Komerční prezentace Aktual.: 11.02.2026 12:23
Praha – Předložený návrh státního rozpočtu na letošní rok je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) úplný, reálný a pravdivý. Řekla to dnes ve Sněmovně, když poslancům představovala návrh rozpočtu. Opozice podle ní nemá právo kritizovat navržený schodek 310 miliard korun, byla by podle ní směšná. Zdůvodnila to tím, že původní návrh rozpočtu bývalé vlády Petra Fialy (ODS) činil až 350 miliard korun, a nikoli uváděných 286 miliard korun. Schillerová odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.
Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Schillerová kritizovala bývalou vládu a její rozpočty, které podle ní obelhávaly poslance i veřejnost. Obvinila i předsedu Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla z toho, že se na těchto praktikách podílel. Hampl již dříve označil za běžné, že politici mění názory na stanoviska rozpočtové rady podle toho, zda jim vyhovují.
Podle NRR by maximální schodek, který by odpovídal zákonu, mohl dosáhnout 247 miliard korun. Zákon stanovuje limit pro strukturální saldo veřejných rozpočtů v letošním roce na 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Schillerová však dnes poukázala na loňské usnesení Sněmovny, které poslanci přijali, když vraceli vládě k přepracování tehdejší návrh rozpočtu. V něm jako jednu z možností Sněmovna doporučila i zvýšení schodku. Ministryně uvedla, že Sněmovna přitom nebyla vázaná povinností stanovit celkové výdaje na základě výdajových rámců. Argumentovala i tím, že státní rozpočet je samostatným zákonem přijímaným každoročně, který podle ní může stanovit odchylnou právní úpravu.
Rozpočet počítá s reálným růstem ekonomiky o 2,4 procenta. Česká národní banka počítá pro letošní rok s růstem o 2,9 procenta. Průměrná míra inflace by měla klesnout z loňských 2,5 procenta na letošních 2,1 procenta. Spotřeba domácností má vzrůst o tři procenta, tedy o desetinu bodu víc než loni.
Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Původní návrh bývalé vlády Petra Fialy (ODS) Sněmovna hlasy koaliční většiny loni na podzim vrátila vládě k přepracování. Protože se přepracovaný rozpočet nepodařilo schválit do konce roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Za priority rozpočtu označila vláda například zlevnění elektřiny, růst platů pro státní zaměstnance nebo úspory na provozu státu.
Sněmovna vzala na vědomí předloňské hospodaření státu se schodkem 271 miliard
Sněmovna dnes vzala na vědomí státní závěrečný účet za rok 2024. Je to nutný krok k tomu, aby mohla schválit rozpočet na letošní rok. Státní rozpočet v roce 2024 skončil schodkem 271,4 miliardy korun. Na letošní rok vláda navrhuje schodek 310 miliard korun. Státní závěrečný účet za rok 2024 navrhl vypořádat předloňský deficit tak, že se zvýší státní dluh o 277 miliard korun a stav na účtech státních finančních aktiv vzroste o 5,6 miliardy korun.
Státní závěrečný účet za rok 2024 projednal rozpočtový výbor už v minulém volebním období. Vzhledem k tomu, že ho Sněmovna nestihla schválit před volbami loni v říjnu, musí se jím zabývat znovu. Schválený rozpočet na rok 2024 původně počítal se schodkem 252 miliard. Kvůli povodním ze září 2024 však vláda navrhla jeho navýšení o 30 miliard korun, aby mohla hradit povodňové škody.
K hospodaření státního rozpočtu vyslovil loni výhrady Nejvyšší kontrolní úřad. Uvedl například že vláda navýšila rozpočtovou rezervu o uvedených 30 miliard na povodňové škody, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy korun. Ministerstvo financí svůj postup ale hájilo tím, že peníze na odstranění povodňových škod neměly být zcela utracené už v roce 2024.
Rozpočtu podle dřívějšího vyjádření prezidenta NKÚ Miloslava Kaly pomohly v roce 2024 i příjmy z daně z neočekávaných zisků. Stát získal z takzvané windfall tax, tedy daně z neočekávaných zisků, 36,7 miliardy korun, ale na řešení vysokých cen energií využil 12,3 miliardy korun.
Ve státním závěrečném účtu například stojí, že přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině klesly v roce 2024 meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun.
Na platy zaměstnanců státu a související výdaje směřovalo téměř 279 miliard korun. Stát vyplácel 487.078 lidí.
Výdaje na obsluhu státního dluhu, tedy hlavně na úroky z něj, vzrostly meziročně o 20,1 miliardy korun, tedy téměř o 30 procent. Vyžádaly si celkem 88,5 miliardy korun. Pro letošní rok navrhla vláda na obsluhu státního dluhu téměř 110 miliard korun.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
