Komerční prezentace Aktual.: 3.06.2025 18:31
Praha – Rekreační a sportovní střelci si zřejmě nadále budou moci legálně pořizovat tlumiče pro pistole a revolvery pro běžné užití. Sněmovna dnes odmítla požadavek Senátu, aby bylo pořizování tlumičů pro krátké palné zbraně od příštího roku zakázáno. Zákaz kromě Senátu prosazoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souboru novel navazujících na nový zbraňový zákon, který poslanci schválili. Předlohu, která má mimo jiné uložit lékařům do budoucna povinně ověřovat to, zda jejich pacienti mají zbrojní průkaz, nyní dostane k podpisu prezident.
Změna souvisí s předloňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Lékařům uloží prověřovat vlastnictví zbrojního průkazu u pacientů, kteří trpí takovou nemocí, vadou nebo stavem, které by způsobilost nakládat se zbraněmi nebo municí vylučovaly.
Zákaz tlumičů hluku pro pistole a revolvery k běžnému použití neúspěšně prosazovala ve Sněmovně skupina poslanců kolem Rakušana už v březnu, jejich návrh ale získal pouze třetinovou podporu poslanců. Senát na popud Václava Lásky (SEN 21) proto navrhl umožnit, aby si majitelé krátkých palných zbraní na střelnicích mohli tlumiče půjčovat od licencovaných majitelů střelnic kvůli omezení hluku, což by reagovalo na jednu z námitek kritiků zákazu. Dosavadní vlastníci tlumičů, které podléhají registraci a lze si je pořídit se zbrojním průkazem, by si je mohli ponechat.
Tato výjimka, podle níž by majitelé střelnic mohli mít maximálně tři tlumiče pro každou ráži, je ale podle jejích kritiků v praxi nerealizovatelná s ohledem na různé způsoby upevnění tlumičů podle typu zbraně. Odpůrci zákazu poukazovali i na to, že nevhodný tlumič může poškodit zbraň i střelce. Senátní verze tak podobně jako v březnu získala podporu jen 56 ze 156 přítomných poslanců, i když podle Rakušana měla přinést vyšší pocit bezpečí a prevenci zneužívání krátkých palných zbraní s tlumičem.
Soubor novel má také přinést nový způsob evidence zbraní a střeliva s využitím čárových kódů nebo QR kódů v Centrálním registru zbraní. Policie by tak měla mít od prodejců zbraní a střeliva snazší přehled o tom, kdo a jaké zbraně a střelivo nakupuje a v jakém množství.
V návaznosti na už přijatý nový zbraňový zákon upravuje soubor novel tři desítky norem. Jde například o trestní zákoník, který navzdory úvahám o odlišném přístupu nezmění zánik trestní odpovědnosti za nedovolené ozbrojování vyhlašováním takzvaných zbraňových amnestií. Předloha jako celek je podle vládního zdůvodnění potřebná pro funkčnost nového systému nakládání se zbraněmi, střelivem a municí. Kromě trestního zákoníku upravuje například předpis k podnikání v oboru zbraní a střeliva nebo správní poplatky.
O odškodnění by mohli žádat nově i sourozenci obětí demonstrací ze srpna 1969
Okruh žadatelů o odškodnění obětí násilí při demonstracích k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1969 se zřejmě rozšíří. Jednorázové odškodnění dostávají kromě lidí, kteří byli při protestech kvůli zásahu ozbrojených složek státu zraněni, také přímí příbuzní těch, kteří zemřeli. Nově by k nim měli přibýt sourozenci poškozených. Sněmovna to dnes schválila v novele, kterou nyní dostane k posouzení Senát.
Oficiální statistiky podle předkladatelů uvádějí, že při demonstracích v srpnu 1969 přišlo o život pět lidí, pět bylo zraněno těžce a 26 lehce. Historikové ovšem předpokládají vyšší počty.
Nyní mají děti, manžel či rodiče lidí, které příslušníci Sboru národní bezpečnosti, Veřejné bezpečnosti nebo Lidových milic při potlačování demonstrací zabili, nárok na odškodnění 200.000 korun. Lidé, kteří utrpěli zranění s trvalými následky, mohou dostat 90.000 korun, ostatní zranění pak 40.000 korun. Nárok je možné prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem. Rozhodování náleží ministerstvu vnitra.
Oběťmi zabitými v roce 1969 byli, jak se ukázalo, i mladí lidé, kteří tehdy neměli manžela či manželku ani děti, a jejich rodiče dnes už nežijí. Proto má novela umožnit, aby odškodné získali jejich sourozenci. Další změny v novele mají zákon z roku 2021 terminologicky přizpůsobit právní úpravě registrovaného partnerství.
Vláda požadovala zrychlené schválení zákona kvůli tomu, že nárok oprávněných osob na poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zákona lze prostřednictvím žádosti uplatnit u ministerstva vnitra pouze do konce letošního roku. Ze stejného důvodu by měla být úprava také co nejdříve účinná, ideálně den po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Původní návrh zákona připravila skupina poslanců v čele s nynějším ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). Získala podporu všech tehdejších poslaneckých klubů s výjimkou KSČM.
Návrh zákona počítal s náklady na odškodnění 2,5 milionu až 4,5 milionu korun. Ministerstvo financí v připomínkovém řízení k novele trvalo na tom, že dodatečné náklady pokryje ministerstvo vnitra bez toho, aby žádalo o přidání peněz.
Sněmovna schválila zavedení oblastí pro snazší vznik obnovitelných zdrojů
Ke snazšímu vzniku fotovoltaických a větrných elektráren má přispět zavedení oblastí, v nichž je budou úřady schvalovat ve zjednodušeném režimu. Předpokládá to návrh zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, kterou dnes schválila Sněmovna zrychleně v prvním čtení. Takzvané akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly vznikat zejména na dřívějších průmyslových plochách, o lokalitách pro větrné elektrárny bude ještě vláda jednat s kraji. Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím.
Cílem změn je podle ministerstva životního prostředí zvyšovat míru soběstačnosti ve vyrobené energii. Vzhledem k očekávanému zvyšování spotřeby elektřiny v průmyslu je podle ministerstva v bezpečnostním zájmu země posílit výrobu na českém území, a to zejména stavbou jaderných a obnovitelných zdrojů.
Poplatek z větrné elektrárny zavádí vložená novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Bude se odvíjet od množství vyrobené elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu. Za jednu megawatthodinu takto vyrobené elektřiny bude provozovatel platit 50 korun a to se bude násobit místním koeficientem. Zákon stanoví koeficient jedna, ale obec ho bude moci snížit až na nulu. Sazba poplatku a výše koeficientu pak musí zůstat zachovány po celou dobu provozování větrné elektrárny.
Výnos z poplatku bude z 98 procent připadat obci, na jejímž území elektrárna stojí. Dvě procenta bude dostávat správce poplatku, kterým bude úřad obce s rozšířenou působností podle polohy elektrárny.
