softwarové peněženky, což jsou aplikace v počítači či telefonu, nebo on-line webové služby, tak hardwarové v podobě moderních a vysoce zabezpečených speciálních zařízení s vlastní obrazovkou.
I když lze veškeré převody bitcoinů a jejich částí díky blockchainu sledovat, dají se stopy trestné činnosti zamaskovat. „Bitcoinová adresa uložená v blockchainu je současně pseudonym uživatele, proto je bitcoin označovaný jako pseudoanonymní. Ačkoli není u transakce viditelná pravá identita odesílatele a příjemce a jsou viditelné jen adresy, z transakční historie uložené v blockchainu je možné skutečné identity dohledat například sledováním IP adres, prohledáváním internetových stránek či spojováním informací o vlastníkovi bitcoinové adresy s platbami v reálném světě,“ uvedli Vágnerová s Hamplem. Aktuální analýzy podle nich ukazují, že zhruba polovina bitcoinů, které dorazily do peněženky ministerstva spravedlnosti, byly převedené přímo z adresy spojené s darknetovým tržištěm Nucleus Market.
Švenda doplnil, že může být, ale také nemusí být známé, komu bitcoiny či jejich části patří. „Pokud dojde k převodu, tak lze v některým případech odhadnout, zda nové kousky bitcoinu patří stále stejné osobě, nebo došlo k převodu na jinou osobu. Tento odhad (tzv. analytická heuristika) ale není stoprocentně přesný a při opakovaných převodech postupně narůstá pravděpodobnost chybného určení majitele. Pokud je na začátku daná část bitcoinu asociována s trestnou činností, tak se její vlastník může sérií převodních transakcí pokusit používané heuristiky dostatečně zmást, což se mu může, ale také nemusí podařit,“ řekl Švenda.
Ke ztížení či znemožnění trasování patří také anonymizační služby známé jako mixéry. „Jde o nástroj, který smíchá bitcoiny jednoho uživatele s bitcoiny dalších, a následně je rozdělí a pošle na nové adresy. Cílem je rozbít přímou návaznost mezi původní a cílovou transakcí, a tím zakrýt původ prostředků. Pokud by Jiřikovský některý z těchto nástrojů použil (což ale zatím nebylo potvrzeno), mohlo by to zcela znemožnit spolehlivé určení původu části jeho bitcoinového portfolia,“ uvedli Vágnerová s Hamplem.
Ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem (ODS) uzavřelo s Tomášem Jiřikovským, dříve odsouzeným za obchodování s drogami, dohodu o tom, že od něj přijme přijme darem bitcoiny. Koncem května se v médiích objevily první informace o dohodě a prodeji bitcoinů za téměř miliardu korun, následně se věcí začala zabývat řada novinářů i expertů na kryptoměny. Kvůli transakci čelil Blažek ostré kritice především z řad opozice, která ho vyzvala odstoupení z vlády; opoziční politici volají i po konci celého kabinetu. Blažek pak oznámil svou rezignaci na místo ve vládě, pozastavil členství v ODS a řekl, že nebude kandidovat v podzimních sněmovních volbách. O dění kolem Jiřikovského se zajímá policie, věcí se na mimořádné schůzi minulý týden zabývala i Poslanecká sněmovna. Hnutí ANO se chystá vyvolat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Blažek řekl, že věc podcenil a svůj postup označil za chybu. Zároveň ale zdůraznil, že nejde o korupční záležitost.
