Aktual.: 23.01.2025 12:31
Praha – Smlouva mezi Českem a Vatikánem podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) nezhoršuje postavení obětí zneužívání v církvi, naopak vytváří podmínky pro jeho zlepšení. Lipavský to dnes řekl senátorům v úvodu schvalování smlouvy, jejímž kritikům vadí pasáž týkající se zpovědního tajemství a jeho nositelů. Odmítl rovněž obavy, že by smlouva posilovala zpovědní tajemství a tím zhoršila vyšetřování trestných činů v církvi. Ministrovi oponoval předseda senátorského klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska, který by chtěl po Ústavním soudu rozhodnutí, zda smlouva není jednostranně výhodná pro Vatikán.
Ministr senátorovo tvrzení odmítl. „Nemusíme se obávat, že by se smlouva stala součástí ústavního pořádku České republiky a byla měřítkem pro posuzování ústavnosti běžných zákonů,“ uvedl. Na rozdíl od dohod jiných zemí s Vatikánem v české verzi smlouvy „není ani stanoveno, že by zpovědní tajemství bylo nedotknutelné či absolutní“, řekl Lipavský. „Smlouva nijak toto zpovědní tajemství neupravuje nad rámec současného právního řádu, což byla klíčová podmínka, kterou jsme měli,“ dodal.
Dohoda uvádí, že Česko zpovědní tajemství uznává a že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství „za podmínek stanovených zákonem“. Termín „pastorační pracovníci“ byl podle ministerstva zahraničí do smlouvy vložen kvůli tomu, že Vatikán pojem duchovní nepoužívá a že může být použit pro všechny církve. Právo obdobné zpovědnímu tajemství je už v českých zákonech obsaženo s ohledem na nekatolické církve.
Láska uvedl, že o tom, kdo bude nositelem zpovědního tajemství, bude rozhodovat církev. Smlouva jí podle senátora umožní určit, kdo je pastoračním pracovníkem a tedy nositelem zpovědního tajemství. Stát se ve smlouvě vzdal možnosti určit jejich okruh zákonem, uvedl Láska. Podle něj církev s odkazem na zpovědní tajemství bude moci odmítnout policii spolupráci při vyšetřování deliktů a trestných činů sexuální povahy. „To není ochrana věřícího, to je prostě ochrana církevních hodnostářů,“ dodal.
Senátor navrhl horní parlamentní komoře, aby se obrátila na Ústavní soud s žádostí o přezkum smlouvy s ústavním pořádkem. Podle Lásky by to ústavní soudci řešili přednostně. Pokud tomu Senát nevyhoví, Láska má podle svých slov přislíbeny podpisy potřebných 17 senátorů, aby mohl žádost podat. Učinit by tak ale mohl až po schválení smlouvy v obou komorách parlamentu a před ratifikací prezidentem.
Láska by chtěl po Ústavním soudu rozhodnutí, zda je smlouva lidskoprávní a stane se tedy součástí českého ústavního pořádku. Ústavní soud by měl také rozhodnout, zda je smlouva vyvážená a nikoli jednostranně výhodná pro Vatikán, zda je v souladu s ústavně zaručenou svobodou náboženského vyznání a zda je zpovědní tajemství pojato tak, že jen církev bude určovat, kdo je jeho nositelem.
V roce 2003 Parlament česko-vatikánskou smlouvu neschválil, protože mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví. V tehdejším návrhu smlouvy zpovědní tajemství zmíněno nebylo. Pokud tentokrát Parlament smlouvu odsouhlasí a poté ji ratifikuje prezident, Česko se zařadí po bok 64 států včetně 25 evropských, které obdobnou smlouvu se Svatým stolcem mají.
