Aktual.: 19.11.2024 12:36
Hongkong – Soud v Hongkongu na základě takzvaného bezpečnostního zákona uložil 45 prodemokratickým aktivistům tresty vězení od zhruba čtyř let až do deseti let. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Zákon zavedla Čína v roce 2020 po několika měsících prodemokratických protestů. Jedná se o největší soudní proces s aktivisty v Hongkongu, kteří byli obviněni ze spiknutí s cílem spáchat podvratnou činnost. Verdikt kritizovaly Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), Evropská unie, Spojené státy či Británie.
Bezpečnostní složky v roce 2021 zatkly celkem 47 aktivistů. Před soudem se ocitli kvůli obvinění v souvislosti s neoficiálními primárkami z roku 2020, jejichž cílem bylo vybrat opoziční kandidáty pro parlamentní volby. Vláda v Pekingu, který v roce 1997 převzal nad bývalou britskou kolonií Hongkongem kontrolu, primární volby označila za nelegální. Podle hongkongské prokuratury chtěla opozice získat většinu v zákonodárném sboru, vetovat rozpočtové zákony, a tak přinutit vládu k přijetí opozičních požadavků a případně k rezignaci.
Před soudem stanula řada významných hongkongských opozičních předáků jako někdejší vůdce studentských protestů Joshua Wong nebo právník Benny Tai, který si nakonec podle agentury AP nyní vyslechl nejtvrdší trest v délce deseti let. Wongovi soud podle stanice BBC vyměřil přes čtyři roky vězení. Dva z původních 47 obviněných byli už dříve zproštěni obžaloby. Aktivistům hrozilo až doživotí.
Druhý nejtvrdší trest, v délce sedm let a devět měsíců, dostal Owen Chow, který podle soudu „hrál v systému aktivnější roli než ostatní obžalovaní“. Mezi odsouzenými je také například australsko-hongkongský aktivista Gordon Ng, který má jít do vězení na sedm let a tři měsíce.
Austrálie dnes vyjádřila „vážné znepokojení“ nad uloženými tresty. Spojené státy „rozhodně odsoudily“ tresty uložené aktivistům, kteří podle mluvčího místního konzulátu USA „prováděli normální politickou činnost pod ochranou základního zákona Hongkongu“.
Evropská unie odsoudila „bezprecedentní úder“ základním svobodám. Podle Londýna bezpečnostní zákon vnucený Hongkongu Čínou narušil práva a svobody zdejších obyvatel. Rozsudek Británie považuje za kriminalizaci politických odpůrců. „Jsme vážně znepokojeni používáním těchto bezpečnostních zákonů,“ uvedl v podobném duchu Jeremy Laurence, mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
„Dnes uložené tvrdé tresty odrážejí rychlost, s jakou byly během posledních čtyř let okleštěny občanské svobody a nezávislost justice v Hongkongu,“ uvedla ředitelka čínské sekce organizace Human Rights Watch Maya Wangová. Ředitelka organizace Hong Kong Democracy Council se sídlem ve Washingtonu Anna Kwoková odsoudila „útok na samou podstatu Hongkongu, který usiluje o svobodu, demokracii a práv na vyjadřování politických názorů“.
Kritika západních zemí kvůli odsouzení aktivistů „znesvěcuje a pošlapává“ ducha právního státu, uvedl dnes mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. Západní země podle něj „používají příslušné právní postupy k obraně vlastní národní bezpečnosti a svévolně odsuzují hongkongské soudy, které aplikují zákon o národní bezpečnosti“.
Hongkongský ministr bezpečnosti Chris Tang dnes prohlásil, že uložené tresty „odrážejí závažnost trestného činu a ukazují, že trestné činy ohrožující národní bezpečnost musí být přísně trestány“.
Zákon o národní bezpečnosti, který pro hongkongské území zavedla centrální vláda v Pekingu, se zaměřuje na činy separatismu, rozvratu státní moci, teroristické činnosti a spolupráce se zahraničními nebo vnějšími silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Při jeho porušení může být udělen až doživotní trest.
