Komerční prezentace Aktual.: 26.06.2025 12:19
Praha – Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.
Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
Při ukládání trestu přihlédl soud podle Cukerové zejména k tomu, že se muž do bojů v Iráku fakticky nezapojil a na Ukrajině naváděl drony a také nebyl plně nasazen. Paškuliakovi hrozil až dvanáctiletý trest vězení.
Pětačtyřicetiletý Paškuliak jel podle státního zástupce Martina Bílého v roce 2021 do Iráku. Hledal tam náborová místa kurdských jednotek YPG (Lidové obranné jednotky) a Kurdské strany pracujících (PKK), která je na seznamu teroristických organizací. Podle obžaloby chtěl zažít ozbrojené násilné akce, mít přístup ke smrtícím zbraním a bojovat v Sýrii proti tureckým ozbrojeným vládním složkám. Již předtím si vyhledal kontakty a absolvoval jednodenní výcvik s útočnou puškou. Kvůli neznalosti jazyka a místního prostředí ale zůstal v Iráku pouze deset dní a vrátil se do Česka.
Muž u hlavního líčení přiznal, že do Iráku opravdu odcestoval. Nechtěl se však připojit k jednotkám PKK, pouze YPG. Do země odjel, protože viděl v televizi záběry, na kterých umírali kurdští civilisté. Jednotku, kterou hledal, však nenašel.
Bílý obžaloval Paškuliaka také z přečinu služby v cizích ozbrojených silách, za který je možné uložit až pětiletý trest. Muž odjel v březnu 2022 do Kyjeva, kde začal bojovat proti Rusku u dobrovolnického batalionu Karpatská Sič, nyní spadajícího pod ukrajinskou armádu. Byl nasazen u Irpině a v Charkovské oblasti. U vojska působil do konce dubna, pak ho musel opustit. Následně se vrátil do Česka. Muž již dříve uvedl, že zbraň v boji nikdy nepoužil. Převážně obsluhoval pozorovací dron, který vyhledává ruské pozice.
Paškuliak u soudu odmítl, že by se dopustil trestného činu. Spoléhal se na ujištění premiéra Petra Fialy (ODS), který po schůzce s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem slíbil českým dobrovolníkům bojujícím na Ukrajině beztrestnost formou abolice. Považoval tedy své počínání za legální. Kancelář prezidenta republiky o výjimku vstoupit do ukrajinských ozbrojených sil nepožádal.
Za službu v ukrajinských ozbrojených silách byl již pravomocně odsouzen bývalý český voják Filip Siman. Osmiletý trest vězení však muž dostal především proto, že při válečných operacích raboval. Soud v jeho případě konstatoval, že služba ve spřátelené armádě cizího státu neznamená, že nelze vyvozovat trestní odpovědnost za tento přečin. Siman odcestoval na Ukrajinu v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Podle rozsudku se při plnění rozkazů i ve svém volnu zmocnil věcí jak padlých vojáků, tak i civilních obyvatel. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda.
