Aktual.: 28.01.2025 18:01
Praha – Prodloužení zkušební doby či změny v začátku výpovědní lhůty ze zaměstnání jsou ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci koaličních ODS a TOP 09 navrhli v dnešním druhém čtení doplnit takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce o spornou možnost výpovědi bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným. Skupina vládních zákonodárců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) chce upravit podpory v nezaměstnanosti. O podobě vládní předlohy by mohli poslanci hlasovat nejdřív za dva týdny.
Podpora v nezaměstnanosti by se podle pozměňovacího návrhu zvýšila v prvních měsících ze 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku. V posledních měsících by naopak klesla z nynějších 45 procent na 40 procent vydělané částky. Déle by peníze od státu dostávali od 52 let, nyní je to od 50 let. Stejná částka by se vyplácela při propuštění i při dobrovolné změně práce. Při rekvalifikaci by měla být vyšší, činit by měla 80 procent čistého výdělku. Vzrostly by i maximální možné pobírané částky. Pravidla pro opětovné získání podpory by se zpřísnila, bylo by nutné odpracovat a platit odvody devět měsíců místo šesti.
Jurečka také navrhl, aby zaměstnavatelé ve státní a veřejné sféře museli započítávat do doby započitatelné praxe zaměstnance při jeho zařazování do platového stupně plnou dobu dokončeného doktorandského studia a dobu péče o osobu blízkou ve vysokých stupních závislosti na pomoci druhých.
Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo podle pozměňovacího návrhu skupiny poslanců ODS a TOP 09 v čele s Michalem Zunou (TOP 09) nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání. Taková výpověď by byla možná jen v soukromém sektoru a nesměli by ji dostat podle úpravy těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu.
Výpověď bez udání důvodu by podle tvůrců návrhu umožnila zaměstnavatelům pružněji reagovat na situaci na pracovním trhu, ovšem při zajištění „etického a zodpovědného chování vůči zaměstnancům“. Na záměru není shoda ani ve vládním táboře. Poslanec KDU-ČSL Jiří Navrátil řekl, že lidovečtí poslanci pro úpravu ODS a TOP 09 nebudou hlasovat. Pokud by byla přijata, někteří z nich by podle něho zvažovali, že nezvednou ruku pro novelu jako celek. Proti výpovědi bez udání důvodu je také celá opozice, což dala razatně najevo i v dnešní debatě.
Výpovědní lhůta by podle vládní novely nově začínala doručením výpovědi, ne až od dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušování povinností a předpisů by se mohla zkrátit na měsíc. Vládní novela zákoníku práce naopak prodlužuje ze tří na čtyři měsíce zkušební dobu, u vedoucích zaměstnanců pak ze šesti na osm měsíců. Poslankyně opozičních hnutí SPD a ANO Lucie Šafránková a Jana Pastuchová předložily samostatné návrhy, které by u zkušební doby zachovaly nynější stav. „Vládou navrhované prodloužení zkušební doby výrazně zhoršuje postavení zaměstnanců a posiluje nerovnováhu vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci,“ napsala Šafránková v důvodové zprávě. Obdobně jako Pastuchová poukazuje na prodloužení období nejistoty zaměstnanců.
Zaměstnavatelé by podle vládní předlohy museli rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Pracovníci s osobní vazbou k cizí zemi by mohli výdělek dostávat v zahraniční měně, ale jen té, pro kterou Česká národní banka vyhlašuje kurz vždy na následující pracovní den. Na brigády o letních prázdninách by se mohlo začít chodit už od 14 let.
Předkladatelé Eva Decroix ani ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS) se nepřihlásili k úpravě, jež by prodloužila o dva roky lhůtu pro žádosti o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Skončila na přelomu loňska a letoška. Ve Sněmovně je k obnově lhůty samostatná novela, kterou podala Helena Válková (ANO).
Výpovědi bez důvodu chce ODS a TOP 09, proti je opozice, STAN, lidovci i odbory
Vládní ODS a TOP 09 trvají na zavedení výpovědi bez udání důvodu. Pro je také část zaměstnavatelů. Záměr naopak odmítají opoziční strany, ale i koaliční lidovci a STAN. Nesouhlasí s ním ani odbory, podle nich je asociální, snižuje ochranu zaměstnanců a větší pružnost trhu práce nezajistí. <a href=“https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=775″>Pozměňovací návrh</a> předložili poslanci ODS a TOP 09 k takzvané flexibilní novele zákoníku práce, kterou má Sněmovna dnes projednat ve druhém čtení.
Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo podle úpravy nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání. Nesměli by ji dostat těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu. Podle předkladatelů by změna umožnila zaměstnavatelům pružněji reagovat na situaci na pracovním trhu.
Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti) míní, že ODS a TOP 09 návrhem jen děsí lidi a sami jejich představitelé přiznávají, že s ním nejspíš neuspějí. K flexibilitě na pracovním trhu by podle ní mohlo pomoci zvýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících. Hnutí STAN se domnívá, že návrh přináší na pracovněprávní trh nestabilitu. Zaměstnanci budou demotivováni a budou mít menší jistotu svého zaměstnání. Vytvoří se také potenciál k diskriminaci či zneužití, uvedla poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková.
„Pokud by prošla výpověď bez udání důvodu, hnutí ANO nebude hlasovat pro vydiskutovanou, velmi dobrou novelu zákoníku práce,“ řekl poslanec opozičního ANO Aleš Juchelka. Návrh je podle něj diskriminační, protože se týká pouze zaměstnanců v soukromé sféře. Debaty o výpovědi bez udání důvodu odmítá i hnutí SPD. „V praxi by to znamenalo možnost vyhodit zaměstnance úplně za cokoli, včetně jeho politických názorů nebo náboženství nebo třeba za péči o nemocné malé dítě,“ řekla poslankyně Lucie Šafránková.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) dnes ve svém stanovisku požádala poslance a poslankyně všech stran koalice a opozice, aby návrh nepodpořili. Podle ní jednoznačně snižuje právní ochranu zaměstnanců a v žádném případě nezajistí zpružnění trhu práce. Odboráři se domnívají, že je možné pochybovat i o ústavnosti návrhu. Obávají se, že by pracovníci mohli ztratit místo kvůli svým názorům, snaze o vyšší mzdu a lepší podmínky či poukazování na protiprávní jednání.
Naopak Asociace malých a středních podniků výpověď bez udání důvodu dlouhodobě podporuje. Ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Lenka Janáková se domnívá, že důvodů pro výpověď bez zákonem stanoveného důvodu je řada. „Toto právo má nyní pouze zaměstnanec, šlo by tedy o vyvážení práv,“ podotkla. Zdůraznila, že výpověď bez uvedení zákonného důvodu neznamená bezdůvodnou výpověď, ale výpověď z jiných důvodů, než se kterými počítá zákon
Výkonná tajemnice Unie malých a středních podniků ČR Radomíra Harantová uvedla, že by výpověď bez udání důvodu mohla snížit administrativní zátěž a posílit pružnost trhu práce. Je však podle ní nezbytné, aby byla nastavena jasná pravidla, která zabrání zneužívání a současně podpoří důvěru mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.
