Komerční prezentace Aktual.: 3.06.2025 20:51
Praha – Starobní důchod se zřejmě sníží od listopadu 2026 dalším funkcionářům bývalého komunistického režimu. O 300 korun méně za každý započatý rok ve funkci by nově měli mít vysocí činitelé Komunistické strany Československa a Slovenska (KSČ a KSS), vedoucí pracovníci komunistických aparátů a vybraní náčelníci národní a Státní bezpečnosti, pohraniční stráže a Lidových milicí. Předpokládá to důchodová novela, kterou dnes schválila Sněmovna zrychleně už v úvodním kole. Jednací den tím skončil, poslanci se znovu sejdou ve středu.
Předloha také odkládá o dva roky změny ve vyplácení důchodů z takzvaného klouzavého na kalendářní měsíc na červenec 2027. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) totiž nemá hotový informační systém, který by přechod umožnil. Novelu teď dostane k posouzení Senát.
Od loňského března se penze krátila podle důvodové zprávy 177 vysokým představitelům bývalého režimu v průměru o 1473 korun měsíčně. Základním cílem bylo gesto vyrovnání s totalitní minulostí, stojí ve zdůvodnění. Na doplnění seznamu spolupracoval Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Důchod by se mohl snížit několika tisícům lidí, uvedl před poslanci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Poslanec SPD Jaroslav Foldyna namítal, že Česko má mnoho jiných problémů. „Kdyby to bylo před 30 lety, neřeknu ani slovo,“ řekl.
Vláda o možném rozšíření seznamu jednala loni v dubnu. Ministrovi práce uložila, aby spolu s ÚSTR navrhl doplnění. Podle novely by se důchod snižoval stejně jako v první vlně o 300 korun za započatý rok funkce. Klesl by lidem, kteří byli od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 členy Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ a KSS či působili v oddělení státní administrativy Ústředního výboru KSČ a KSS, jako vedoucí jednotlivých oddělení stranického ústředí, církevní a ideologičtí tajemníci okresních a krajských výborů strany, vedoucí operativních útvarů Státní bezpečnosti či útvarů k boji proti vnitřnímu nepříteli, jako krajští a okresní náčelníci Lidových milicí, podplukovníci a majoři Sboru národní bezpečnosti a Pohraniční stráže. Krácení by nebylo u těch, kteří museli ve funkcích skončit a později byli rehabilitováni.
Nový seznam lidí by měl ÚSTR předat do konce dubna 2026 České správě sociálního zabezpečení a sociálním správám vnitra, obrany a spravedlnosti. Do konce srpna 2026 by měl dodat potvrzení o činnosti jmenovaných a případnou aktualizaci soupisu. Penze by se pak snížily od listopadu 2026. Poslední doplnění jmen by musel ÚSTR stihnout do konce srpna 2027.
Novela počítá i s odložením změny ve vyplácení penzí o dva roky na červenec 2027. Starobní důchody se vyplácejí na klouzavý měsíc, tedy třeba od 12. dne měsíce do 11. dne měsíce dalšího. Nově by to mělo být na kalendářní měsíc. Výplata se tak má sjednotit a být přehlednější. Ubýt má výplatních termínů. Odpadnou i doplatky po valorizaci. Převedení měl umožnit nový systém Elektronizace důchodových agend. Kvůli nejasnému financování přípravy nabraly zpoždění. Bez odkladu by tak podle ministerstva práce a sociálních věcí nebylo možné vyřizovat penze automatizovaně, hrozil by kolaps.
Sněmovna schválila odškodnění lidí šikanovaných komunistickým režimem
Lidé, které komunistický režim v někdejším Československu nutil k opuštění země nebo je šikanoval formou takzvaného ochranného dohledu, by mohli získat jednorázové odškodnění. Vláda pro každého z nich navrhla odškodné ve výši 100.000 korun, což by stát mohlo podle odhadů vyjít na 17 milionů až 283 milionů korun. Sněmovna to dnes ve zrychleném řízení odhlasovala v trojici zákonů, které nyní dostane k projednání Senát.
Ochranný dohled z politických důvodů se stal nástrojem perzekuce a legální možností, jak znepříjemnit život odpůrcům komunistického režimu. Čelili nejen policejní šikaně, ale i hrozbě uvěznění. Návrh je výrazem snahy napravit některé z nespravedlností, kterým čelily oběti minulého režimu. Předpis má být způsobem, jak obětem perzekuce projevit uznání a solidaritu.
Další norma má odškodnit občany, na něž se Státní bezpečnost jako komunistická tajná policie zaměřila v akci Asanace nebo podobných akcí. Pro přiznání částky nemá být rozhodující, zda nátlaku podlehli a skutečně emigrovali z Československa. Vyrovnání s komunistickou minulostí sice začalo hned po listopadu 1989, stále jsou ale oblasti, kde nebylo důsledné. Lidé, kteří museli snášet komunistickou perzekuci a nátlak k vystěhování, si za prožité příkoří odškodnění zaslouží, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Žadatelé, mezi něž by mohli patřit spisovatel Pavel Kohout nebo písničkář Jaroslav Hutka, se podle návrhů budou moci písemně obrátit do konce roku 2026 na příslušné ministerstvo, které bude o žádostech rozhodovat ve správním řízení a jeho rozhodnutí bude přezkoumatelné soudem. Přiznaná částka by nepodléhala dani z příjmu, exekuci a nezapočítávala by se ani do příjmu rozhodného pro stanovení sociálních dávek.
Ministerstvo vnitra předpokládá, že v souvislosti s nucením k vystěhování z ČSSR obdrží 100 až 400 žádostí, což by tedy znamenalo náklady deset až 40 milionů korun. Vnitro chtělo částku hradit z vládní rozpočtové rezervy pro příští rok, s čímž ale nesouhlasilo ministerstvo financí a trvalo na tom, aby si ministerstvo vnitra zajistilo financování samo.
Ministerstvo spravedlnosti předeslalo, že je složité odhadovat, kolika žijících lidí se politický ochranný dohled týkal. Ústav pro studium totalitních režimů eviduje 588 takových oponentů režimu a míní, že jich nyní žijí desítky nebo stovky. Advokáti se domnívají, že ze soudně rehabilitovaných lidí by zákon mohl dopadat na 2000 až 3000 jedinců. Stát uložil ochranných dohledů celkem 50.034, často však za apolitickou obecnou kriminalitu. Ministerstvo tak možné náklady uvedlo v širokém rozpětí sedmi až 243 milionů korun.
Sněmovna odmítla senátní verzi zákazu pořizování tlumičů pro pistole
Rekreační a sportovní střelci si zřejmě nadále budou moci legálně pořizovat tlumiče pro pistole a revolvery pro běžné užití. Sněmovna dnes odmítla požadavek Senátu, aby bylo pořizování tlumičů pro krátké palné zbraně od příštího roku zakázáno. Zákaz kromě Senátu prosazoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souboru novel navazujících na nový zbraňový zákon, který poslanci schválili. Předlohu, která má mimo jiné uložit lékařům do budoucna povinně ověřovat to, zda jejich pacienti mají zbrojní průkaz, nyní dostane k podpisu prezident.
Změna souvisí s předloňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Lékařům uloží prověřovat vlastnictví zbrojního průkazu u pacientů, kteří trpí takovou nemocí, vadou nebo stavem, které by způsobilost nakládat se zbraněmi nebo municí vylučovaly.
Zákaz tlumičů hluku pro pistole a revolvery k běžnému použití neúspěšně prosazovala ve Sněmovně skupina poslanců kolem Rakušana už v březnu, jejich návrh ale získal pouze třetinovou podporu poslanců. Senát na popud Václava Lásky (SEN 21) proto navrhl umožnit, aby si majitelé krátkých palných zbraní na střelnicích mohli tlumiče půjčovat od licencovaných majitelů střelnic kvůli omezení hluku, což by reagovalo na jednu z námitek kritiků zákazu. Dosavadní vlastníci tlumičů, které podléhají registraci a lze si je pořídit se zbrojním průkazem, by si je mohli ponechat.
Tato výjimka, podle níž by majitelé střelnic mohli mít maximálně tři tlumiče pro každou ráži, je ale podle jejích kritiků v praxi nerealizovatelná s ohledem na různé způsoby upevnění tlumičů podle typu zbraně. Odpůrci zákazu poukazovali i na to, že nevhodný tlumič může poškodit zbraň i střelce. Senátní verze tak podobně jako v březnu získala podporu jen 56 ze 156 přítomných poslanců, i když podle Rakušana měla přinést vyšší pocit bezpečí a prevenci zneužívání krátkých palných zbraní s tlumičem.
Soubor novel má také přinést nový způsob evidence zbraní a střeliva s využitím čárových kódů nebo QR kódů v Centrálním registru zbraní. Policie by tak měla mít od prodejců zbraní a střeliva snazší přehled o tom, kdo a jaké zbraně a střelivo nakupuje a v jakém množství.
V návaznosti na už přijatý nový zbraňový zákon upravuje soubor novel tři desítky norem. Jde například o trestní zákoník, který navzdory úvahám o odlišném přístupu nezmění zánik trestní odpovědnosti za nedovolené ozbrojování vyhlašováním takzvaných zbraňových amnestií. Předloha jako celek je podle vládního zdůvodnění potřebná pro funkčnost nového systému nakládání se zbraněmi, střelivem a municí. Kromě trestního zákoníku upravuje například předpis k podnikání v oboru zbraní a střeliva nebo správní poplatky.
O odškodnění by mohli žádat nově i sourozenci obětí demonstrací ze srpna 1969
Okruh žadatelů o odškodnění obětí násilí při demonstracích k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1969 se zřejmě rozšíří. Jednorázové odškodnění dostávají kromě lidí, kteří byli při protestech kvůli zásahu ozbrojených složek státu zraněni, také přímí příbuzní těch, kteří zemřeli. Nově by k nim měli přibýt sourozenci poškozených. Sněmovna to dnes schválila v novele, kterou nyní dostane k posouzení Senát.
Oficiální statistiky podle předkladatelů uvádějí, že při demonstracích v srpnu 1969 přišlo o život pět lidí, pět bylo zraněno těžce a 26 lehce. Historikové ovšem předpokládají vyšší počty.
Nyní mají děti, manžel či rodiče lidí, které příslušníci Sboru národní bezpečnosti, Veřejné bezpečnosti nebo Lidových milic při potlačování demonstrací zabili, nárok na odškodnění 200.000 korun. Lidé, kteří utrpěli zranění s trvalými následky, mohou dostat 90.000 korun, ostatní zranění pak 40.000 korun. Nárok je možné prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem. Rozhodování náleží ministerstvu vnitra.
Oběťmi zabitými v roce 1969 byli, jak se ukázalo, i mladí lidé, kteří tehdy neměli manžela či manželku ani děti, a jejich rodiče dnes už nežijí. Proto má novela umožnit, aby odškodné získali jejich sourozenci. Další změny v novele mají zákon z roku 2021 terminologicky přizpůsobit právní úpravě registrovaného partnerství.
Vláda požadovala zrychlené schválení zákona kvůli tomu, že nárok oprávněných osob na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona lze prostřednictvím žádosti uplatnit u ministerstva vnitra pouze do konce letošního roku. Ze stejného důvodu by měla být úprava také co nejdříve účinná, ideálně den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Původní návrh zákona připravila skupina poslanců v čele s nynějším ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Získala podporu všech tehdejších poslaneckých klubů s výjimkou KSČM.
Návrh zákona počítal s náklady na odškodnění 2,5 milionu až 4,5 milionu korun. Ministerstvo financí v připomínkovém řízení k novele trvalo na tom, že dodatečné náklady pokryje ministerstvo vnitra bez toho, aby žádalo o přidání peněz.
