Komerční prezentace Aktual.: 13.02.2026 11:09
Semily – Okresní soud v Semilech nejspíš vyhoví žalobě o vydání části mobiliáře státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově na Semilsku dědičce rodu Walderode. Soudce Michal Polák dnes novinářům řekl, že jde o jeho předběžný názor, rozsudek vynese na konci února. Jde o více než 4000 položek popsaných na 113 listech, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny.
„Podle mého předběžného právního názoru nic nebrání tomu, aby ty věci byly vydány. Ale samozřejmě účastníci mají ještě možnost mě přesvědčit v závěrečných návrzích,“ řekl soudce.
Vydání mobiliáře ze státního zámku je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Šlechtický rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, dosud většinou neúspěšně. Ve sporu rodu jde kromě zámku i o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Získal zatím čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku. Toho se Karl des Fours Walderode nedožil, zemřel v roce 2000 ve věku 95 let. O vydání majetku usiluje Johanna Kammerlanderová, vdova po něm.
Walderode přišel o panství v Turnově a okolí po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992. Soudy poté roky řešily, zda má nárok i na vrácení miliardového majetku. Šance šlechtického rodu vzrostly na základě předloňského nálezu Ústavního soudu (ÚS). Podle něj justice musí vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení československého občanství z roku 1947. Tím je splněná základní podmínka pro vydání majetku.
Semilský soudce dnes zopakoval, že základní otázku, zda je žalující strana ve sporu oprávněnou osobou, považuje na základě rozhodnutí ÚS za vyřešenou. Zároveň ale uvedl, že žalobu dědičky rodu vůči Národnímu památkovému ústavu (NPÚ) zamítne u položek, jež se nepodařilo dohledat. Těch je několik set.
Právní zástupce Kammerlanderové, Roman Heyduk, dnes novinářům řekl, že po 80 letech lze těžko dohledat, co vše bylo tehdy na zámku. „To nikdo neví. Problém je v tom, že existuje seznam z roku 1953, který jsme uplatnili, nicméně je to zase jen seznam z archivu. A skutečně se to nedá dohledat. A řada věcí byla ukradených, to je zapotřebí uznat. Taková byla doba. V roce 1967 tam někdo ukradl 20 cenných zbraní,“ řekl.
Právní zástupce NPÚ nechtěl dnešní soudní jednání komentovat, při líčení ale upozornil, že mobiliář zámku je kulturní památkou. „Musí zůstat na území České republiky,“ uvedl.
Jak se Kammerlanderová rozhodne v případě získání mobiliáře s věcmi naložit, Heyduk neví. „Můj názor je, že se z toho zámku nehnou, že to jsou prostě takové připomínky, že se to nedá vyvézt,“ dodal.
Regionální mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová už dříve pro ČTK uvedla, že mobiliární fond zámku čítá 23.000 inventárních jednotek, z čehož prokazatelně kmenových je asi čtvrtina. Navíc tam je knihovna se zhruba 10.000 svazky. O ní se v této fázi sporu nejedná, podle Heyduka ji nemají zdokumentovanou.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
