Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v pondělí odpojil jeden z vědeckých přístrojů sondy Voyager 2. Cílem je prodloužit její životnost.
Sondy Voyager 1 a Voyager 2 jsou nejvzdálenější předměty ve vesmíru, které člověk vytvořil. Nacházejí se už za vnější hranicí takzvané heliosféry v mezihvězdném prostoru asi 25 a 21 miliard kilometrů od Země. Jenže sondám vyslaným do kosmu v roce 1977 docházejí zdroje energie: kdyby se to stalo, musely by navždy vypnout všechny své přístroje, což by v podstatě znamenalo konec jejich mise.
Experti z NASA se snaží jejich fungování prodloužit, odstavují proto postupně jen některé přístroje a méně důležité systémy, aby tak ušetřili energii.
„Došlo k tomu, o čem jsem už před časem informoval. Není třeba smutnit. Voyager 1 i 2 fungují a putují dále Sluneční soustavou vstříc jejímu velmi vzdálenému okraji. Osobně věřím, že tady s námi obě sondy budou aktivně ještě deset let. A když víc, tak tím líp,“ komentoval odpojení přístrojů v pondělí na síti X český odborník Michal Václavík.
Inženýři z NASA teď na sondě Voyager 2 odpojili detektor nízkoenergetických iontů (LECP) a 25. února na sondě Voyager 1 experimentální zařízení pro detekci kosmického záření. Na obou aparátech ale stále ještě fungují tři vědecká zařízení.
„Problém je v tom, že přístroj LECP má velkou spotřebu energie. Protože jeho princip je, že měří částice přicházející jen v jedné rovině. A celý přístroj se musí otáčet motorem a ten má velkou spotřebu,“ uvedl Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
Odborníci doufají, že to sondě prodlouží životnost ještě aspoň na dalších pět let.
Několik možných konců
Není to poprvé, co museli inženýři přistoupit k vypnutí některých komponentů. V říjnu loňského roku NASA Voyageru 2 odstavil experimentální zařízení zkoumající plazmu. Stejný přístroj na Voyageru 1 přestal správně fungovat už v roce 1980 a v roce 2007 byl s cílem ušetřit energii odpojen úplně.
Podle zdrojů blízkých Bílému domu teď ale navíc hrozí, že Voyagery bude NASA možná muset vypnout úplně. A to proto, že se uvažuje až o padesátiprocentních škrtech ve vědeckém rozpočtu NASA. „Ten zahrnuje v podstatě vše, co NASA dělá, kromě pilotovaných kosmických misí,“ komentoval Casey Dreier z The Planetary Society.
Také podle Santolíka by to bylo pro vědu nepříjemná ztráta: „Přišli bychom o tu možnost, abychom viděli, co je za hranicemi Sluneční soustavy, jak se tam to mezihvězdné prostředí chová.“
Nizozemská veřejnoprávní stanice NOS k tomu poznamenala, že i když se sondy Voyager 1 a 2 jednou navždy odmlčí, jejich mise bude nadále pokračovat – nesou totiž pozlacené desky s poselstvím pro mimozemské civilizace.
