Česko obchází nová hrozba – smrtící bakterie legionella. Počty nakažených prudce rostou, jen za posledních deset let se zvedly až šestinásobně. Úmrtnost je navíc vysoká, infekci podlehne zhruba šestina všech nemocných. Důvod: podle některých odborníků to může souviset s rostoucími cenami energií.
Ještě před 15 lety ji skoro nikdo neznal. Takzvaná „legionářská nemoc“ byla v tuzemsku vzácností – lékaři se setkávali jen s jednotkami případů ročně. Jenomže to se postupně mění. Podle dat, která zveřejnilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), se nyní řady lidí nakažených bakterií legionellou nebezpečně rozšiřují. Loni se s ní v Česku potýkalo dokonce 635 pacientů. A celkem 97 z nich nemoci nakonec podlehlo.
„A letos může být skóre ještě horší,“ varuje epidemiolog Roman Prymula. Do poloviny listopadu totiž lékaři nahlásili 582 nových případů, z nichž už 80 bylo smrtelných. To je dokonce třetí nejhorší výsledek na celém kontinentu. „Ten nárůst je opravdu enormní,“ řekl Prymula Aktuálně.cz.
Nejdražší ohřev vody v Evropě
Proč se s těmito infekcemi „roztrhl pytel“, je přitom podle Prymuly záhada. Vysvětlení, že za tím stojí jen přibývající počet zranitelných seniorů a dokonalejší metody vyšetření, podle něj neobstojí. Četnější jsou totiž nejenom případy nakažených lidí, ale i bakterií. Hygienici jich ve vzorcích vody, kterou odebírají ze sprch a potrubí, nacházejí stále víc.
Část expertů proto přišla s teorií, že to může souviset s cenami energií. Ty totiž v posledních letech rostou a nutí obyvatele šetřit. Třeba za elektřinu dnes Češi vydají vůbec největší část své výplaty z celé Evropy, jak v říjnu upozornil evropský statistický úřad Eurostat. Snaží se proto přiškrtit výdaje a omezit například ohřev vody. „Pokud to ale přeženou, vystaví se riziku nákazy legionellou. Této bakterii se totiž daří právě ve vlažné vodě,“ podotýká Prymula.
Laboratorní testy dokonce ukázaly, že pokud se jedna jediná bakterie dostane do vody o teplotě do 45 stupňů Celsia, dokáže se během čtyř dnů rozmnožit až na kolonii o 250 tisíci jedincích. Odborníci proto doporučují, aby si lidé ohřívali svou užitkovou vodu nejméně na 50 stupňů Celsia – takové podmínky totiž legionella nepřežije.
Podobně to vidí i Petr Smejkal z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Ani podle něj není náhoda, že se infekce z legionelly začaly po Evropě šířit právě v období energetické krize. „V sousedním Polsku tu souvislost zaznamenali – nárůst případů se tam datoval do období, kdy se zvedly ceny energií,“ upozorňuje.
Podle primářky infekční kliniky Fakultní nemocnice Bulovka Hany Roháčové je tyto věci třeba lidem připomínat – měli by vědět, jaká teplota vody je v bojleru optimální. „U nemocnic, hotelů a dalších veřejných zařízení by se to mělo i důsledně kontrolovat. Pravidelně by se tam měly provádět takzvané termozásahy, při nichž se teplota vody v potrubí vyšplhá až k 80 stupňům Celsia, a to na určitý počet minut. Šíření bakterií se tím zabrání,“ připomenula. Voda se podle ní může i chemicky dočistit.
Začíná jako chřipka, skončit může fatálně
Bakterie legionelly jsou totiž extrémně agresivní. „Napadají lidem plíce a způsobují v nich těžký zápal. Postihnout mohou i další orgány – například srdce, mozek či ledviny,“ říká Prymula. Léčba si podle něj často vyžádá i několikatýdenní pobyt v nemocnici, většinou na jednotce intenzivní péče. „Pacient musí užívat vysoké dávky antibiotik,“ dodává.
Zhruba u 15 procent případů přesto léčba nepomůže. Bakterie pacienta zabijí. „Většinou jde o pacienty s oslabenou imunitou nebo o křehké seniory,“ dodává Prymula.
Onemocnění přitom začíná jako běžná chřipka – lidi mívají horečku, třesavku nebo bolesti hlavy a svalů. Až polovinu nakažených trápí rovněž průjem, jsou zmatení a blouzní. Všechny tyto příznaky se obyčejně projeví asi dva až deset dní od nákazy legionellou, v ojedinělých případech to může být až 20 dní poté.
Prvními oběťmi byli veteráni
Lidé se většinou legionellou nakazí tak, že se nadýchají aerosolu s příměsí legionelly. Může se to stát všude tam, kde je voda – například ve sprchách, vířivkách nebo na toaletách. Bakterie mají rády také místa, kde je voda stojatá – především koncové části potrubí, výměníky a sprchové hadice či růžice.
Vůbec poprvé si lidé legionelly všimli v roce 1976 – když v jednom z hotelů v pensylvánské Philadelphii propukla při shromáždění amerických válečných veteránů epidemie. Patogen tehdy postihl celkem 182 osob, z nichž 34 nakonec zemřelo. Právě po válečných veteránech byla nově objevená choroba pojmenovaná jako „legionářská nemoc“.
