Komerční prezentace Aktual.: 30.05.2025 16:32
Praha – K omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám státního rozpočtu by měly pomoci širší změny trestního práva, které dnes schválila Sněmovna. Vládní novela trestního zákoníku dává větší přednost alternativním trestům včetně peněžitých a některé činy částečně dekriminalizuje. Dolní komora v ní mimo jiné více uvolnila pravidla pro pěstování a držení konopí, upravila sazby u části konopných deliktů a umožnila léčbu psilocybinem. Doplnila předlohu o takzvaný dětský certifikát, jenž má být až doživotní.
Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zrušení sporného trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Činem se z podnětu skupiny senátorů zabývá Ústavní soud. V zákoníku nebude ani kontroverzní zákaz zveřejňování totožnosti podezřelých a stíhaných lidí. Předloha má být účinná od ledna, nyní ji dostane k posouzení Senát.
„Novela přispěje k tomu, aby trestní právo lépe rozlišovalo mezi skutečně společensky škodlivým jednáním a případy, které do trestního řízení vůbec nepatří,“ uvedl v tiskové zprávě ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), podle kterého je nynější systém trestání pachatelů zastaralý. Reforma se podle zpravodajky Heleny Válkové (ANO) snaží o to, aby lidé po výkonu trestu nepáchali další trestnou činnost a nahrazovali škodu. Sněmovna novelu schválila hlasy 142 ze 159 přítomných poslanců, proti bylo 16 zástupců SPD.
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra v novele trestního zákoníku uvítal rozšíření alternativních trestů. „Umožní to soudcům lépe individualizovat trest,“ řekl ČTK. Podle něj by veřejnost neměla novou úpravu v tomto ohledu chápat tak, jako že se tresty snižují. Vávra schvaluje i snížení sazby za opakovanou krádež. „My absurdně vysoko trestáme takové ty bagatelní krádeže,“ prohlásil.
Peněžitý trest budou moci soudy ukládat podle novely trestního zákoníku za jakýkoliv trestný čin. U závažných činů, například znásilnění, jej ale nebude možné uložit jako jediný trest. Sněmovna rozšířila okruh těchto činů o týrání svěřené osoby a o týrání osoby žijící ve společné domácnosti. Předloha snižuje sazby za opakovanou krádež nebo za schvalování terorismu na internetu.
U zanedbání povinné výživy mají být napříště trestné jen případy, kdy neplacení alimentů vystaví vyživovaného člověka nebezpečí nouze. Hrozit by za to ale mělo až dvouleté vězení místo ročního, jak navrhovala vláda. Postih některých jiných jednání novela zpřísňuje, například trestá takzvanou deepfake pornografii vytvořenou umělou inteligencí. Soudy budou moci trestat rovněž deepfake materiály vytvářené v úmyslu způsobit druhému člověku vážnou újmu na jeho právech. Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek prosadil prodloužení promlčecí lhůty u základní skutkové podstaty vraždy z 15 na 30 let.
Legální zřejmě bude samopěstování nanejvýš tři konopných rostlin a držení až 100 gramů konopí doma a 25 gramů venku. Pěstování čtyř až pěti rostlin by mohlo být přestupkem, více rostlin trestným činem, stejně jako držení více než 200 gramů konopí v obydlí. Trestné činy související s konopím budou mít podle přijaté úpravy Vladimíra Balaše (STAN) v zákoníku samostatnou pasáž, přičemž sazby mají podle zdůvodnění lépe odrážet společenský dopad konopí. Sněmovna odmítla pirátské liberalizační návrhy, z nichž nejširší předpokládal zavedení regulovaného trhu s konopím.
Z dalších poslaneckých návrhů, které se týkají návykových látek, Sněmovna schválila úpravu Marka Bendy (ODS) o legalizaci léčby psilocybinem, tak jak už platí pro léčebné konopí. Zamítla naopak legalizaci místností, do nichž by mohli narkomani beztrestně přinést a beztrestně užít dávku drogy pod odborným dohledem, i testování drog poskytnutých jejich uživateli, jak to prosazovala Renáta Zajíčková (ODS).
Sněmovna v novele upřesnila vymezení trestného činu propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod. Zákon má podle pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) výslovně uvádět nacistické a komunistické hnutí. Úprava vychází z výzvy paměťových institucí k tomu, aby se propagace komunismu postihovala stejně jako v případě nacismu.
Novela dále rozšiřuje výčet pohnutek u takzvaných předsudečných trestných činů, tedy trestných činů spáchaných z nenávisti. Přísněji by tak nově měly být postihovány například i cílené útoky na zdravotně postižené. K dalším změnám patří to, že trest zákazu plnění veřejných zakázek, účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací půjde uložit i fyzickým osobám, nejen právnickým.
Opatření nahrazující vazbu, k nimž patří zákaz vycestování, dohled probačního úředníka a peněžitá záruka, budou moci po sněmovním doplnění novely trvat jen omezenou dobu, nejvýše 1,5násobek doby vazby. Sněmovna také zpřísnila pravidla proti porušování mezinárodních sankcí. Nově by mohl čekat trest například lidi, kteří umožní vstoupit do země EU osobě na sankčním seznamu.
Sněmovna dnes schválila zvýšení peněžité pomoci obětem trestných činů
Peněžitá pomoc obětem trestných činů zřejmě vzroste. Růst předpokládá poslanecká novela, kterou dnes schválila Sněmovna hlasy 149 ze 150 přítomných členů dolní komory. Předlohu, jež také zavádí individuální vzdělávací plány pro soudce, teď dostane k posouzení Senát. Poslanci ji doplnili o návrh Barbory Urbanové (STAN), jenž zařazuje mezi zvlášť zranitelné také oběti trestných činů sexuální útok a sexuální nátlak. Pirátka Klára Kocmanová prosadila zvýšení objemu peněz pro nevládní organizace, které poskytují obětem pomoc.
Peněžitá pomoc obětem se má odvíjet podle novely od průměrné hrubé mzdy, což zajistí její valorizaci do budoucna. Nyní zákon stanovuje konkrétní částky, případně jejich horní hranici. Náklady státu se zvýší pravděpodobně o více než polovinu. Na pokrytí podle důvodové zprávy postačí úhrady od obviněných určené na pomoc obětem, které ale odvádějí do státního rozpočtu.
Částky peněžité pomoci obětem jsou stejné přes deset let. Reálná hodnota této pomoci proto klesla. Navrhovaný výpočet částek pomoci zachovává podle zdůvodnění jejich poměr k průměrné mzdě z roku 2013. Předloha také rozšiřuje okruh lidí, kteří budou moci žádat o pomoc v postavení pozůstalých, o osoby žijící v takzvaných faktických manželstvích, tedy o druhy a družky.
Novela navíc zvyšuje příjmy Probační a mediační služby z peněžitých trestů uložených soudem o pět procentních bodů na deset procent. Původně mělo mít nově pětiprocentní podíl ministerstvo spravedlnosti na zvýšení dotací organizacím poskytujícím pomoc obětem trestných činů. Sněmovna ale schválila návrh Kocmanové, který podíl zvyšuje na deset procent.
Novela o soudech a soudcích nazývaná jako „lex Anička“ reaguje úpravou vzdělávání soudců zejména na kauzu muže, který dostal za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery podmíněný trest. Brněnský soud, jenž tento trest uložil, podle Nejvyššího soudu porušil zákon, sankce byla podle něj nepřiměřeně mírná. Trest dál platí, verdikt Nejvyššího soudu má sloužit pro budoucí rozhodování v obdobných případech.
Metodickou pomoc při tvorbě vzdělávacích plánů soudců bude podle sněmovních úprav novely poskytovat Justiční akademie. Původně měla akademie pravidla a obsah vzdělávání soudců přímo stanovovat. Část poslanců se ale obávala možné neústavnosti, neboť akademie je většinově pod kontrolou výkonné moci. Plány kvůli snížení administrativní zátěže navíc nebudou podléhat schválení předsedy soudů, soudci jim je budou jen předkládat.
Sněmovna předlohu doplnila také o prodloužení promlčecí lhůty u kárných provinění soudců a státních zástupců o dva roky na pět let. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) prosadil do předlohy úpravy dočasného přidělení soudce Nejvyššího správního soudu k ministerstvu spravedlnosti a postupu již dříve schváleného rušení přísedících u soudů.
Dolní komora schválila také návrh Marka Bendy (ODS), který se týká ochrany osobních dat při zápisech do katastru nemovitostí na základě rozsudků soudů. Soudy budou zasílat katastru jen výpisy z rozsudků s potřebnými údaji, nikoli celé rozsudky.
Zpřísnění zákazu uvádění jmen stíhaných Sněmovna odmítla
Navrhované zpřísnění zákazu zveřejňování totožnosti podezřelých a stíhaných lidí dnes Sněmovna odmítla. Proti úpravě ústavně-právního výboru, kterou původně předložil jeho předseda Radek Vondráček (ANO), se stavěly profesní organizace novinářů a vydavatelů. Poukazovaly na možné ohrožení svobody tisku.
V trestním řádu zůstane i po reformě trestního práva nynější ustanovení, podle kterého orgány činné v trestním řízení nesmějí v přípravném řízení zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti níž se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka. Vondráčkova úprava měla stanovit, že by takové informace nesměly být zveřejněny nikým, tedy ani médii.
Pozměňovací návrh k vládní reformě trestního práva podpořil právní výbor začátkem dubna hlasy všech přítomných členů s výjimkou Jakuba Michálka (Piráti). V polovině května už pro kladné stanovisko nehlasoval ve výboru žádný z poslanců. Dnes na plénu hlasovali pro tuto úpravu dva ze 159 přítomných zákonodárců. Proti jich bylo 54 a 103 poslanců se hlasování zdrželo.
Piráti možné zpřísnění označovali za nový náhubkový zákon. Vondráček s takovou interpretací nesouhlasil. Zpřísnění by se podle něj netýkalo jmen politiků a dalších veřejně známých lidí a posílilo by osobní práva běžných lidí. Nadále totiž mělo platit ustanovení, podle kterého je informace možné zveřejnit z důvodu veřejného zájmu, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí. Piráti proti tomu tvrdili, že jde o snahu utajit před veřejností, kdo figuruje v korupčních případech.
Česká unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj, Asociace online vydavatelů, Český výbor International Press Institute a Syndikát novinářů označily ve společném prohlášení zpřísnění za nástroj, jak bránit novinářům a dalším lidem informovat o jednotlivých trestních kauzách. Podle mediálních asociací hrozilo, že by návrh vedl k autocenzuře a omezení práce novinářů i dalších lidí.
„Rozvířil jsem zajímavou debatu ve veřejném prostoru,“ řekl dnes Vondráček. Po různých jednáních uznal, že téma je širší a advokátní pohled nestačí. Vondráček uvedl, že k záležitosti uspořádá ve druhé polovině června kulatý stůl, debaty mají podle něho pokračovat i po volbách a měly by vyústit v novou úpravu ustanovení.
