Aktual.: 16.04.2025 17:48
Praha – Lidem ohroženým bytovou nouzí by mohl pomoci nový zákon o podpoře bydlení, který přijala Sněmovna. Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Návrh čelil kritice opozičních hnutí ANO a SPD, která tvrdí, že vznikne náročný, drahý a složitý systém, ale víc bytů na trh nepřinese.
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) již dříve před poslanci řekl, že v Česku žije víc než 160.000 lidí v bytové nouzi. Desetinásobek lidí pak podle něj řeší takové problémy s bydlením, které by mohly vést až k jeho ztrátě. Lidé ohrožení bytovou nouzí by mohli snáze získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech. Zákon by také podle něj do systému bydlení mohl dostat víc bytů.
Pro zákon hlasovalo 102 poslanců z řad vládní koalice a opozičních Pirátů. Koalici podpořil i nezařazený poslanec Ivo Vondrák původně zvolený za ANO. Opoziční ANO a SPD hlasovaly proti. Návrh zákona předložila vláda poslancům loni v červnu. Jeho projednávání provázely rozsáhlé debaty a spory. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.
Vládní návrh původně počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, kterých je v tuzemsku podle dostupných informací 205. Vláda předpokládala, že kvůli tomu vznikne 352 nových pracovních úvazků a finanční náklady budou představovat 348 milionů korun. Sněmovní výbor pro veřejnou správu poté snížil předpokládaný počet kontaktních míst na 115, která zákon stanoví. Vznikat budou hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí.
Zákon také přichází s tím, že vlastník bytu, který bude svůj byt poskytovat do systému bydlení, bude muset prokazovat svoji bezdlužnost vůči společenství vlastníků. Zákon obsahuje i takzvanou překlenovací asistenci. Ta má fungovat po uplynutí dvouleté podpory, a pokud by se klient případně poté stěhoval do jiného bytu, bude mít ještě dva měsíce asistenci v novém bydlení.
Zákon má na základě přijatého pozměňovacího návrhu Jiřího Havránka (ODS) pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Někteří opoziční řečníci kritizovali toto zúžení jako nepřiměřené. Zákon podle nich tak pomůže jen malému okruhu lidí. Také podle iniciativy Za bydlení je tato hranice příliš přísná. Ministr Kulhánek to již ve druhém čtení odmítl. Uvedl, že jde o hodnotu stanovenou na odborném základě a je možné ji navíc upravovat pomocí nařízení vlády. Podle něj představuje například zhruba 30.000 korun u samoživitelky nebo 40.000 korun se dvěma dospělými.
Kulhánek opakovaně odmítl i výtky opozičních hnutí SPD i ANO, že zákon nové byty na trh nepřinese. Poukazoval na to, že zákon vychází z tvrdých dat a 70 typových projektů, které už v tuzemsku fungují.
Uvedený přijatý pozměňovací návrh posiluje postavení úřadů práce a stanoví, že tento úřad bude rozhodovat o tom, zda je žadatel v bytové nouzi. Bude vydávat závazné stanovisko kontaktnímu místu. Úřad bude posuzovat příjmy a majetek dané domácnosti a vyvozovat, zda domácnost spadá do cílové skupiny, které je třeba pomoci. Na návrh Elišky Olšákové (STAN) zařadila Sněmovna mezi skupiny zvláště zranitelných osob také osamělé těhotné ženy a samoživitelky.
V souvisejícím změnovém zákonu Sněmovna přijala pozměňovací návrh, který umožní bytovým družstvům a společenstvím vlastníků odpojovat neplatiče od služeb. Podmínkou bude, že neplatící vlastník bude v prodlení s platbou po dobu tří měsíců. Hlasovalo pro to 173 ze 175 přítomných poslanců.
Ministr Kulhánek v závěrečném slově odmítl výtky opozičních poslanců, že by zákon byl drahý. Uvedl, že již nyní stát vynakládá přes čtyři miliardy korun za výdaje, které jsou přímo nebo nepřímo spojené s bytovou nouzí. Zpočátku by si měl systém podporovaného bydlení vyžádat jednu miliardu korun za rok, v dalších letech výdaje vzrostou až na 1,45 miliardy korun, ale už od pátého roku fungování má být zákon rozpočtově pozitivní.
Odborníci vítají přijetí zákona o podpoře bydlení, chtěli progresivnější podobu
Zákon o podpoře bydlení, který schválila Sněmovna, přispěje podle odborníků z iniciativy Za bydlení k řešení bytové nouze v České republice. Věřili ale v jeho progresivnější podobu, než v jaké ho poslanci poslali ke schválení do Senátu. Iniciativa sdružující subjekty i jednotlivce z řad nevládních neziskových organizací, poskytovatelů sociálních služeb, akademiků a akademiček a představitelů samospráv to uvedla v tiskové zprávě. Návrh vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za minulého ministra Ivana Bartoše (Piráti). Po odchodu Pirátů z vlády se ale podoba návrhu proměnila. Bartoš současnou podobu přijatého zákona označil za nedostatečnou.
„Nyní považujeme za klíčové, aby návrh zákona stihl projít zbývající částí schvalovacího procesu do konce stávajícího volebního období. Zákon je totiž nezbytným předpokladem jak pro systémové ukotvení fungujících nástrojů předcházení vyloučení ze standardního bydlení, tak potírání obchodu s chudobou,“ řekl Mikoláš Opletal z iniciativy Za bydlení.
Zákon o podpoře bydlení by měl pomoci hlavně lidem ohrožených bytovou nouzí. Počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Návrh čelil kritice opozičních hnutí ANO a SPD, která tvrdí, že vznikne náročný, drahý a složitý systém, ale víc bytů na trh nepřinese.
Přijetí zákona považuje za správné například náměstkyně olomouckého primátora Kateřina Dobrozemská (ProOlomouc a Piráti). „Z pohledu obce, která usiluje o koncepční řešení a především prevenci propadu domácností do bytové nouze, vítáme výsledek dnešního hlasování Poslanecké sněmovny. V České republice dlouhodobě chybí systém podpory bydlení, který by propojoval lokální úroveň s tou národní a který by zároveň obcím umožnil vybudovat systém podpory v bydlení ‚na míru‘. Věřím, že v každé obci najde uplatnění jak poradenství, tak nástroj bydlení s garancemi. Potřebujeme totiž motivovat soukromé pronajímatele, aby nevyužívané byty pronajímali,“ uvedla.
Vládní návrh původně počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, kterých je v tuzemsku podle dostupných informací 205. Vláda předpokládala, že kvůli tomu vznikne 352 nových pracovních úvazků a finanční náklady budou představovat 348 milionů korun. Sněmovní výbor pro veřejnou správu ale snížil předpokládaný počet kontaktních míst na 115, která zákon stanoví. Vznikat budou hlavně tam, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí.
Bartoš na sociální síti X naopak ke schválené podobě zákona uvedl, že ho vládní koalice „úplně vykostila“ a Sněmovnou prošla pouze jeho „ohlodaná kostra“. „Vládu ani nezajímá, že zákon ušetří státu podle odborníků v budoucnu až čtyři miliardy. Opět se ukazuje, že práce ministra (Zbyňka) Stanjury (ODS) s rozpočtem je krátkozraká. A budoucnost lidí je mu ukradená. Zase styl ‚po nás potopa‘. S tím se za Piráty fakt neztotožňujeme,“ napsal na sociální síti.
Motoristé sobě ve vyjádření zaslaném ČTK označili zákon za další příklad neefektivního centralistického přístupu. „Místo řešení skutečných příčin bytové krize přináší pouze další byrokratickou zátěž. Kontaktní centra, která mají pomáhat lidem v bytové nouzi, budou ve skutečnosti rozdělovat neexistující byty. Tento systém povede k chaosu, nepřipravenosti a zneužívání, aniž by přinesl reálné řešení pro potřebné,“ míní.
Zákon má také na základě přijatého pozměňovacího návrhu Jiřího Havránka (ODS) pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Iniciativa Za bydlení tento krok dříve označila za jednu z věcí, která funkčnost zákona ohrožuje, jelikož je příliš přísný. Současný ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) ale v tiskové zprávě uvedl, že se s předsedy stran vládní koalice domluvil na navýšení koeficientu životního minima na 1,6. Přijatý zákon toto vládní rozhodnutí umožňuje.
Za správné tak považuje schválení zákona i socioekonom Akademie věd a odborník na problematiku bydlení Martin Lux. Konkrétní parametry, které nemusí být nyní v zákonu správně nastavené, může podle něj totiž kabinet podle potřeby změnit. „Po tomto zákonu se volá od poloviny 90. let a i když bylo několik pokusů, všechny selhaly. Je to opravdu obrovský úspěch a jsem si jist, že nový zákon bude efektivně řešit akutní bytovou nouzi, stejně jako ji předcházet,“ dodal Lux.
