
Městský soud v Brně přiznal odškodné dvěma rodičům, jejichž syn zemřel v roce 2017 po vytržení zubu. Dvě nemocnice a jedna ošetřující lékařka jim mají každému zaplatit 875 tisíc korun. Soud i na základě znaleckého posudku dospěl k závěru, že nemocnice a lékařka pochybily v lékařské péči. Chlapec zemřel na následky sepse, tedy na otravu krve. Rozhodnutí není pravomocné, strany se proti němu mohou odvolat.
Událost se stala v roce 2017. Chlapce bolel zub, rodiče pro něj vyhledali ošetření postupně jak u stomatoložky, tak v nemocnicích a na pohotovosti. V poslední z nich lékařka postižený zub vytrhla, nerozpoznala však sepsi, tedy otravu krve z infekce. Zánět byl v pokročilém stadiu, chlapec později zemřel.
Samosoudkyně Michaela Silnická řekla, že byla porušena povinnost. „Lékaři nepostupovali na základě současných poznatků lékařské vědy,“ uvedla. Řekla, že podle odborného posudku měli ošetřující lékaři vytrhnout postižený zub už v počátcích. Nasazena také měla být podstatně silnější antibiotika. Uvedla, že zařízení vinu odmítají s tím, že neporušila žádné povinnosti.
Rodiče byli se synem nejdříve u ošetřující lékařky, která zub pročistila a nasadila antibiotika. Protože bolesti později neustoupily, byli s hochem v Úrazové nemocnici Brno. I v ní zub pročistili a nasadili antibiotika. Rodiče se synem pak znovu absolvovali vyšetření u lékařky, později kvůli zhoršujícímu se stavu chlapce s ním byli ve Fakultní nemocnici Brno. Tam ale nešlo o stomatologické vyšetření, hoch měl horečky a zvracel. Následně kvůli zubu vyhledali ošetření ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, kde hochovi zub vytrhli a spolu s ním i další zub. Z nemocnice jej propustili do domácí péče, chlapec ale později zemřel.
„Soud sice vzal v potaz, že lékaři dítěti podali antibiotika, ale orální cestou, což ve fázi, kdy chlapec zvracel, nemělo význam. Podle posudku měli podat v infuzích antibiotika širokospektrální, což se nestalo,“ řekl redaktor ČT Tomáš Foltán, který případ sledoval.
Odškodné mají nerozdílně zaplatit ošetřující lékařka, Úrazová nemocnice Brno a Fakultní nemocnice u sv. Anny. Mluvčí svatoanenské nemocnice Jiří Erlebach řekl, že zařízení se k rozhodnutí zatím nebude vyjadřovat, nemá jej k dispozici. Zatím se nevyjádřila ani Úrazová nemocnice. Žaloba původně mířila i na Fakultní nemocnici Brno, žalobci ji ale vzali zpět.
Původně také žádali více peněz, a to 1,25 milionu korun pro každého. Vzhledem k tomu, že chlapec měl ale více kazů, rodiče v tomto uznali, že jeho péči zanedbali a požadovanou částku snížili.
Rodiče péči o chrup svých dětí zanedbávají často
Podle výzkumu má zkažený chrup už padesát procent českých dětí. Každému dvanáctému navíc musí doktor zub kvůli nevratnému poškození vytrhnout. Bakterie, které napadnou mléčný zub, se totiž mohou dostat k zárodkům zubů stálých a poškodit je. Péči o první chrup nesmí podle lékařů rodiče podceňovat.
Na preventivní prohlídky podle Stomatologické komory k zubaři chodí jen čtyřicet procent předškoláků. Z hlediska péče o zuby a budoucí stav chrupu jde přitom o klíčové období. Studie ukázaly, že nejvíce se dětem zuby kazí mezi 3. a 4. rokem. Prevenci ale mají od devadesátých let, kdy byly zrušeny povinné zubní kontroly, v rukou výhradně rodiče.
Systematické opatření, jak kazovou epidemii u českých předškoláků mírnit, zatím neexistuje. Jistý model nabízí některé zahraniční země. Například ve Skandinávii mohou při špatné péči o dětský chrup zasáhnout sociální pracovníci. České ministerstvo zdravotnictví i pojišťovny se alespoň snaží rodiče k prevenci motivovat různými benefity.
Stát by měl podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera podpořit výuku čištění zubů na školách. Projekt, který by zasáhl všechny děti, by podle něj stál řádově desítky milionů korun. Správnou prevencí je podle něj možné zubní kazy u dětí prakticky eliminovat, čímž stát ušetří peníze.
Problémem je také dostupnost stomatologické péče
Problémem je také dostupnost péče. Podle České stomatologické komory zubařů sice přibývá, často se ale koncentrují ve velkých městech a zhruba desetina z nich nemá smlouvu s pojišťovnou, pacienti si tak za péči musí platit. Někteří proto radši využívají zubní pohotovosti, kam ale patří jen nejakutnější případy.
Ministerstvo zdravotnictví se podle šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09) situaci snaží řešit navýšením peněz tak, aby narostl zájem zubařů být smluvními partnery pojišťoven. Ty se je snaží motivovat různými bonusy, podle šéfa stomatologické komory Šmuclera by ale měly být aktivnější.